Lidé sdílejí na sociálních sítích fotky z francouzských vlaků, na kterých se objevují štěnice. Podle ekologů se jedná o přemnožení v celé Francii. Roli v jejich likvidaci hraje i nedostatek financí.
„Čísla aktuální populace hrabošů představují vysoké ohrožení pro krmné plodiny a mladé stromky ovocných dřevin,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
S přemnoženými holuby se potýká skoro každé větší město. Jeden holub průměrně vyprodukuje až dvanáct kilogramů trusu za rok, který ničí fasády domů nebo sochy.
Na Znojemsku zemědělci počítají ztráty kvůli přemnoženým hrabošům polním. Ti poničili tamním zemědělcům přibližně polovinu úrody obilovin a také třetinu jabloňového sadu.
Škody na lesních porostech se odhadují zhruba na čtyři miliardy korun. Životní prostředí není stav zvěře schopno unést, vznikají ekologické a ekonomické škody.
Řím se potýká s výrazným přemnožením divokých prasat, která z parků na kraji města ve velkých skupinách cestují do centra. Napsala o tom agentura AP, podle níž obyvatelům dochází trpělivost.
„Pokud do jara výrazně nesnížíme populaci myší, dostanou se venkovské oblasti do absolutní ekonomické a sociální krize,“ varoval před časem ministr zemědělství Nové Jižního Walesu.
„Zaznamenali jsme, že nutrie člověka kously,“ říká Václav Nejman, vedoucí záchranné stanice a lesních zookoutků z organizace Lesy hlavního města Prahy. Kde se v Česku přemnožení hlodavci vzali?
V českém tisku se ve středu dočtete, že v českých lesích se přemnožili východoasijští jeleni sika a jeleni evropští. Těch u nás žije aktuálně patnáctkrát víc, než by mělo podle zákona, píše Mf Dnes.
Aplikace tzv. rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde jsou hraboši přemnoženi natolik, že jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti.
Český velvyslanec v Íránu Svatopluk Čumba musel skončit ve funkci kvůli podezření, že kupčil se schengenskými vízy. Více si dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Ropušnice je dravá jedovatá ryba, jejíž dramatický populační růst ohrožuje mořský ekosystém. Vyskytuje se zejména v Tichomoří a Rudém moři, odkud se vlivem klimatických změn dostala do Středomoří.
„Jsou podniky, které už pšenici přesívají kukuřicí. Klasů je tam minimum a do žní tam nic nezůstane,“ popisuje následky přemnožení hrabošů pro některé zemědělce agronom Jaroslav Melka.
Byly natočeny záběry, jak divočáci utíkají po silnici vedle automobilů, promenádují se po přeplněných plážích, nebo se dokonce propadávají stropem obchodu s dětským oblečením.
Divoká zvířata mohou v této oblasti průměrně za čtyři dopravní incidenty denně. Přemnožila se kvůli oteplujícímu se počasí i nepřítomnosti přírozených nepřátel. Města plánují lukostřelecké hlídky.
Nutrie říční, kterým se přezdívá také vodní krysy, podhrabávají břehy a můžou kvůli nim padat stromy. Také přenášejí nemoci. Můžou šířit leptospirózu, tularemii nebo salmonelu.
Na některých místech Česka se přemnožila divoká prasata. Způsobují citelné škody na pozemcích a občas také napadají psy. Radnice nabízejí myslivcům vyšší odměny za odstřel. Proč se divočáci přemnožili? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus odpovídal Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, také člen Českomoravské myslivecké jednoty.
Na Chlumecku a Novobydžovsku mají problém s nutriemi. Tito velcí hlodavci původem z Jižní Ameriky se totiž v posledních letech rychle množí. Nutrie si hloubí díry do hrází rybníků a břehů řek - a právě tím přidělávají starosti rybářům nebo vodohospodářům. Navíc nemají přirozeného nepřítele, a tak jejich počet rychle roste.
Rozrytá zahrada nebo napadený pes. I tak může skončit návštěva divokého prasete v obydlených oblastech. Ministerstvo zemědělství proto chystá novelu, která by myslivcům umožnila odlov po celý rok. Dosud totiž můžou celý rok střílet nanejvýš dvouroční prasata. Dospělé kusy pak od srpna do prosince. Mírné zimy ale přispěly k přemnožení divočáků. Stále častěji zacházejí nejen do okrajových sídlišť Ústí nad Labem, ale i do centra.
Skoro všem vadí, ale kde kdo je krmí, a tak stále přibývají. A čím víc jich je, tím víc ničí město. Začarovaný kruh, který v Liberci přerostl v přemnožení holubů, a to jak v centru, tak v okrajových částech města. Radnice proto nechá ptáky odchytat, odvézt a utratit. A strážníci budou dál ve městě kontrolovat, jestli nikdo holubům nedává jídlo. Za krmení ptáků mimo zimní sezonu totiž hrozí pokuta.
Česko má problém s přemnožením divokých prasat. Podle odborníků musí proto myslivci odstřelit až tři sta tisíc divočáků. Divočáci se přemnožili z několika důvodů. Chybí jim například přirozený nepřítel a kvůli množství mláďat se jejich počet může každoročně téměř ztrojnásobit.
Polsko má problém s přemnožením divokých prasat. Škodí a také začínají ohrožovat lidi v okrajových čtvrtích velkých měst. Podle ministerstva životního prostředí proto musejí myslivci letos zastřelit 300 tisíc divočáků, každý den tedy v průměru zhruba 820 kusů zvěře.
