Přelomový rozsudek o otravě orlů: hlavním důkazem bylo nalezení zakázaných jedů ve sklepě pachatele

Obžalovaný podáním otrávených návnad způsobil čtyřem ptákům smrt, když je týral zvlášť surovým a trýznivým způsobem. To napsal soudce Roman Šustr na konci dubna do rozsudku, kterým odsoudil Miloslava V. za otravu dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých na Strakonicku. Server iROZHLAS.cz dokument získal s pomocí informačního zákona.

Dokument Strakonice Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

orel mořský

Muž podle verdiktu otrávil dva orly mořské a dva krkavce velké. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nepravomocně odsouzený Miloslav V. se již několik let živí chovem a následným prodejem ryb z několika rybníků na Strakonicku. Z toho mu plyne měsíční příjem nejvýše patnáct tisíc korun. S ostatními rybáři však moc nekomunikuje. „Vztahy s rybáři nemám moc dobré, protože v rybářství je to špatné a lidi jsou hrozně závistiví,“ řekl u soudu.

Česko má prvního odsouzeného za otravu dravců. Muž dostal kvůli usmrcení čtyř ptáků podmínku

Číst článek

Příběh, na konci kterého odešel s trestem odnětí svobody na dva a půl roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu tři a půl roku, začal na jaře 2019. V březnu toho roku totiž zachytila vysílačka přidělaná na jednom z orlů mořských nulovou hodnotu.

Toho si všimla rakouská pobočka Světového fondu na ochranu zvířat a kontaktovala psovodku Kláru Hlubockou z České společnosti ornitologické s prosbou, zda by se mohla pokusit orla nalézt.

Hned druhý den se vydala na místo a nedaleko rybníka Slatinka skutečně nalezla uhynulého orla mořského. „Ležel na břiše, měl poloroztažená křídla a částečně byl potopen do vody. Vzhledem k mým zkušenostem jsem přesvědčená, že byl otráven nebo zastřelen,“ vypověděla. Dalšího orla nalezli zaměstnanci záchranné stanice živočichů v Plzni o dva dny později.

Bolest a utrpení

Hypotéza psovodky Hlubocké se potvrdila. Dva orly mořské a dva krkavce velké někdo otrávil zakázanými jedy karbufuran a endrin, napsali veterináři po provedené pitvě. „V jícnu a žaludku je rybí svalovina, kůže a kosti, místy s přítomností fialových práškovitých depozit,“ popsali.

„Ptáci byli usmrceni způsobem způsobujícím bolest a utrpení“

Státní veterinární správa

„Po pozření smrtelné dávky karbofuranu hyne zvíře v důsledku ochrnutí svalstva udušením při plném vědomí a po pozření smrtelné dávky endrinu, který působí především na centrální nervový systém, dojde ke vzniku silných křečí, zástavě dechu a následného kómatu. Ptáci byli usmrceni způsobem způsobujícím bolest a utrpení,“ vyjádřila se veterinární správa.

Uskladněno ve sklepě

Právě informace, že rybníky obhospodařuje Miloslav V., dovedly policisty k vykonání domovní prohlídky v nedaleké usedlosti. Ve sklepě pod samostatnou garáží označili speciálně vycvičení psi Kláry Hlubocké několik nádob.

„Sklep pod skladem je rovněž vydlážděný a čistý a nachází se zde plastová vědra, rovněž čistá, nezaprášená a uzavřená víky,“ popsali místo policisté. V jednom z věder nalezli čtyři skleněné láhve, plastovou stříkačku s nasazenou jehlou, sklenici s fialovým granulátem a sklenici s hnědou kapalinou.

Použité jedy

Jed karbofuran - v přípravku Furadan - se v minulosti používal v zemědělství jako postřik plodin proti hmyzím škůdcům. Jeho použití i držení je v Evropské unii zakázáno od roku 2008. Je totiž pro člověka vysoce toxický, nebezpečný pro životní prostředí a při používání si vyžádal řadu úhynů i dalších živočichů. Jed navíc nebyl pro veřejnost nikdy dostupný.
I druhý použitý jed endrin je velmi nebezpečný - jedná se o vysoce toxickou látku poškozující imunitu a reprodukci, navíc je velmi těžko odstranitelná ze životního prostředí. Nebezpečná látka se v Československu zřejmě používala v sedmdesátých letech minulého století jako ochrana obilovin. Od roku 1984 je zakázán.

Miloslav V. nejdřív policii potvrdil, že tyto látky používá proti myším, které se mu natahují do skladu. Následně však tuto výpověď popřel a řekl, že ani neví, kde se tam jedy vzaly. „Byly u mě zajištěné nějaké látky, ale nevím, co si policie vzala. Říkal jsem jim, ať si vezmou, co potřebují. Dva dny jsem sekal a rozbruskou řezal beton, byl jsem celý zabalený v prachu a nevěnoval moc pozornost tomu, co si policie brala,“ řekl soudu.

Tomu však soudce Šustr neuvěřil a právě nález těchto zakázaných látek v domě označil za hlavní důkaz o vině obžalovaného. „Soud tak nevěří obžalovanému, že ani nevěděl, co v plastových vědrech má a že to tam vůbec je,“ napsal do odůvodnění rozsudku.

Volně žijící predátoři

Co mělo být podle obžaloby motivem odsouzeného? Lasicovitá šelma vydra říční. Ta by se totiž měla na rybnících hojně vyskytovat. Alespoň to potvrdilo několik svědků, které v okolí také živí rybářství. „V dané lokalitě byl zjištěn výskyt vydry, je na všech uvedených rybnících. Je pravdou, že všichni majitelé rybníků si na vydru stěžují, ale od obžalovaného jsem to osobně neslyšel,“ uvedl jeden z nich, člen mysliveckého spolku Hájky - Mečichov.

Miloslav V. nikdy o vydrách s nikým nemluvil, ani se neprokázalo, že by se šelmy na jeho rybnících vyskytovaly. „Skutečnost, že obžalovaný chová ryby, chov ryb ohrožují volně žijící predátoři, je sice vysvětlujícím motivem, který pro své jednání mohl obžalovaný mít, nicméně tento motiv nemůže být samozřejmě důkazem, že nastražil otrávené návnady,“ napsal Šuster.

Předseda soudu tak obžalovaného odsoudil na základě nepřímých důkazů - jed se objevil u rybníků, které obhospodařoval, a stejné zakázané látky nalezli i u něj doma. K rozhodnutí navíc dopomohly i skutečnosti, že Miloslav V. žije sám a pomoc s hospodařením na rybnících využívá pouze při výlovech.

„Obžalovaný tedy podáním otrávených návnad způsobil čtyřem ptákům smrt, když je týral zvlášť surovým a trýznivým způsobem a naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu týrání zvířat,“ uzavřel soudce.

Rozsudek z konce dubna byl v Česku vůbec první, který někoho odsoudil za trávení divoce žijících ptáků. V posledních letech narůstá medializace těchto případů, kdy za loňský rok zaznamenali ornitologové 51 nelegálně zabitých ptáků.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme