Studentům vadí hlavně školné a omezení akademických svobod
Reforma univerzit se v Česku připravuje už přes šest let. O změnách na vysokých školách se pokaždé intenzivně jedná. Přesto tento týden a vlastně už poněkolikáté vyjdou někteří studenti a akademici do ulic, protože navrhované změny ministerstvem školství odmítají.
Psal se 1. duben 2004. Tehdy Týden neklidu vyvrcholil studentskou demonstrací u Úřadu vládu kvůli tomu, že univerzity neměly dost peněz a chtěly změny.
Teď vysokoškoláci vycházejí v druhém Týdnu neklidu, osm let poté, znovu do ulic. Tentokrát jim ale změny vadí. Studentům a akademikům jde především o školné, akademické svobody a financování vysokých škol.
Téma 1. Školné
Školné nemělo nikoho překvapit. Koaliční vláda s ním od začátku počítá. Přesto jde o nejbouřlivější téma. Zpoplatněné studium je tradicí na mnoha světových univerzitách. Podle posledního průzkumu České studentské unie ale polovina českých vysokoškoláků za studium platit nechce.
Příspěvek o vysokém školství připravily pro Odpolední Radiožurnál reportérky Klára Bílá a Petra Benešová
„Může dojít k tomu, co pozorujeme v zemích, kde školné bylo zavedeno. To znamená, že školné se skokově zvyšuje a dosahuje poměrně významných částek, takže většina studujících si na školné musí brát půjčky, které, byť jsou třeba nějakým způsobem dotované státem, tak udržitelnost je problematická. Potom absolventi vysokých škol z nich vycházejí s poměrně velkým dluhem,“ vysvětluje předseda studentské komory rady vysokých škol Miroslav Jašurek.
Studenti ale dokážou sehnat 15 tisíc korun, aby za ně nakoupili 90 melounů, které pak vyhodí z okna. Stejně jako ministr školství podle nich vyhodil 90 milionů za přípravu reformy. Za 15 tisíc by si přitom zaplatili semestr a půl. Školné má být totiž v maximální výši 10 tisíc korun za semestr.
Téma 2. Akademické svobody
Dalším problémem je spor o to, kdo bude české vysoké školy ovládat. Akademici se bojí, že univerzity přijdou o svou nezávislost.
Reforma počítá s tím, že ve správních radách, které rozhodují o financování a chodu univerzity, by seděli lidé z byznysu a politiky. Ti v nich ale jsou už dnes. Akademici se však bojí, že vliv mecenášů bude větší.
Ústup od školného nepomohl. Studenti budou dál protestovat
Číst článek
„Na evropské úrovni se hodnotí vysoké školy ve všech evropských zemích. Právě co do otázky autonomie jsme někde na 21. místě z 28 hodnocených zemí. Rakousko, které je ale mnohem bližší v implementaci reforem tak, jak se teď navrhují, je na místě sedmém,“ popisuje uznávaný profesor Cyril Höschl.
Téma 3. Financování univerzit
Jde zatím o jediné téma, na kterém je shoda. Kontraktové financování. Školy by dostaly od státu slíbený určitý objem peněz na tři až pět let dopředu. Teď se totiž rozpočet na vysoké školy každoročně snižuje.
„Podíl výdajů na vysoké školství na kapitole klesly z téměř dvaceti procent v roce 2009 na 17,8 procenta v roce 2012,“ potvrzuje předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer.
Na české vysoké školy nastoupí 67 procent populačního ročníku. Zatímco v roce 2003 na univerzitách studovalo 220 tisíc studentů, teď se docházkou do vysokoškolských poslucháren může chlubit 380 tisíc lidí.
Jak upozorňují odborníci, vysoké školství se stává masovou záležitostí. Přitom by někteří mohli chodit na vyšší odborné školy, které jsou často opomíjené. Reforma je nutná, ale studenti často neví, jak by měla vypadat.
„Uvidíme, co se případně objeví z novu na stole. Možná bude kdosi s to vymyslet nějakou formu, která bude obecně přijatelná a konsensuální,“ myslí si student Jan Gruber.
Podle něj i řady akademiků by stačila novela s některými změnami. Jenže to už by v zákoně o vysokých školách z roku 1998 byla dvacátá.
Tématu reformy vysokých škol se věnuje dnešní Speciál Martina Veselovského. Vysíláme od 17:05 na Radiožurnálu. Sledovat můžete také online videopřenos na našem webu
Protestní pochod tisíců studentů v Brně může komplikovat dopravu
Číst článek
