Soud spojený s akcí Asanace proti chartistům se protahuje. Soudkyně se vyloučila pro podjatost
Nutili disidenty k emigraci, nyní jsou obžalováni ze šikany. Případ bývalých příslušníků StB starý 40 let má projednat Obvodní soud pro Prahu 1. Na starost ho dostala soudkyně Olga Kalašová. Ta se ale v lednu vyloučila pro podjatost. Státní zástupkyně s vyloučením nesouhlasí, podala proto stížnost k odvolacímu senátu.
Jak říká mluvčí soudu Pavla Hájková, Kalašová se dobře zná s dcerou jednoho z pěti obžalovaných. „Paní doktorka se vyloučila z vykonávání úkonů v tomto trestním řízení z důvodů blízkého pracovního vztahu s dcerou jednoho z obžalovaných, která je bývalá soudkyně zdejšího soudu a nyní už působí u jiného soudu,“ vysvětluje Hájková.
Výhrůžky vězením či únosem dítěte. Pět příslušníků StB půjde po 40 letech k soudu za šikanu chartistů
Číst článek
Státní zástupkyně Zdeňka Galková ale s rozhodnutím soudkyně nesouhlasí. Podala stížnost, kterou musí projednat odvolací senát. „Já se s argumenty paní doktorky Kalašové neztotožňuji, myslím si, že důvod pro vyslovení podjatosti - jak ona ho prezentovala - není tak relevantní. Proto jsem podala stížnost,“ říká Galková.
Jak dlouho posuzování potrvá a kolik času zabere případná výměna soudce, není jasné. Jeden z obžalovaných, Rudolf Peltan, prodlužování kritizuje. „Je to pořád oddalování očekávání, byl bych osobně docela rád, kdyby bylo rozhodnuto ve věci, tak či onak.“
Výslechy a přepadení
Obžalovaní podle spisu vyhrožovali disidentům únosem dítěte nebo lámáním kostí. Kauza se týká čtyř osob, které režim donutil k emigraci. Jedním z poškozených v novém případu souvisejícím s akcí Asanace je hudebník Jaroslav Jeroným Neduha. Přes deset let si pro něj domů nebo do práce chodili příslušníci Stb. Chtěli, aby Neduha donášel, později na něj tlačili, aby emigroval. Poslední kapkou pro zpěváka bylo, když dostal na výběr dvě možnosti - odejít ze země nebo čelit obvinění ve smyšlené kauze zneužívání nezletilých.
U výslechu ho agenti drželi čtyři až pět hodin, jak Neduha již dříve řekl Radiožurnálu. „Při posledním výslechu mi dali na výběr mezi osmi a půl roku nepodmíněně nebo cestou do Vídně. Dobrovolně jsem neodcházel. Člověk byl ve stresu, cukalo mi oko, klepal jsem se,“ líčí hudebník nepříjemné vzpomínky. Do Rakouska emigroval i další z poškozených, chartista Jiří Chmel.
Promlčeno. Chartista Hanzlík nemá nárok na náhradu za majetek, o který přišel při akci Asanace
Číst článek
Nedobrovolně odejít ze země musela také zdravotnice Jana Převratská. Státní bezpečnost se na ní začala zaměřovat potom, co podepsala Chartu 77. Zažila asi 80 výslechů, mnoho výhružek a přepadení před domem v pražském Braníku. „Šla jsem domů a zjistila jsem, že za mnou jdou kroky. Měla jsem hrozný strach, na poslední chvíli jsem se rozběhla, ti muži také, začali mě tahat ze dveří. Dostala jsem se z toho, vběhla jsem do prvního patra. V tu chvíli jsem se zhroutila, několik hodin jsem ležela a nemohla se hýbat,“ popsala Převratská svoje zážitky. V současnosti žije v Kanadě. Čtvrtým poškozeným v aktuální kauze je Vratislav Brabenec.
Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna řekl, že celkově StB donutila k emigraci skoro 300 lidí. „To je zhruba 15 procent signatářů Charty 77,“ přibližuje. Někdejší příslušníci StB obžalovaní v kauze nechtějí aktuální obžalobu komentovat. Jeden z nich proti ní podal neúspěšně stížnost.
