V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Od pádu komunistické totality uplynulo už skoro 34 let. Server iROZHLAS.cz připomíná případy, které by mohly některé křivdy komunistické justice napravit.
Prezidentský kandidát na ústavního soudce Pavel Simon čelí kritice některých senátorů. Vadí jim některá jeho starší soudní rozhodnutí i soukromé aktivity.
Předlistopadová minulost soudců by se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy znovu prověřovat neměla. Podle senátorky Kordové Marvanové nebylo vyrovnání s minulostí dostatečné.
Přínosem pro Ústavní soud bude Simon podle prezidenta mimo jiné svojí rozvahou, soudcovskou zdrženlivostí, bohatými zkušenostmi z různých stupňů soudní soustavy Česka i ze zahraničí.
„Oslovili jsme Kancelář prezidenta republiky s tím, že bychom chtěli více času – nebo jestli vůbec pro ně má smysl zprávu připravovat. Řekli jsme si, že ano,“ popisuje historik Petr Hlaváček.
Soudce Robert Fremr se před dvěma týdny díval na svou předlistopadovou justiční etapu úplně jinak než nyní. Před senátory uvedl, že nesoudil politické kauzy. A zřejmě byl o tom skutečně přesvědčen.
Soudce Robert Fremr se rozhodl vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nezasedne. Důvodem byl podle něj soustavný tlak, kterému čelil, kvůli jeho předlistopadovému působení.
„Myslím si, že to už byla opravdu jediná možnost, jak mohl postupovat, pokud chtěl právě chránit kromě své vlastní pověsti i Ústavní soud jako takový,“ říká v rozhovoru ústavní právník Ondřej Preuss.
„Zdálo se nám, že jeho výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela.
Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti a nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Prezident Petr Pavel později uvedl, že Fremrovo rozhodnutí respektuje.
Petr Pavel je politicky tabula rasa. Byť zatím vystupuje přísně v souladu s Ústavou a chová se příkladně, kauza Fremr provokuje otázku, zda je ve všem svém konání autentický.
V roce 1989 měla komunistická strana Československa přes milion a půl členů a zhruba 200 tisíc kandidátů na členství. Po 17. listopadu z nich většina zahodila partajní legitimaci do první popelnice.
Fremr připustil, že zvažuje rezignovat na možné členství v Ústavním soudu už teď. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ uvedl.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
„Není mi lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů, že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů,“ napsal prezident.
Prezident Petr Pavel v úterý na jmenoval ústavní soudkyní dosavadní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Co bude podle ní největší výzvou pro Ústavní soud?
Podle dokumentů z archivu, na které poukázali senátoři Hilšer a Kordová Marvanová, měl kandidát na ústavního soudce Robert Fremr podepsat asi sto rozsudků za emigraci.
„Jsem rád, že mohu jmenovat další ženu. Navíc ženu, která má široký právní záběr od advokacie, přes soudy, ale také celoživotní náplň v přípravě a vzdělávání nových právníků,“ uvedl Pavel.
Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje místopředsedu pražského vrchního soudu Roberta Fremra ústavním soudcem, i když má souhlas Senátu. Prověří informace o jeho rozhodování před listopadem 1989.
Během výběru ústavních soudců bylo doposud poukazováno na kauzu Olšanských hřbitovů, na níž se podílela StB. Podle historiků ale Robert Fremr v 80. letech odsoudil také přes sto lidí za emigraci.
Robert Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová vykládají jako účast na politické kauze.
Podnět k obnově řízení v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, ve které obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie StB, předalo Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.