Setkání rektorů s ministrem Dobešem zlom nepřineslo, jednání budou pokračovat
Zatímco po včerejším jednání ministra školství Josefa Dobeše se zástupci akademických senátů vysokých škol média psala o krachu a zásadních neshodách, dnešní setkání ministra s rektory tak dramatické vyústění nemělo. Zároveň ale není možné mluvit ani o tom, že by rektoři souhlasili s reformními návrhy.
Ministr školství Josef Dobeš se s akademiky dnes dohodl, že v jednáních budou na dalších setkáních pokračovat. Snažil se rektory přimět již dnes k tomu, aby mu řekli, kde přesně vidí problém.
„Co se týče vysokoškolského zákona kromě obecných věcí, jsem se nedostal k jasně konkrétně formulované věci,“ říká Josef Dobeš a dodává, že bylo pro něj překvapivé, že téměř nikdo neznal finální podobu materiálu, který má jít do vlády. Rektoři tak neměli povědomí o tom, že některé jejich připomínky jsou již v návrhu zakomponovány.
Jan Bumba shrnoval ve Večerních Ozvěnách dne, co přinesla schůzka ministra školství Josefa Dobeše s rektory vysokých škol. Jeho hosty byli misnistr školství Josef Dobeš a místopředseda České konference rektorů a rektor VŠE v Praze Richard Hindls
„Já osobně mám pocit, že jsme si vyříkali ty věci, jakkoli jsme v tuto chvíli nedosáhli ještě žádné dohody,“ nesouhlasí rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls s tím, že by jednání bylo prázdné. Richard Hindls dodává, že dosáhnout dohody již dnes nebylo ani posláním této schůzky.
Ministr Dobeš také lituje, že protistrana se chovala zprvu nekomunikativně a ultimátně. Zástupci akademických senátů nekompromisně požadovali stažení obou věcných záměrů z vlády. Pokud by se tak nestalo, hrozili odchodem z jednání.
Při jednáních o novém vysokoškolském zákoně se objevila výtka, že jeho nová podoba může omezit akademickou svobodu tím, že třetina členů správních rad bude jmenována přímo ministrem a může do nich být vyslána určitým politickým úkolem.
O reformě školství se bude dál jednat, slíbil ministr rektorům
Číst článek
Ministr školství Josef Dobeš ovšem konstatuje, že v současné době se praxe od záměru příliš neliší: „Dneska sto procent té správní rady jmenuje rektor po dohodě s ministrem a v těch správních radách máme přehršel politiků.“
Takovými politiky v dozorčí radě Karlovy Univerzity jsou již nyní například Lubomír Zaorálek, Přemysl Sobotka, Jan Kasal, Leoš Heger či Jan Fišer. Podle informací Josefa Dobeše je do funkce jmenoval sám rektor Hampl.
I rektor ČVUT Václav Havlíček se nedomnívá, že návrh, jak je koncipován ve věcném záměru zákona, by neměl omezit akademickou svobodu. Připouští pouze jistou teoretickou možnost a dodává, že rada vysoké školy by neměla být tvořena výhradně externími členy.
Jako optimální vidí Václav Havlíček minimálně padesátiprocentní podíl pracovníků školy a dodává, že dle informací z ministerstva školství zaujala stejné stanovisko dnes i legislativní rada vlády.
Školné ano! Ale kam s ním?
Na zavedení školného trvá ministr školství Josef Dobeš i po schůzce s rektory. „Tady je překvapivé: 99 procent, možná sto procent názorů rektorů po setkání je: ano, školné ano, pojďme se bavit o formě,“ dodává Josef Dobeš.
„My řešíme spíše otázku výpadku veřejného financování veřejného školství, to znamená: nakolik školné může nebo nemůže nahradit to, co vlastně stát do vysokých škol dává. V tomhletom jsme tam úplně jednotni nebyli,“ upřesňuje Richard Hindls a dodává, že školné v podobě, jak je zamýšleno, veřejné finance nenahradí.
Schůzku ministra školství Josefa Dobeše a rektorů vysokých škol reflektoval ve Stalo se dnes Václav Havlíček, rektor ČVUT
„Bylo nám potvrzeno to, co odmítáme. To jest, že když budeme vybírat školné, že se pravděpodobně o to zmenší státní příspěvek a dotace. My trváme na tom, že to je špatně, protože vysoké školy jsou hluboce podfinancované,“ říká Václav Havlíček.
Václav Havlíček uzavírá, že na vybírání školného jsou ochotni přistoupit pouze tehdy, když vykompenzuje podfinancování a bude investováno do zvýšení kvality výuky.
Aby stát platil za studenty školné na vysoké škole, je podle ministra Dobeše asociální. „Proč paní prodavačka v Kauflandu má ze svých daní, protože to se platí z daní, platit studenta sedm let na vysoké škole, když ona sama nemá to vysokoškolské vzdělání a pracuje rukama,“ vysvětluje svůj postoj ministr.
Oživená pracovní skupina
Pro další jednání by měla funovat pracovní skupina, která se má sejít na konci února a projednat novou verzi věcného záměru zákona. Richard Hindls podotýká, že tato skupina nebyla dnes nově vytvořena, jak zprvu informovala média, ale obnovena a jejím posláním je zlepšení komunikace akademických senátů a ministerstva školství.
„Pan ministr explicitně zmínil otázku obsazování míst profesorů a docentů, dále se lehce diskutovalo o pravomocech správních rad vysokých škol a pochopitelně o školném,“ upřesňuje rektor ČVUT Václav Havlíček témata, která bude pracovní skupina projednávat.
Prezident Klaus je pobouřen protestem akademiků proti reformě vysokých škol
Číst článek
Na stranu ministra Dobeše se dnes postavil prezident Václav Klaus, který Radiožurnálu řekl, že je pobouřen tím, jakým způsobem reaguje akademická obec na chystanou reformu vysokých škol. Požadavky na dotace od státu a zároveň na akademické svobody jsou podle něho protichůdné.
Václav Havlíček však vidí situaci poněkud odlišně. „Sice vysoké školy dostávají příspěvek a dotace od státu, takže do určité míry musí respektovat státní politiku vzdělávání, ale právě akademické svobody spočívají v tom, že vnější subjekty nemohou jednoznačně rozhodovat o směřování školy,“ dodává.
