Podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila z ODS by tato norma měla výrazně posílit práva občanů: "Zvyšuje šance na odškodnění v případě, že občan utrží úraz. Posiluje práva při dědění. Občan bude moci více disponovat se svým majetkem, bude moci uzavřít dohodu se svými dědici nebo některé dědice úplně vyloučit. To, co dosud bylo možné jen omezeně. Tento zákoník také lépe chrání práva těch, kteří jsou zdravotně postiženi. Je to moderní zákon, který výrazně posiluje práva všech občanů."

S tím ale nesouhlasí ČSSD. Podle ní je novela připravena špatně. A jak Radiožurnálu řekl poslanec Stanislav Křeček, sociální demokraté se pokusí novelu z programu schůze stáhnout. "Obecně nám vadí veliká rozlehlost zákoníku, téměř tři tisíce paragrafů. Dále nám vadí celá řada ustanovení, která neodpovídají současné době, například dvanáct paragrafů týkající se pastvy. Novela neodpovídá dnešní době ani jazykem a je tam zásadní diskontinuita se současným právem," vysvětluje Křeček. Podle ČSSD má k novele občanského zákoníku mnoho výtek i odborná veřejnost.

K návrhu na vyřazení novely z programu schůze se překvapivě připojil i sám Pospíšil. Chce podle svých slov vést o předloze věcnou debatu mimo plénum, zákon se prý může znovu předložit po volbách.

Na žádost vlády by dnes měla sněmovna projednat už v prvním čtení i novelu shromažďovacího zákona. Ta by měla pomoci obcím vypořádat se s akcemi, které ohrožují bezpečnost lidí, například s akcemi extremistů. Nově by totiž měly na jejich případný zákaz či povolení místo tří kalendářních tři pracovní dny.

Podle poslance Františka Bublana z ČSSD by se to mělo podařit. Zásadní výhrady k novele podle něho mezi poslanci z ostatních stran nejsou. I on se změnou souhlasí: "Je to pozitivní posun. Pomůže to městským úřadům a magistrátům, aby na rozhodování měly více času. Mohly by případně vznést dotazy na různé složky, které by jim k tomu mohly dát relevantní informace. Já bych si dokázal představit i delší lhůtu třeba pěti dnů."

Jak by tato změna obcím prospěla vysvětlil Radiožurnálu primátor Ústí nad Labem, kde se nedávno nepodařilo zabránit pochodům extrémistů, občanský demokrat Jan Kubata. "Problém je, že dochází k obcházení současného zákona a ohlášky jsou podávány v pátek odpoledne a musí být v pondělí odpoledne vyřízeny. Každý pochopí, že je to úplně nemožné. Tři pracovní dny jsou velmi důležité. K tomu je ještě potřeba zřídit poradní institut, tak aby se úředníci mohli obrátit na ministerstvo vnitra s dotazy, jak v dané věci postupovat. Tento první krok je ale signálem, že se touto otázkou začíná někdo velmi vážně zabývat."

Radu, jak se k ohlášeným rizikovým akcím postavit, by měl dát obcím speciální tým pro boj s extrémismem, který pod vedením Jiřího Komorouse vznikl na ministerstvu vnitra.

Na program dnešního jednání by se měl dostat i poslanecký evergreen - tzv. antidiskriminační zákon. Zatím se totiž nenašla dostatečná politická vůle přehlasovat veto prezidenta republiky Václava Klause z loňského května. Znovu se tedy budou jednotlivé poslanecké kluby radit, zda antidiskriminační zákon na programu ponechají, nebo zda si s ním bude muset poradit nová sněmovna vzešlá z předčasných voleb.

Velké výhrady k normě mají například sociální demokraté. Podle poslankyně za ČSSD Anny Čurdové je tento zákon bezzubý: "My jsme přesvědčeni o tom, že tato zákonná norma musí existovat a musí chránit lidi, kteří jsou postiženi diskriminací. Tento zákon ale v podstatě tak nečiní a výhrady stále přetrvávají."

Úplnou podporu antidiskriminační zákon nemá ani u lidovců. Proč, to Radiožurnálu vysvětlila poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová: "Přináší rizika, že pod záminkou antidiskriminace se naopak budou omezovat práva zaměstnavatelů, majitelů firem nebo ředitelů škol při výběru zaměstnanců. Musím říct, že tento zákon je velmi komplikovaný pro rozhodování." Pokud nebude zákon schválen, hrozí Česku kvůli jeho absenci pokuta od Evropské komise.

Na programu začínající schůze sněmovny je i návrh zákona tří poslanců ODS, který by měl umožnit jezdit na suchých a přehledných úsecích dálnic rychleji. Podle autorů předlohy by se mohlo jezdit i stošedesátkou, ale jen na přesně určených úsecích dálnic. Zatím není jasné, zda se návrh na program jednání sněmovny dostane nebo jestli zbude s desítkami dalších na nové poslance.

Už teď ale má řadu odpůrců. Například dopravní psycholog Karel Havlík si myslí, že někteří čeští řidiči by pak jezdili rychleji i tam, kde na to nejsou podmínky: "Povrch na některých úsecích dálnic není vhodný pro tak vysoké rychlosti. Mám pocit, že řidiči budou jezdit rychleji i tam, kde to dopravní podmínky nedovolují. Vyšší rychlost vyžaduje od řidiče vyšší soustředění, rychlejší reagování a rychlé zpracování podnětů. To každý při takové rychlosti nemá."

Naopak dopravní expert Stanislav Huml pokládá navrhované zvýšení maximální rychlosti na sto šedesát kilometrů v hodině za rozumný: "Je to rychlost, kterou se dnes normálně jezdí, akorát jsou za to řidiči pokutováni. Na úsecích, které jsou na tuto rychlost už konstruovány jako je D5, D8, D11, tak si myslím, že stošedesátka je jen pokrok, který je nevyhnutelný."

Pokud by se návrh na program červnové schůze dostal, zkomplikovalo by to provinilým řidičům i výmluvu, že vůz při havárii řídila osoba jim blízká. Tento argument by mohli použít až při správním řízení, kdy už hrozí sankce podstatně vyšší.

Přečtěte si také:
Vláda Jana Fischera získala důvěru Poslanecké sněmovny
Senát umožnil rozpuštění Poslanecké sněmovny
Volby budou v říjnu
Kocáb: Antidiskriminační zákon je třeba přijmout za každou cenu
Zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic u ministrů neuspělo

Věra Pfeifferová, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít