Novela zákona by měla definovat neformálně pečující o blízké osoby. Budou tak mít nárok na příspěvky
Lidé, kteří pečují o své nemocné blízké, by se mohli dočkat systémové finanční podpory. Počítá s tím novela zákona o sociálních službách. Ministerstvo práce v ní chce nově definovat takzvané neformálně pečující, kteří se starají o nemohoucího člena rodiny. Často kvůli tomu přichází o práci. Přímá podpora pro ně ale zatím neexistuje.
Dvaašedesátiletá Marcela se stará o svou nemocnou matku od roku 2015. Péče se postupně stala natolik časově náročnou, že před dvěma lety musela odejít z práce.
„Hygiena, uvařit jídlo, vyvézt na vozíku ven, vylévat nočník, vyprat prádlo, umýt na posteli. Takže vlastně plný úvazek,“ popisuje paní Marcela, co všechno dělá.
Podobně jako ona o své nemocné blízké v Česku pečuje podle odhadů organizace Pečuj doma asi milion lidí. Část z nich kvůli tomu odchází z práce a přichází tak o příjem, popisuje situaci takzvaně neformálních pečujících Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz:
„Před zahájením péče bylo ekonomicky aktivních zhruba 80 % respondentů, v momentě realizace výzkumu mezi neformálně pečujícími to bylo už jen 44 %.“
Náklady na život se jim ale nesníží, spíš naopak. Ti, kteří můžou, pak sahají do vlastních úspor nebo jako paní Marcela předčasně ruší důchodové spoření. Někteří jsou ale ohrožení chudobou, pokračuje Rod:
Moderní, nebo závislí? Zájem českých seniorů o moderní technologie stoupá
Číst článek
„Neformální péče přináší dvě roviny ekonomických nákladů, a to jak přímé náklady na péči, což jsou různé zdravotnické pomůcky, bydlení, jídlo, doprava. Ti lidé jedou většinou nadoraz, stravují se velmi minimalisticky, prostě počítají každou korunu ve svém rozpočtu.“
Navíc dochází ke zhoršování vztahů v základní rodině a často mají i psychické problémy. To poznala i paní Marcela. Pro systém jsou přitom tito lidé podle Jaroslava Lormana z neziskové organizace Život90 nepostradatelní.
„Systém by bez těchto lidí přestal fungovat, protože profesionálních pečujících a poskytovatelů sociálních služeb není dost. Ani terénních, ani ambulantních služeb, ani lůžek není dostatek.“
Příspěvek na péči
Přesto pro tyto neformálně pečující neexistuje žádná přímá systémová podpora. Zákon na ně totiž nepamatuje a například příspěvek na péči vyplácený nemocnému často nepokryje veškeré náklady. To by se ale mělo v příštích měsících změnit díky novele zákona o sociálních službách, která má definovat pečující osobu.
3:01
‚Už nemůžu jít ani nakoupit.‘ Chudoba trápí tisíce seniorů. Někteří si můžou stěží dovolit oběd
Číst článek
„Za tu se bude považovat někdo blízký, kdo poskytuje pomoc osobě, jíž byl přiznán příspěvek na péči, a případně ten, komu je vypláceno dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění z důvodu dlouhodobé péče o osobu v domácím prostředí. V návaznosti na to bude vymezena i nová základní činnost, a to nácvik dovedností pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.
Jak vysoký by příspěvek pro pečující osobu měl být, ministerstvo neuvedlo. Novela by měla být účinná od poloviny příštího roku. Lidé, kteří se starají o své příbuzné, totiž budou stále víc potřeba. Podle odhadů ministerstva práce se v příštích 40 letech ztrojnásobí počet lidí vyžadujících péči.
Loni jim stát na příspěvcích vyplatil skoro 33 miliard korun. Náklady se za posledních 5 let zvýšily o 10 miliard. Jsou to peníze, které můžou čerpat lidé nemocní nebo neschopní se o sebe sami postarat.
