Senát odmítl zrušit doživotní imunitu zákonodárců
Senátoři neomezili doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Ústavní novela v horní komoře dostatečnou podporu nenašla. Podpořilo ji jen sedmadvacet zákonodárců.
Senátoři předloze vytýkali, že upravuje jenom jeden problém, a to doživotní imunitu, ale neřeší například to, za jakých okolností by měl odsouzený zákonodárce přijít o svůj mandát.
Ke zrušení chyběly v Senátu 2 hlasy. Dopředu přitom senátoři deklarovali, že takovou změnu podpoří. Realita ale byla jiná - a místopředsedu Senátu Zdeňka Škromacha z ČSSD to překvapilo:
O hlasování v horní komoře diskutovali v Ozvěnách dne předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a senátor Jaroslav Kubera (ODS)
„Samozřejmě je to otázka účasti senátorů. Když se podíváme na hlasování, tak nejvíce proti hlasovali senátoři ODS.“
Jen 2 z 16 senátorů ODS hlasovali pro zrušení imunity. Byl mezi nimi i i šéf senátorů ODS Richard Svoboda:
„Neměli jsme potřebu v klubu k tomu sjednocovat názor, protože zákon vykazuje řadu problematických okolností a nedostatků.“
Léta diskusí
Vlastní variantu řešení nabídl Senát už v roce 2001 - tehdy ji ovšem odmítla Poslanecká sněmovna. Napříště tedy nebude možné stíhat členy parlamentu a Ústavního soudu ani po zániku jejich mandátu, pokud je ke stíhání nevydá příslušná parlamentní komora.
Předseda Senátu Milan Štěch za ČSSD hlasoval pro návrh. „Myslím, že doživotní imunita je naprosto zbytečná, provokuje občany. Ve změně ústavy, kterou jsme schválili v souvislosti s přímou volbou prezidenta, jsme dokonce omezili doživotní imunitu u prezidenta. A nevidím žádný důvod, proč by byla u zákonodárců a soudců.“
„Hlasování bylo překvapivé a dosti nešťastné. Bohužel, jen 2 senátoři za ODS tento návrh podpořili a na straně ČSSD je namístě výtka, že poměrně dost senátorů chybělo,“ zalitoval Štěch v Ozvěnách dne.
Senátor za ODS Jaroslav Kubera připomněl, že spolu se senátorem Pospíšilem napsali zákon, o zrušení imunity, kdy imunita zůstávala pouze pro hlasování a projevy v parlamentu.
„Tento návrh neprošel, my ho znovu podáme, protože nový návrh, který umožňuje stíhání po x letech, v některých případech třeba po 16, je v rozporu se zásadou, že trest má následovat bezprostředně po trestném činu.“
