Pokud něco chodí jako kachna a vypadá jako kachna, tak to kachna bude, říká ke koalicím právnička
Krajské soudy zamítly všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin hnutí Stačilo!, SPD a Pirátů se Zelenými pro volby do Sněmovny. Krajský soud v Brně ale ohledně kandidátky Stačilo! na Vysočině konstatoval, že hnutí je nepřiznanou koalicí a porušuje zákon. Hnutí Volt Česko, které podalo stížnost na Stačilo!, se chce obrátit na Ústavní soud. Ten podle právničky Marie Zámečníkové z Masarykovy univerzity rozhodnout nestihne.
Je jasné, že se Ústavní soud bude tímhle problémem zabývat? Nebo ještě záleží třeba na tom, jak bude vypadat stížnost?
Předně je třeba říct, že žádný opravný prostředek proti těmto rozhodnutím není, skutečně lze jít pouze cestou individuální ústavní stížnosti. V této fázi stěžovatel musí namítat a doložit porušení jeho základních práv a bude asi velkou otázkou, zda Ústavní soud takové stížnosti věcně projedná.
Pokud soud věc projedná, do voleb rozhodnout nestihne. Poslechněte si celý rozhovor s Marií Zámečníkovou z Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity.
Pokud by Ústavní soud stížnost projednával, existuje vůbec možnost, že by dokázal rozhodnout do říjnových voleb?
Já se domnívám, že tomu tak nebude.
Bude mít toto rozhodnutí Ústavního soudu, pokud bude rozhodovat, přímý dopad na volby, nebo bude spíš směřované do budoucna?
Daleko důležitější bude ta druhá linie, která nastane spíše po volbách. To se budou řešit stížnosti na samotný průběh voleb a na jejich výsledky, protože tato rozhodnutí můžeme očekávat určitě.
Tam nejdříve Nejvyšší správní soud a následně Ústavní soud má větší možnost do věci mluvit. Tato rozhodnutí určitě budeme s velkým napětím očekávat, sledovat a číst, protože očekáváme, že budou velmi zajímavá a bude důležité vyjasnit, do jaké míry stávající situace kolem koalic či nekoalic může zasáhnout do existentního výsledku voleb.
Variace výkladů
Pokud by rozhodnutí přišlo po volbách, může mít teoreticky vliv na výsledek voleb?
Přesně tak. Soudy budou posuzovat, zda volby proběhly řádně dle zákona a zda výsledky odpovídají tomu, co nám předepisuje volební proces. Na druhou stranu jsou soudy v rozhodnutích volebních velmi zdrženlivé a velmi opatrné. Uvědomují si, že takový zásah soudní moci do existentního výsledku voleb může představovat poměrně velkou bombu do systému.
A zahraniční zkušenosti, i z poměrně nedávné doby, nám ukazují, že tomu tak je. Takže možnost tam je, ale soudy v těchto otázkách přistupují ke své pravomoci velmi zdrženlivě.
Strana Volt trvá na zrušení kandidátky Stačilo! Obrátila se kvůli tomu na Ústavní soud
Číst článek
Většina krajských soudů říká, že zmiňovaná hnutí nejsou koalice, protože se za ni sama neprohlásila. Soud v Brně ale došel k závěru, že Stačilo! na Vysočině skrytá koalice je. Kam u brněnského soudu zmizel ten zásadní argument, že koaliční je jen ta kandidátka, kterou všechny společně kandidující strany jako koalici označí?
On nezmizel, soud ho tam uvádí, protože vychází z poměrně jednoznačného znění zákona, který říká, že za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou politické strany a hnutí společně na kandidátní listině jako koaliční označí a uvedou, že je to koalice.
Dosavadní judikaturní linie říkala – je to subjektivní výklad – že pokud o sobě uskupení řekne, že je koalice, tak je koalice, pokud to o sobě neřekne, tak koalice není.
Krajský soud říká, že tento subjektivní výklad je možný, ale vedle toho existuje i ten objektivní. Velmi zjednodušeně řečeno – pokud něco chodí jako kachna, kváká jako kachna a vypadá jako kachna, tak to kachna bude. Takže pokud něco vypadá jako koalice, kandiduje několik uskupení pod jednou hlavičkou a nikdo nepochybuje o tom, že to jakási skrytá koalice je, tak to prostě koalice bude.
V tom případě nemá možnost se označit za koalici, ale má povinnost se označit za koalici a vyhovět předpokladům, které zákon předvídá. Soud se odklání se od subjektivního výkladu k objektivnímu a říká, že podle něj je objektivní výklad víc na místě a je, řekněme, správnější. Brněnský soud nepopírá to, co bylo řečeno dřív, ale říká: Myslíme si, že je to ještě trošku jinak.
Jak je tedy možné, že jednu věc vidí soudy různě? Jde jen o různý výklad zákona, že jedny soudy rozhodují formálněji, druhé více s ohledem na realitu?
Nevím, jestli s ohledem na realitu či na cokoliv jiného, ale je to úplně běžné. Právo není matematika, právo je oblast, která nabízí různé výklady a zákon i slova, naše řeč, vždy nabízí různé výklady.
V tomto se pohybujeme od pradávna a od té doby, co právo máme. Každá zákonná úprava může nabídnout množství výkladů.
