Cílem návrhu, jak uvádí pan Vondráček, má být zabránit šíření zkreslených či neúplných informací, které mohou narušit presumpci neviny a poškodit pověst osob, které dosud nebyly pravomocně odsouzeny. Vy jste byl jediný na výboru, kdo návrh nepodpořil. Proč?
Jakub Michálek (Piráti): Máme celou řadu korupčních kauz, kde figuruje spousta lidí napojených na politické strany. Měli bychom hledat způsoby, jak systémově omezit korupci, ne jak zabránit tomu, aby novináři psali o kauzách a uváděli tam třeba napojené podnikatelé. Je to další způsob, jak před veřejností utajit informace. A to je důvod, proč jsem proti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový náhubkový zákon, nebo ochrana presumpce neviny? Diskutují Radek Vondráček (ANO) a Jakub Michálek (Piráti)

Pane Vondráčku, co říkáte na tuto kritiku?
Radek Vondráček (ANO): Překvapuje mě, že kolega ignoruje odborné debaty. Chápu, že mohou vznikat obavy, ale možnost médií informovat je zcela zachována. Bavíme se jenom o úzkém, vymezeném okruhu informací umožňujících rozkrýt totožnost osoby.

Žádné ustanovení nelze interpretovat izolovaně. A my už dnes máme ustálenou judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Evropského soudu pro lidská práva o tom, že média mohou informovat, jestliže je to ve veřejném zájmu. A ten spočívá třeba v tom, že se jedná o veřejné prostředky nebo o osobu veřejně činnou.

Je dokazování veřejného zájmu překážkou svobody slova?
Michálek: Veřejný zájem je komplikovaná právnická kategorie, která se musí měřit u každého jednotlivého pachatele. V praxi to znamená, že každý novinář, který bude chtít psát o korupční kauze, si bude muset najmout právníka, aby mu řekl, u které osoby test veřejného zájmu vychází pozitivně.

To zasáhne svobodu slova, protože se nebude moct informovat o kauzách tak, jak jsou zadokumentované, jak se staly. A bude se čekat léta na to, než bude podána obžaloba.

Vondráček: Nejvyšší soud u nás konstatoval, že masivní porušování presumpce neviny je v České republice standardem. Za druhé, média mohou informovat ve věcech veřejného zájmu vždy. Pouze, když tam není, tak se místo totožnosti osoby uvedou třeba iniciály, protože je to velký zásah do soukromí a je to často zneužíváno.

V okolních evropských zemích to mají ošetřené, v mnoha státech je to dokonce trestným činem. Petr Klement, náměstek evropské veřejné žalobkyně, se kloní k absolutnímu zákazu poskytování informací z přípravného řízení, které je ze své povahy tajné. A je pro to důvod. Kdyby došlo ke zveřejnění, utváří se názor a dochází k narušování spravedlivého procesu.

Presumpce neviny

Od návrhu si slibujete, že by mělo ubýt úniků informací ze spisů? Nemělo by se to řešit prostě na jiném poli? Tedy ne u médií, ale tam, odkud informace unikají?
Vondráček: Bavíme o běžných záležitostech, kdy má člověk právo na soukromí. Úmysl zákonodárce byl jednoznačný – aby informace z přípravného řízení byly utajené. Praxe se vyvinula jinak. Je velký tlak na orgány činné v trestním řízení a ty úniky jsou opravdu masivní. Tento pozměňovací návrh to nezmění.

Michálek: Materiál, jako je sdělení obvinění, dostávají do ruky všechny trestně stíhané osoby a jejich právní zástupci. A také by ho měli dostávat poškození, pokud uplatňují svoje práva v trestním řízení.

Dostává se do ruky spoustě lidem, kteří mají různé zájmy a někdy dají část informací novinářům. Netvařme se, že veškeré materiály pochází ze státního zastupitelství anebo od policie. Některé jsou od stíhaných osob, aby si zlepšily pozici před veřejností. A to není nic nezákonného.

Není kritika v rozporu s presumpcí neviny coby základní hodnotou právního státu?
Michálek: Říct o někom, že je trestně stíhaný, není porušení presumpce neviny. Novináři nezveřejňují informace kvůli tomu, že by chtěli být škodolibí, ale že chtějí veřejnost informovat.

Nemáme vymezené jádro problému, který má návrh řešit. A navíc tady zaznělo, že ten návrh ho pořádně ani řešit nebude. Takže pro mě je to naprosto zbytečný návrh, který zasáhne právní jistotu novinářů, kteří pouze dělají svoji práci a informují veřejnost, aby věděla, co se děje ve veřejném prostoru.

Vondráček: Nejvyšší soud i běžné soudy konstatují, že u nás dochází k narušování principu presumpce neviny. Podstatné v návrhu je, že se minimalizuje riziko veřejného odsudku tím, že se o osobách nemluví v plném rozsahu.

Když obecnou kriminalitu spáchá veřejná osoba, je zde veřejný zájem na informování veřejnosti, aby diskuse mohla proběhnout.

Kterých případů by se návrh mohl týkat? A jak opatření funguje v dalších evropských státech? Poslechněte si záznam pořadu Pro a proti v úvodu článku.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít