V pořadí dalším místopředsedou po Kovářové je Jan Bartošek (KDU-ČSL) a následující Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Jedna místopředsednická pozice zůstala po ustavující schůzi volná, když v tajné volbě neuspěli bývalý předsedy sněmovny Radek Vondráček (ANO) ani předseda SPD Tomio Okamura, jenž byl v minulém volebním období místopředsedou dolní komory.

Místopředsedové se s předsedou sněmovny v daném pořadí střídají v řízení schůzí. Obvyklý interval činí dvě hodiny.

První místopředseda parlamentní komory má podle zákona vyšší plat než místopředseda řadový. Letos jde o 182 500 korun měsíčně, ostatní místopředsedové berou 173 200 korun. Příští rok bude brát první místopředseda podle předběžných údajů 193 500 korun za měsíc, řadový místopředseda 183 700 korun.

V minulém volebním období byl nejprve prvním místopředsedou sněmovny tehdejší předseda ČSSD Jan Hamáček. Po jeho nástupu do vlády v polovině roku 2018 Vondráček stanovil prvním místopředsedou Vojtěcha Filipa, který byl do nedávna předsedou KSČM. Kritici z řad tehdejší opozice mluvili o možném ústupku hnutí ANO směrem ke komunistům v souvislosti s jejich podporou vzniku menšinové vlády ANO a ČSSD.

Neobsazenou místopředsednickou pozici se pokusí nynější sněmovna zaplnit na schůzi, která začne 23. listopadu. Místo patří podle plánů sněmovní většiny reprezentované ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN nyní už prakticky opozičnímu hnutí ANO. Zatím není jasné, koho hnutí do volby nominuje. Předseda ANO a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) by považoval za logické, kdyby kandidoval končící vicepremiér Karel Havlíček. Havlíčka sněmovna na ustavující schůzi tento týden vyškrtla z volby předsedy dolní komory pro neslučitelnost funkcí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít