Fremr zatím ústavním soudcem nebude. Prezident si prověří informace o jeho rozhodování v minulosti
Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to řekl novinářům po jednání s končícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a designovaným předsedou Josefem Baxou. Fremr prezidentovo rozhodnutí respektuje.
Pavel podle svých slov reagoval na některé nově zveřejněné údaje a emotivní vyjádření. Nechce tak situaci „lámat přes koleno“. Délku prozatimního odkladu nechtěl specifikovat. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl.
olšanské hřbitovy
Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví.
Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův pětičlenný soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno.
Prezident zdůraznil, že personální obměnu Ústavního soudu vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu.
Robert Fremr odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Prezident Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal.
Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí.
‚Mluvil nepravdu‘
Záznamy o Fremrových rozsudcích o emigrantech má pražský archiv, říká historik Petr Blažek. „Všechno jsou to politické kauzy, kde bylo navíc i propadnutí majetku. Týkalo se to paragrafu, který byl typický pro totalitní režim,“ popsal Radiožurnálu.
Kordová Marvanová: Dnes už by Senát Fremra na Ústavní soud neschválil, zamlčel nám informace
Číst článek
V osobním dopise pak Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavním soudu je nevhodná.
„Pan Robert Fremr mluvil nepravdu. Na jednání Senátu nás informoval o tom, že kromě případu Olšanské hřbitovy jiné záležitosti politického charakteru nesoudil,“ řekl senátor.
I Kordová Marvanová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz nešetřila vůči Fremrovi kritikou. „Kdybychom to věděli, tak bychom se ptali na to, jak se k tomu postavil a jak v tom byl aktivní. Jestli to odmítl soudit, nebo jestli ty rozsudky vydával. Vůbec jsme ale nevěděli, že takové situace nastávaly a že se to týká uchazeče o nejvyšší justiční post. Teď musí vysvětlit, proč to nezmínil.“
Doplnila i to, že nyní už by se v Senátu nenašel dostatek hlasů pro schválení Fremrovy nominace na ústavního soudce.
Podle šéfa prezidentova poradního panelu Jana Kysely šlo o běžnou soudní agendu. „Nevěděl jsem o tom, ale není to specifická agenda v tom smyslu, že by tyto věci nutně soudili jen nejprověřenější a nejkovanější soudci,“ řekl ústavní právník.
Fremr v pondělí nechtěl věc obšírněji komentovat. „JUDr. Robert Fremr rozhodnutí pana prezidenta plně respektuje,“ uvedla mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová. Původně měl být Fremr uveden do funkce ústavního soudce v úterý, to se prozatím odkládá.
Jako trestní soudce působil před listopadem 1989 také nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. V pondělí připustil, že i on možná řešil jednu emigrantskou kauzu, na detaily si prý ale nevzpomíná.
