Nemá trestat politické odpůrce, ale lidi s úmyslem poškodit Česko, říká šéfžalobce Stříž k lex Krtek

Senát rozhodne o novém trestném činu v oblasti špionáže. Nově by mělo být vedle utajovaných informací trestné i vynášení těch neveřejných, které mohou ohrozit bezpečnost Česka. Podle opozice v čele s Andrejem Babišem (ANO) by se však mohl paragraf zneužít proti politickým odpůrcům jako za totality. „Nesmysl. Musí se prokázat úmysl poškodit zájmy Česka,“ oponuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Rozhovor Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Igor Stříž, nejvyšší státní zástupce

Igor Stříž, nejvyšší státní zástupce | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak hodnotíte potřebnost nového trestného činu v oblasti špionáže?
Současná úprava trestného činu vyzvědačství není dostatečná. Pracuje s pojmy, jako jsou utajované informace, jejichž vymezení je velmi úzké. Na základě dosavadních debat tak vznikla potřeba zaměřit se i na informace, které nejsou utajované podle zvláštního zákona, ale které by v nějakém souhrnu mohly mít význam pro bezpečnost České republiky. Proto Nejvyšší státní zastupitelství ten návrh nechci říct přímo vítá, ale je s ním srozuměno a nemá s ním žádný problém.

Nejen konopí, i špionáž či šíření domácí pornografie. 5 hlavních novinek, u kterých se změní tresty

Číst článek

Tudíž aby bylo možné podle tohoto paragrafu stíhat, musí tam být potenciál ohrozit bezpečnost Česka?
Ano. Tato nová úprava – a to je klíčové totiž není jenom o sbírání informací, musí být prokázán úmysl poškodit zájmy České republiky, které jsou v dané skutkové podstatě velmi široce definované. Nemůžeme stíhat někoho, kdo chodí kolem jaderné elektrárny a fotí si přírodu. To je velmi důležité a málokdo si to uvědomuje. Ten člověk musí jednat proti zájmům České republiky, proti její obranyschopnosti a musí mu to být prokázáno.

Opozice v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem vyjádřila obavu, že by mohl být postih za neoprávněnou činnost pro cizí moc, jak se nový trestný čin přesně nazývá, zneužit proti názorovým odpůrcům. Je taková obava oprávněná?
Samotný pojem „zneužití“ je nesmysl. To bychom museli předpokládat, že celá struktura veřejné moci, kterou v trestním řízení reprezentuje policie, státní zastupitelství a soudy, půjde proti zájmu občanů na jejich nerušeném životu a záměrně překroutí skutkovou podstatu. To by se dalo ale udělat se vším, je to naprosto hypotetické a řekl bych nesmyslné.

Volební téma

Můžete tedy vyloučit, ze by bylo možné v rámci trestů za špionáž neveřejných informací stíhat i za odlišné názory?
V současné chvíli to téměř vylučuji. Nemohu to vyloučit u těžce autoritářských režimů, kde by se daný zákon mohl psát se záměrem chránit státní moc před politickými odpůrci, vlastními občany. U nás se ale nic takového v tuto chvíli neděje. Trestní zákoník je norma velmi propracovaná a objektivní. Pochybuji, že by celý systém orgánů činných v trestným řízení naskočil na nějaký parciální zájem někoho, kdo by chtěl omezovat práva občanů.

Špionáž citlivých informací

Nově by mělo být vedle utajovaných informací trestné i vynášení těch neveřejných či soukromých, které mohou ohrozit bezpečnost Česka. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc bude hrozit podle stávajícího návrhu jeden až pět let za mřížemi pro toho, kdo tak učiní „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Až 12 let pak dostane ten, kdo spáchá škodu velkého rozsahu. Nový trestný čin projedná tento týden Senát, a to jako přílepek k lex Ukrajina.

Jak si vysvětlujete tak prudkou reakci ze strany opozice? Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek řekl pro Seznam Zprávy, že se z toho stává volební téma. Může to být ten důvod?
Vnímám to jako politickou debatu se všemi svými pozitivy i negativy, která k tomu patří. Některé argumenty mi ale nepřijdou přiléhavé, zejména ohledně možného zneužití. Je proto potřeba opět zdůraznit, že bude nutné prokázat záměr pachatele ohrozit zájmy České republiky.

