Zrušení trestů za špionáž ze soukromí? ‚Jsou potřeba, mám připravené nové řešení,‘ říká Bradáčová
Hnutí ANO chce zrušit tresty za špionáž ze soukromí. Má obavu, že by se mohly stát klackem na politické odpůrce. Jde přitom o letošní novinku, po které roky volala tuzemská kontrarozvědka, elitní detektivové i státní zástupci. Podle šéfžalobkyně Lenky Bradáčové je ale možnost postihovat za vynášení citlivých či neveřejných informací, které mohou ohrozit bezpečnost Česka, potřeba. Nabízí proto alternativu.
„Tato skutková podstata je potřebná,“ uvedla pro iROZHLAS.cz nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Připomněla, že před zavedením postihů za špionáž citlivých informací s úmyslem poškodit bezpečnost Česka bylo možné trestat pouze za vynášení těch ze zákona utajovaných. A to prostě nestačilo.
5:34
Bradáčová dostala v tichosti nejvyšší vyznamenání policie, cenu převzal i tým elitní kriminalistky z NCOZ
Číst článek
„Je celá řada jednání, která jsou pro bezpečnost a celistvost státu vysoce závažná i přesto, že na utajovanou informaci navázána nejsou,“ pokračovala Bradáčová s tím, že současné pojetí trestného činu vyzvědačství „tak absolutně neodpovídá potřebám a není ani obvyklé v západních evropských státech“.
„Za celou svou kariéru jsem nezažila ani jedno trestní stíhání za tento trestný čin (vyzvědačství – pozn. red.),“ dokreslila šéfžalobkyně, proč je podle ní namístě, aby měli kriminalisté možnost trestat i za vynášení neveřejných údajů. „Což ovšem podle mého přesvědčení neznamená, že bychom v České republice neměli žádného pachatele, který by se dopouštěl takového protiprávního jednání,“ doplnila.
Trest za špionáž soukromých či neveřejných informací ohrožujících bezpečnost země zavedla novela trestního práva zkraje letošního roku. Kvůli mezeře v zákoně například před dvěma lety vyvázl bez postihu tehdejší pracovník ministerstva zahraničí, který se scházel s ruskými agenty a vynášel jim důvěrné údaje ohledně chodu resortu.
Pendrekový zákon?
Hnutí ANO chce ale nyní nový paragraf v oblasti špionáže zrušit. Mluvil o tom zkraje listopadu v České televizi jeho místopředseda a poslanec Radek Vondráček. „Je vágní, je to pendrekový zákon a už máme napsané jeho zrušení a většina ho prosadí,“ řekl.
Vrbětice a špionáž
Mezeru v zákoně také připomenula kauza Vrbětice. Policie totiž chtěla obvinit jednu z aktérek, Elenu Šapošnikovovou kvůli tomu, že „úmyslně a vědomě napomáhala ruské vojenské rozvědce“. Státní zástupce ale případ odložil, policejní konstrukce se podle něj neprokázala, žena navíc pracovala pouze s neveřejnými informacemi a za to by ji stejně nešlo podle platné legislativy stíhat.
Vondráček k tomu dodal, že hnutí ANO se nikdy nebránilo například rozšíření skutkové podstaty trestného činu vyzvědačství. Na aktuální dotazy ale nereagoval. Není tudíž jasné, zda počítá s náhradou a zda je případně ochotný novou debatu zaštítit.
Ani podle Bradáčové ale není současné řešení ideální, považuje ho podle svých slov za „legislativně vadné“, na což prý během legislativního procesu upozorňovala. Zdůraznila však, že daný paragraf jde ale správným směrem. „Nejvyšší státní zastupitelství má připravenu alternativu a je ochotno případně participovat na věcné debatě o nové úpravě,“ dodala.
Po možnosti trestat za vyzvědačství citlivých údajů dlouho volali také elitní detektivové. I oni nakonec říkají, že současné znění si zaslouží zpřesnit. „Dlouholetou úpravu trestných činů ‚vyzvědačství‘ i přes nedávnou novelizaci ‚pozitivně právního stavu‘ nepovažujeme za ideální a máme za to, že by si tato oblast zasloužila další legislativně právní diskusi,“ nastínil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
Apel BIS
Kvůli rozšíření trestů v oblasti špionáže dlouhodobě na zákonodárce také apelovala Bezpečnostní informační služba. V roce 2015 dokonce sepsala nový trestný čin s názvem Zpravodajská činnost pro cizí moc, který měl trestní stíhání za špionáž nejen utajovaných informací umožnit. Kvůli časové tísni ale tehdy neprošel.
Nynější úpravu proto tuzemská kontrarozvědka přivítala. Na její činnost sice nemá nový paragraf vliv, dotýká se však jejích zákonných partnerů, policie a státních zástupců, kterým předává informace o aktivitách cizích zpravodajců namířeným proti zájmům a bezpečnosti země a kteří s nimi dále pracují, jak upozornil mluvčí BIS Ladislav Šticha.
„Pro ně by zrušení tohoto paragrafu znamenalo nemožnost efektivně postihovat činnost zjevně namířenou proti bezpečnosti země. Z tohoto pohledu by bylo jistě lepší variantou paragraf případně novelizovat, a tedy zpřesnit, než ho bez náhrady zrušit,“ doplnil mluvčí kontrarozvědky Šticha.
(Ne)ústavní přílepek
Neoprávněná činnost pro cizí moc coby nový trestný čin prošel Senátem jako přílepek k lex Ukrajina koncem ledna.
Lex Krtek
Od letoška je nově vedle utajovaných informací trestné i vynášení těch neveřejných či soukromých, které mohou ohrozit bezpečnost a zájmy Česka. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí jeden až pět let za mřížemi pro toho, kdo tak učiní „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Až 12 let pak dostane ten, kdo spáchá škodu velkého rozsahu, a až 15 let v době válečného stavu.
Podle kritiků je ale paragraf příliš vágní a obecný. Tehdejší opozice v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem také vyjádřila obavu, že by mohl být zneužit proti názorovým odpůrcům. Někteří ji také považují i za ústavně nepřípustný přílepek.
Špionáží ze soukromí se proto nyní zabývá Ústavní soud, na který se obrátila skupina 24 senátorů. Zrušení daného paragrafu podpořily také neziskové organizace Institut H21, Remedium a Otevřená společnost. Podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi se ale zatím k rozhodnutí v dané věci neschyluje.
„K vyřízení plenárních věcí však dochází zpravidla do roka, vše se odvíjí od složitosti kauzy. Vyhlášení bude předem avizované na webových stránkách soudu,“ upřesnila mluvčí Ústavního soudu Abbasi.
