Půda promrzla nejvíc za půl století, praskají kvůli tomu vodovodní trubky
Současná vlna mrazů se projevuje i na půdě. Ta místy promrzla až do hloubky půl metru. Nejvíce trpí jižní Morava a Ostravsko. Problémy kvůli tomu mají hlavně vodaři, kterým každý den praskají trubky.
Na Vysočině půda průměrně promrzla do hloubky 20 centimetrů. Vodaři tu musejí k poruchám potrubí vyjíždět každý den. „Protože jsou poměrně velké výkyvy teplot, poruch na vodovodních řadech samozřejmě přibývá. V průměru v tomhle období řešíme asi jednu až dvě poruchy denně,“ řekl referent vodárenské společnosti v Jihlavě Jan Pešek.
Dopravu komplikuje ledovka. Problémy jsou hlavně ve středních, jižních a západních Čechách a také na Vysočině
Číst článek
Poruchy na potrubí jsou způsobené tím, jak zem do hloubky promrzá, potom třeba přes den zasvítí sluníčko, změní se teploty a v půdě dochází k silnému pnutí a to způsobuje zlomení trubek.
V Třebíči byli minulý týden bez pitné vody kupříkladu obyvatelé Tolstého ulice. Vodu kvůli mrazům nemají ani na hradě v Ledči nad Sázavou. Prý nepoteče až do dubna, což zkomplikuje výmalby a přípravu nových expozic.
Bude méně komárů a škůdců
Nejhorší situace na Vysočině je na východě a jihovýchodě kraje, kde je zem promrzlá až do hloubky 30 centimetrů. O něco lépe je na tom například údolí řeky Jihlavy, mrazy tam zřejmě neměly takovou sílu, takže zem je promrzlá do dvaceti centimetrů podobně jako na Jemnicku nebo Náměšťsku v údolí řeky Oslavy. Vysočině také hodně pomáhá bohatá sněhová pokrývka, která mrazy tlumí. To je právě rozdíl například od jižní Moravy, kde sníh většinou zcela chybí.
Promrzlá země ale není problémem jen pro vodaře, ale také pro zemědělce a vinaře. Komplikace by mohly nastat také na jaře, pokud by došlo k rychlému tání sněhu a vydatným dešťovým srážkám. Promrzlá zem nebude schopná absorbovat tolik vody a hrozí povodně.
Je potřeba ale zdůraznit, že tuhá zima má i pozitivní účinky. Nebude tolik škůdců, vymrznou myši na polích, slimáci, bude i méně komárů.
