Proti stereotypům Čechů budou bojovat nové dokumentární filmy
Stereotypní myšlení Čechů a také jejich předsudky vůči menšinám v Česku budou stěžejními tématy tří nových dokumentárních filmů. Netradiční formou v nich filmaři odkryjí život rómských, muslimských a vietnamských komunit. Snímky právě vznikají za podpory amerického vládního grantu. Autoři s nimi pak chtějí vyrazit na diskuze do škol a na veřejné debaty.
Rómský žák - špatný žák. První stereotyp, který z české společnosti ještě nevymizel. A i pro mnohé učitele je to stále jediný názor, který na romské děti mají.
„Zaměříme se na děti, které jsou už na začátku svého školního vzdělávání vyčleňovány z většinové společnosti tím, že jsou označovány za mentálně retardované,“ vysvětluje záměr projektu dokumentaristka a nezávislá novinářka Tereza Engelová, která natáčení dokumentů koordinuje.
Takto handicapovaných romských dětí je dle dostupných statistik, které si nechával dělat Úřad vlády, celá jedna čtvrtina. Toto číslo vzniká na základě nestandardizovaných testů, které školy a školní psychologové sami vymýšlejí a kterým se pak romští žáci podrobují.
Z biologického hlediska je ovšem prakticky nemožné, aby celá jedna čtvrtina dětské romské populace byla mentálně retardovaná.
Mnohdy automatické zařazování rómských dětí do speciálních škol je podle Engelové tím největším handicapem, kterého se už po celý život nezbaví.
Zdvižený štrasburský prst
„Rádi bychom vyšli z jednoho konkrétního případu, kdy v roce 2007 skupina dvaceti romských bývalých žáků se dala dohromady a společně podali hromadnou žalobu ke štrasburskému soudu, tedy oni versus stát Česká republika. Soud vyhráli a tehdy štrasburský soud uložil České republice, že by tímto problémem měla něco dělat,“ popisuje východisko dokumentů Tereza Engelová.
Stav nicméně zůstává nezměněný a ani zmíněná skupina dvaceti Romů nevidí žádný hmatatelný a uspokojivý výsledek.
V dalším dokumentu filmaři přiblíží život vietnamské menšiny, která se v Česku stále nezbavila stereotypní nálepky stánkařů a trhovců. Jejich děti ale mnohdy patří mezi nejlepší studenty na místních univerzitách s prospěchovými stipendii.
Vietnamci druhé generace
Jedná se už o druhou generaci Vietnamců, tj. o děti, které jsou napůl Čechy. Mluví plynně česky a navštěvují české školy.
„To je velmi přelomová generace, která může určit náš budoucí vývoj soužití s vietnamskou komunitou, protože to jsou děti, které jsou napůl Čechy a napůl Vietnamci a samy se potýkají s řadou stereotypů nejen ze strany většinové společnosti, ale zároveň i se stereotypy, které má vietnamská komunita vůči většině,“ dodává důležitý fakt Tereza Engelová.
Dokumenty financuje za téměř třicet tisíc dolarů americká vláda, která prestižní grant udělila českým absolventům studijních programů amerického ministerstva zahraničí. Jedním z nich je i Lukáš Lhoťan, který ve spolupráci s filmaři vede celý dokumentární projekt.
Uplatnění projektu
„Jedná se o natočení tří krátkých dokumentárních filmů, které se budou potom promítat při diskusích, které se uspořádají v celé České republice. Předpoklad je minimálně 30 diskusí plus promítání na školách,“ popisuje Lukáš Lhoťan projekt i jeho uplatnění.
Dle Lukáše Lhoťana byl velký úspěch už samotné získání prestižního grantu. Podmínky pro jeho získání byly velmi tvrdé.
O peníze americké vlády soutěžilo zhruba sedm set projektů z celého světa. Do finálového výběru se nakonec dostalo jen třicet osm z nich. Kromě Čechů uspěli v Evropě s tématy lidských práv a demokracie také Lotyši, Makedonci nebo Britové.
Mezi dalšími tématy, která získala americký grant, byla například potravinová bezpečnost, zlepšování životního prostředí, posílení práv žen nebo ekonomické příležitosti a prosperita.