Extrémně přemnožení hraboši likvidují úrodu na Hané, někteří pěstitelé už museli lány s obilím zaorat
Obilné lány plné nor od hrabošů. Tak to nyní vypadá na mnohých polích na Hané. Nejhorší situace je na Prostějovsku a na Vyškovsku, kde přemnožení hraboši polní likvidují pěstitelům obilí budoucí úrodu před očima. Podobnou situaci nepamatují už desítky let například v Určicích nedaleko Prostějova.
„Je to extrémní výskyt. Dělám to 35 let, ale s takovým stavem jsem se ještě nesetkal,“ obhlíží pšeničné pole plné hraboších nor agronom Hospodářského družstva Jaroslav Melka. Většinou se jedná o potravinářskou pšenici, menší část mají pro zkrmení stáda krav. Po hraboších jim ale z úrody zbyde sotva polovina. V sousedství jsou prý ale na tom ještě hůř.
„Jsou podniky, které už pšenici přesívají kukuřicí. Klasů je tam minimum a do žní tam nic nezůstane,“ říká Melka.
Ekolog Emil Tkadlec z Univerzity Palackého se zabývá výzkumem hrabošů. „Nejhorší situace je na Prostějovsku, Vyškovsku, Kroměřížsku a Olomoucku směrem od Brna,“ popisuje Tkadlec.
Na Hodonínsku se rojí přemnožení chrousti. Poškozují kořeny stromů, škody jdou do milionů
Číst článek
„V jarním období byly na mnoha místech detekovány abnormálně silné výskyty. Mohl za to průběh loňského počasí a mírná zima,“ potvrzuje Štěpánka Radová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Podle zemědělského ústavu nahrává hrabošům způsob obdělávání půdy bez orby, což potvrzuje i Emil Tkadlec. „Vždycky zaberou agrotechnologická opatření jako orba. Ty se dělají většinou na podzim a mají hodně destruktivní vliv, protože dojde k odstranění vegetace, takže nemají co konzumovat a také dochází k obnažení norových systémů, což je veliká příležitost pro predátory,“ doplňuje Tkadlec.
Před přemnoženými hlodavci chrání zemědělce také chemie, nebo přirození predátoři - káňata. Tak zvaný hraboší rok se opakuje pravidelně ve dvou až čtyřletých cyklech. Hraboš polní je nejrozšířenějším savcem ve střední Evropě a z pohledu farmářů je tak nejškodlivějším polním škůdcem.
