Přehled tisku: stravování v nemocnicích, antistresové omalovánky pro policisty i dluhy vězňů
V českých denících se v sobotu například dočtete o nadstandardním stravování v některých českých nemocnicích, píše to deník MF DNES. Regionální Deník se zase zabývá antistresovými omalovánkami a jejich využitím českými policisty. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
MF DNES
Lidé si v některých nemocnicích můžou dát k obědu lososa nebo třeba šafránové těstoviny. Někde totiž zavádějí možnost nadstandardního stravování. Upozorňuje na to Mladá fronta DNES. Pacienti si za takovou službu připlatí 150 až 200 korun denně. Většinou o ni ale nemají zájem - na rozdíl od nadstandardních pokojů, kterých pacienti využívají víc.
Podle expertů politických stran je nutné po volbách řešit systém zdravotního pojištění
Číst článek
Mladá fronta DNES píše, že v Uherskohradišťské nemocnici si například pacienti můžou dát filet z norského lososa pečeného s bazalkovou krustou, restovanou cuketou a mačkaným bramborem. Z moučníků pak třeba tvarohovou pěnu s malinovým želé nebo salát z čerstvého ovoce s limetovým dresinkem. S výběrem jídel a jejich recepturami tam totiž pomáhá vyhlášený šéfkuchař Jiří Král.
Připlatit si můžou pacienti i za lepší ubytování. V některých nemocnicích je nadstandardem i obyčejný pokoj s vlastní koupelnou a toaletou, na kterém je člověk sám, případně v něm může ubytovat příbuzné.
Mladá fronta DNES ale dodává, že jinde je dispozici například televize, rádio, rychlovarná konvice nebo přípojka na internet. Tisíce korun nechají v nemocnici za pobyt i někteří rodiče, kteří nechtějí nechat dítě v nemocnici samotné. Pojišťovny totiž hradí bezplatné ubytování rodičům jen do šesti let věku dítěte.
Deník si také všímá toho, že ubývá firem, které vykupují plastová víčka. Zájem lidí o jejich sbírání ale přitom neklesá. Tímto způsobem přispívají na charitativní projekty. Kvůli růstu poptávky je ale nestíhají některé firmy zpracovávat. S vyšším počtem vybraných víček se taky snižuje i jejich výkupní cena.
Sběr víček? Lepší je recyklovat a přispívat přímo potřebným, tvrdí české organizace
Číst článek
Nejvíce plastových víček se vybere obvykle na konci školního roku. Kilo stojí v průměru jen sedm korun za kilo. Výtěžek ze sběru víček putuje zpravidla rodičům nemocných dětí. Peníze můžou využít například na nákladnou rehabilitaci nebo pomůcky, které nehradí pojišťovna. Sběrny mají seznam registrovaných nemocných. Když přijdou lidé se sběrem, tak stačí nahlásit jenom jméno toho, komu se mají peníze poslat, jak píše Mladá fronta DNES.
Plastové uzávěry jsou nejkvalitnější částí PET lahve a dají se dobře recyklovat. Výhodou je hlavně jejich malá velikost, díky které se dobře zpracovávají. Ve sběrnách se víčka třídí a následně drtí podle druhů materiálu. Mladá fronta DNES připomíná, že z různých směsí se pak vyrábějí kompostéry, speciální dlaždice nebo vodovodní potrubí.
Regionální Deník
Takzvané antistresové omalovánky už používá i moravskoslezská policie. Píše o tom regionální Deník. Policisté se tak snaží uvolnit děti i dospělé, aby se při spolupráci lépe soustředili. Kresby najdou zájemci v publikaci moravskoslezské policie spolu s informacemi o preventivních projektech a důležitými kontakty.
Omalovánky pro dospělé s názvem „Bereš? Zemřeš!" upozorňují například na rizika spojená s užíváním omamných a psychotropních látek. Jiné se zaměřují například na problém řízení se zbytkovým alkoholem nebo na krádeže, připomíná regionální Deník.
Češi propadli antistresovým omalovánkám. Knihkupci je řadí mezi bestsellery
Číst článek
Autorkou antistresových omalovánek je Šárka Nogová, která ilustrovala i oblíbenou knihu Policejní pohádky. V druhé části omalovánek najdou hračičkové obrázky se psy, dopravní nebo kriminalistickou tématikou. Regionální Deník doplňuje, že zájemci o omalovánky se můžou obrátit na preventivní oddělení moravskoslezské policie.
Nové léky nejen na srdce. Čekání na ně bude ještě delší - to je další titulek regionálního Deníku. Moderní léky na cukrovku, srdce nebo Alzheimerovu chorobu se kvůli novým pravidlům ministerstva zdravotnictví budou dostávat na český trh obtížněji než doposud. Farmaceutické firmy totiž budou muset předložit studie, o kolik se pacientům díky jejich přípravkům prodlouží život.
Podle regionálního Deníku výrobcům už nebude stačit, že doloží, jakému procentu pacientů jejich pilulky zachrání život. Budou muset vyčíslit, o kolik měsíců nebo let budou lidé žít déle. Takové studie ale výrobci nemají. Nebyli totiž zvyklí je doposud předkládat - a to nejen v Česku, ale ani kdekoliv jinde v Evropě. Už nyní se přitom Češi dostávají k nové léčbě jako jedni z posledních - téměř dva roky po ostatních Evropanech. Zatímco třeba v sousedním Německu stačí úřadům na schválení nového léku zhruba tři měsíce, u nás se čeká rok a půl.
Regionální deník uvádí, že nová pravidla se od příštího roku budou týkat prakticky všech přípravků kromě léků na rakovinu. U těch se totiž podobné studie dělají. V případě onkologických chorob jde často o měsíce života navíc a nikoliv o záchranu života. Ministerstvo zdravotnictví důvody změn nevysvětlilo. Z důvodové zprávy k nové vyhlášce ale vyplývá, že úřad chce především ušetřit. Nové léky totiž pojišťovny stojí příliš peněz.
Právo
Kvůli půjčkám, právníkům nebo alimentům se drtivá většina vězňů zadlužuje - tématu se věnuje deník Právo. Jeden vězeň má v průměru 25 dluhů, z toho 12 už v exekucích. Nejčastěji dluží kolem půl milionu korun. Do tíživé finanční situace se dostávají i přesto, že mnozí z nich ve vězení pracují nebo jim pomáhají příbuzní. Vyplývá to z průzkumu u pěti set vězňů spolku Lighthouse, který odsouzeným pomáhá.
Zájem firem o práci vězňů stoupá. Většina odsouzených z věznice ve Všehrdech pracuje venku
Číst článek
Hlavní problém je podle deníku Právo v tom, že platy ve vězení jsou nízké a navíc podléhají srážkám. Reálně si pracující vězni vydělávají v průměru 3600 korun. Z toho se jim sráží 32 procent na pobyt ve vězení, maximálně jde ale o patnáct set korun měsíčně. Lidí je navíc v káznicích moc - v současnosti jich pyká 22 tisíc. To je počet srovnatelný s množstvím českých vojáků nebo zaměstnanců Škody Auto.
Deník Právo upozorňuje na to, že problémem je i zmapování dluhů vězňů při jejich nástupu. Často upomínky házejí do koše, chybějí jim doklady i občanské průkazy. Nemají ani peníze na přístupy do databáze exekucí a zaplatit jim to nemůže ani Vězeňská služba.
Studium medicíny začíná být pro studenty lákavější než třeba práva nebo ekonomie. Ukazuje to studie Českého statistického úřadu. Podle deníku Právo na rozdíl od jiných oborů ve zdravotnictví studentů mírně přibývá. A to i vzhledem k demografickému vývoji, kdy je celkově méně studentů.
Zájem o získání lékařského diplomu lékaře, sestry nebo záchranáře mělo v roce 2010 na 28 tisíc studentů, v loňském roce to bylo už přes 30 tisíc. A to i přesto, že se za šest let snížil počet vysokoškolských studentů ze čtyř set na zhruba 311 tisíc. Zdravotnický obor teď studuje každý desátý vysokoškolák, dodává deník Právo.
Relativně stabilní, pouze s mírným úbytkem studentů jsou technické obory typu strojírenství, architektury a stavebnictví - v roce 2016 je navštěvovalo zhruba 17 procent studentů. Výrazně naopak klesl zájem o studium pedagogiky. Deník Právo také připomíná, že i přes úbytek vysokoškoláků, v Česku stoupá počet studujících cizinců. Za posledních 10 let se zvýšil téměř dvojnásobně.