Po rozšíření trestů na poli špionáže dlouhodobě volá Bezpečnostní informační služba (BIS), nedávno se k tomu vyjádřila i na sociálních sítích. Do debaty přispěla minulý týden i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nebo zmíněná protimafiánská centrála, která už dříve pro iROZHLAS.cz označila nedostatečnou legislativu za palčivý problém. Nezaspalo Česko? Nemělo podobnou úpravu přijmout už dávno?
Zpravodajské služby mají už nyní nástroje, jak se s podobnými případy vypořádat. Často se navíc různé formy vyzvědačství provádí pod diplomatickým krytím, kdy pachatel nemůže být ani postižen, a řeší se to cestou vyhoštění. Je ale potřeba se dívat i na geopolitické souvislosti. Nikdy jsme nežili v tak dramatické době, jako žijeme dnes, kdy se aktivita tajných služeb nepochybně zvyšuje. A je třeba proti tomu přijímat nové nástroje i na úrovni trestního práva.

Takže dozrál čas?
Řekl bych, že je to přiléhavé vyhodnocení celé situace.

Špionáž u Vrbětic

6:08

Tresty za špionáž se rozšíří. Nově bude nezákonné také vyzvídání soukromých informací

Číst článek

Zažil jste případ, že by byl někdo stíhán za vyzvědačství utajovaných informací? Pražská vrchní státní zástupkyně Bradáčová se vyjádřila v tom duchu, že nic podobného nepamatuje. Máte stejnou zkušenost?
Musím souhlasit. Nejen proto, že paní doktorka Bradáčová má v tomto větší zkušenosti, ale ani já nepamatuji, že bychom měli v poslední době případ, kde by se to řešilo. Vyjma snad kauzy Vrbětice, kde jsme podrobili výklad stávajícího paragrafu o vyzvědačství poměrně velké analýze a zjistili jsme, že tam jsou limity, které nás neopravňují postihnout některá jednání, která jsou sice vysoce společensky nebezpečná, ale současně nemáme v trestním právu nástroje, jak je stíhat.

Máte na mysli případ manželů Šapošnikovových, kteří byli podezřelí ze špionáže a pomoci ruským agentům, ale vyvázli nakonec bez trestu?
Nebudu jmenovat, ale dobře víte, co všechno se tam prověřovalo. Takže ano, všechny souvislosti kolem této záležitosti byly předmětem debat.

Jak vidíte technické provedení? Padají totiž výtky i tímto směrem.
To je taky potřeba říct, že čistě z technického hlediska by stálo za to tu skutkovou podstatu upravit. Pracuje s neužívanými pojmy a strukturálně je napsaná velmi špatně.

Můžete být konkrétní?
Proti všem zvyklostem se začíná hned trestem odnětí svobody. Takhle není napsaná jediná skutková podstata v trestním zákoníku. Vždy musí být nejprve popsány znaky skutkové podstaty a pak teprve následuje pasáž o trestech. Také se tam hovoří o zpravodajských prostředcích, jde o technický termín, který je vymezen v zákoně o Bezpečnostní informační službě, ale v důvodové zprávě by se mělo objevit, co se tím přesně myslí, jestli jde o telefon, družici nebo třeba dron.

To jsou opravdu technické parametry, jak jste sám zmínil. Máte z toho ale pocit, že by byl daný paragraf gumový, jak ho nazvala například senátorka Hana Kordová Marvanová (za Spolu)? Hlavní poselství musí být zřejmé, ne?
Samozřejmě. Každá skutková podstata by měla být formulována tak, aby její interpretace byla co možná nejpřiléhavější, nejzřejmější, aby nemusely soudy nebo státní zastupitelství jít cestou nějaké judikatury a vysvětlovat, co tím zákonodárce měl na mysli. Určitě by se to dalo napsat lépe. Ale jak jsem říkal, to uvození skutkové podstaty, že člověk musí jednat proti zájmům České republiky, zabraňuje jakémukoli zneužití interpretace.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme