Sokol určitě není stará organizace, kde se jen upažuje, říká jednatel České obce sokolské
Všesokolský slet je vyvrcholením až tříletého snažení členů Sokola. Od těch nejmenších jednot až po největší župy. „Máme být na co hrdí,“ říká host Interview Plus Josef Těšitel, jednatel České obce sokolské.
„Sokol je jedna z několika sportovních organizací v Česku, ale ta naše má více než 156letou historii,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Josef Těšitel, jednatel České obce sokolské, jednatel Župy Tyršovy a taky starosta TJ Sokol Kolín.
„Máme se kam ohlížet a být nač hrdí. Dnes jsme mladá organizace se 75 až 80 procenty členů do 26 let,“ doplňuje.
Sokol byl ale také vždy synonymem vlastenectví a národní hrdosti.
„O to se snažíme stále a v jednotách působíme hlavně na mládež. Pořádáme ale také přednášky, výstavy, máme pěvecké, divadelní a hudební soubory,“ vyjmenovává Těšitel.
„Vysvětlujeme a ukazujeme naši historii i vztah k republice. Pořád jsme ale jen jeden ze článků, vedle rodičů a školy. Pokud toto soukolí nezafunguje, občas ve škole, občas v rodině, tak moc nepomůže ani Sokol,“ dodává.
Mládež je totiž v sokolovnách tak maximálně dvě až čtyři hodiny týdně, a tak se tady prý moc zázraků dělat nedá.
U nás se jen neupažuje...
O Sokolech, kteří v těchto dnech zaplnili metropoli a vystupují na XVI. všesokolském sletu v Edenu, se občas hanlivě říká, že nejde o nic jiného než o prostná cvičení a gymnastiku.
0:00
O Sokolu jsme nevěděli nic, vzpomíná Jan Talaš. Díky němu ve 72 letech zvládá výjimečnou fyzickou zátěž
Číst článek
„To je představa některých lidí. Sokol je ta stará organizace, kde se jen upažuje. Každá jednota toho ale veřejnosti nabízí mnohem víc,“ upozorňuje jednatel České obce sokolské.
Vidět je to podle něj nejen na samotných cvičencích sletu, ale hlavně na divácích a nadšených ohlasech veřejnosti.
Komunisté sokolstvo rádi neměli, taky spolek zakázali. Obnova po roce 1989 tak prý rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. „Jediné, co se za víc než 40 let totality podařilo na vesnicích zachovat, byl název Sokolovna. Všechno ostatní bylo potlačeno, a to na úkor ČSTV.“
Obnova byla (a je) složitá
Na základě restitučního zákona se ale Sokolstvu leckde majetek vrátil. Co je s přibližně 840 Sokolovnami dnes?
„Hlavně tělocvičny nám byl postupně navraceny někdy ve výborném, ale taky v dezolátním a havarijním stavu. Jen jejich opravy a údržba jsou pro nás velmi složité i dnes,“ přiznává jednatel České obce sokolské.
Tam, kde je třeba nových, velkých investic, se prý snaží domluvit s obcemi a městy. Aby je převzaly a opravily.
„Sestry a bratři nám občas vyčítají, že se zbavujeme majetku. Co ale máme dělat, když v takové malé organizaci je jen pár lidí, kteří to sami nezvládnou? Když ten krok umožní v obci naší sokolské jednotě dál fungovat, tak je to podle mne v pořádku.“
V hodně podobné situaci je dnes i pražský Tyršův dům. Jeho rekonstrukce by měla stát až 120 milionů korun. „Je to vlastně stejný problém, jaký máme u našich Sokoloven v obcích. Jen v mnohem větším měřítku. Ale musíme ho postupně řešit,“ dodává Josef Těšitel.
