Letos chyběl mráz, počasí neporučíme, hájí šéf asociace horských středisek milionové investice do skiareálů
Doprava do nejznámějších krkonošských zimních středisek o víkendu zkolabovala pod náporem návštěvníků. Kde leží hranice využitelnosti horských středisek v Česku? Snesou tuzemské hory výstavbu dalších lanovek a sjezdovek? A počítají jejich provozovatelé s klimatickými změnami? Na to odpovídal ve vysílání Radiožurnálu ředitele Asociace horských středisek ČR Libor Knot.
„Kdybychom se podívali na reportáže z těchto dnů z minulých let, tak je najdeme předloni i před 15, 20 lety. Je to prostě dáno tím, že kapacita parkovacích ploch, ubytovacích kapacit a přepravních zařízení a ta propustnost sjezdových tratí musí být v nějaké rovnováze. Nemůžeme je kvůli dvěma, třem dnům v roce nafukovat,“ vysvětluje víkendovou situaci Knot.
Dvacet minut Radiožurnálu s Liborem Knotem o uplynulých dnech na českých sjezdovkách
Není ale na čase tento problém po letech konečně řešit? Jako možnost se nabízí důraznější varování, nebo skibusy, které by jezdily z ještě větší dálky.
Podle Knota se ale jedná o exces na pár dnů a zácpy nejsou tak problematické: „Bylo by svým způsobem nezodpovědné budovat další kapacity, například parkovací, bez toho, že bychom měli adekvátní kapacity pro další činnost, které návštěvníci ve středisku dělají. To znamená ubytování a doprava na sjezdovkách a všechny ty služby, které očekávají.“
Do českých horských středisek šlo před současnou zimní sezonou přes půl miliardy korun. Aktuálně ale nikde nejsou v provozu všechny sjezdovky a chybí na nich přírodní sníh. Mají tedy tyto investice vůbec smysl?
„Letos nám chyběl mráz. Počasí neporučíme,“ připomíná Knot. „Investice na areálech jsou poznat a významná část jde do zasněžovacích technologií.“
Nicméně žádná nová lyžařská centra v posledních pěti letech nevznikla. Libor Knot věří, že jich v republice máme dostatek: „Budoucnost je v modernizaci zařízení, zlepšování služeb a maximálně propojování, které sebou nese věci jako rozšiřování sjezdovek.“