Kordová Marvanová: Dnes už by Senát Fremra na Ústavní soud neschválil, zamlčel nám informace
Ohledně Roberta Fremra se po jeho schválení Senátem na ústavního soudce objevil další problém. Během výběru nových členů Ústavního soudu doposud bylo poukazováno na kauzu Olšanských hřbitovů, na níž se podílela StB. Podle historiků ale v 80. letech odsoudil také přes sto lidí za emigraci. „Bylo nám to zamlčeno, je to naprosto nepřijatelné,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Podle ní by dnes Senát Fremra už neschválil.
Jsou podle vás nové informace o tom, že se Robert Fremr v 80. letech podílel na odsouzení emigrantů z Československa dostatečným problémem, aby vůbec neměl být jmenován ústavním soudcem?
Myslím, že ano. Sama jsem pro něj nehlasovala ale byla jsem připravena výsledek respektovat. Nyní ale vnímám názory jiných kolegů, že kdyby tuto novou informaci věděli, tak by nadpoloviční většinu dnes už nezískal.
S kolegou senátorem Markem Hilšerem jsme poslali prezidentovi dopis, protože když předstoupil před plénum Senátu a obhajoval pana Fremra, tak zmínil, že nedostal informace, které by ho přesvědčily, aby jeho kandidaturu stáhnul. I proto jsme mu tyto nové informace předali. Předpokládám, že je předtím neměl.
Fremr odsoudil lidi za emigraci, jeho přítomnost na Ústavním soudu je nevhodná, napsali senátoři Pavlovi
Číst článek
S panem Hilšerem to máte od stejných historiků, nebo to má ještě z jiné strany?
To nevím, to jsem se ho neptala. Lidé z justice mi ale řekli, že se tento případ může týkat všech trestních soudců, kteří soudili před listopadem 1989. Podle Petra Blažka bylo takových případů přes sto tisíc, tehdy to byla běžná agenda okresních soudů a soudili to prakticky všichni tehdejší trestní soudci.
Pan Fremr tak vůbec není jediný, to je důležitá informace a není to věc, která se týká jen jeho.
Vy tyto informace máte od historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů?
Ano, mám je od pana Blažka, který tuto informaci má od dalších lidí z Archivu hlavního města Prahy, se kterými jsem potom hovořila. Mluvila jsem přímo s tím člověkem, který ty materiály vyhledával.
Během „grilování“ Roberta Fremra na ústavněprávním výboru a poté na plénu Senátu jste ale tyto informace neměli. Je to tak?
Ne, to jsme v žádném případě neměli. To je právě to překvapující. Dozvěděla jsem se je ve čtvrtek, den po jeho schválení Senátem. V pátek jsem si je ověřila, a pak jsme se spojili s panem Hilšerem, který se to od historiků dozvěděl v tu samou dobu. Proto jsme konali hned. Ve středu ty informace ale ještě vůbec nebyly známy.
Kandidát na ústavní soud Fremr aktérem politického procesu? ,O zapojení StB musel vědět,‘ říká historik
Číst článek
Kdybychom to věděli, tak bychom se ptali na to, jak se k tomu postavil a jak v tom byl aktivní. Jestli to odmítl soudit, nebo jestli ty rozsudky vydával. Vůbec jsme ale nevěděli, že takové situace nastávaly a že se to týká uchazeče o nejvyšší justiční post.
Na výboru jsme se ho ptali na kauzu Olšanských hřbitovů, ale tyto emigrace vůbec nezmiňoval. Teď musí vysvětlit, proč to nezmínil.
Podle nás s kolegou Hilšerem je to naprosto nepřijatelné. A to i když to bylo podle tehdejších zákonů, tak to odporovalo mezinárodnímu právu a úmluvám o lidských právech. Odpovědnost soudců za tyto praktiky je, to nelze odestát. Když na to byl v Senátu dotazován, tak to měl sám říci.
Jde o spor mezi tím, zda posuzovat dnes soudce za to, co dělal před čtyřiceti lety a jestli to během 34 porevolučních let neodčinil. Z vašich slov to ale chápu tak, že pro vás jsou na jednu stranu problematické jeho tehdejší činy a na druhé straně i to, že to nyní zamlčoval?
Ano, protože kdyby o tom mluvil, tak jsme o tom mohli aspoň diskutovat. Takhle jsme ale nemohli, protože to bylo zamlčeno a vyšlo to najevo až poté, co jsme ho jako Senát schválili.
