Při zkoumání rozlišujete míru sucha ve dvou vrstvách. V té povrchové, což je do 40 cm, a v té hlubší do jednoho metru. Jaký je v nich teď stav? Kde je v Česku situace nejhorší?
Naštěstí nám minulý týden zapršelo, což samozřejmě před tropickými teplotami je pozitivní. Pršelo nám hlavně na Moravě a v Praze a okolí a také na Českokrumlovsku. A to právě doplnilo velice dobře vrstvu do 40 cm, tu povrchovou. Ta se vždycky docela rychle doplňuje, ale zároveň velice rychle vysušuje. Tam je nějaká snížená půdní vlhkost na dvaceti procentech území. Ale o suchu se zde můžeme bavit jenom o nějakých pěti procentech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Letošní sucho je dané hlavně nedostatkem srážek, který pokračuje od podzimu 2021, vysvětluje Pavel Zahradníček. Poslechněte si rozhovor

Horší situace je v té hlubší vrstvě 40 až 100 cm. Tam se projevuje to sucho vždycky to dlouhodobější. I dlouhodoběji se ta půda zase samozřejmě dosycuje a dlouhodobě se vysušuje. Takže tam je ten stav dlouhodobý, tam jsme na 65 procentech ve snížené půdní vlhkosti.

Celkově tedy v celém profilu do jednoho metru se můžeme bavit, že Česká republika je na 20 procentech území suchá. Hlavně díky těm srážkám z  týdne, to pomohlo. Nejhorší situace je na jihozápadě Čech, západě a bohužel i na severozápadě Čech, tedy okolí Hřenska, kde nás trápí lesní požár, a také na Havlíčkobrodsku. Naopak situace se nám dost dobře zlepšila už během června v pásu od jižních Čech po Krkonoše, kde jsme zaznamenali velké úhrny srážek a tam i ta hlubší vrstva půdy je dobře dosycena.

Příčinou sucha je nedostatek deště nebo ještě něco jiného?
Je to kombinace obojího. Letošní sucho je hlavně dané nedostatkem srážek, které už pokračuje vlastně od podzimu 2021, tedy už je to celkem dlouhé, kdy jsme měli suchý podzim, potom nastoupila celkem suchá zima, kdy sice pršelo, dá se říct normálně, ale sněhu bylo velice málo.

V nižších polohách bylo někde pod 50 procenty sněhové pokrývky. Ta je velice důležitá právě pro dosažení půdy a podzemních vod. A jaro pokračovalo také bohužel nedostatkem srážek, kdy jsme byli na 80 procentech. A proto to letošní sucho je hlavně zapříčiněno nedostatkem srážek a do toho v červnu a červenci, kdy nám sice zapršelo, tak vystoupaly teploty na docela tropické hodnoty. Zatím teplotně nadprůměrné léto, a to právě zase napomohlo rychlému vysušování i po těch srážkách.

My jsme docela na podobné situaci, jako byl rok 2011, 2012, kdy vrcholilo sucho desetiměsíční, které také bylo zapříčiněno nedostatkem srážek a mělo docela zásadní dopady na krajinu, kdy výnosy plodin obilovin v některých okresech, jako byly třeba Břeclav, Prostějov, byly historicky na nejnižších minimech. A také byl do dnešní doby nejrozsáhlejší požár, na Bzenecku v roce 2012. Teď jsme vlastně ve stejné situaci, kdy máme velký požár na Českém Švýcarsku také po delším suchu. Tedy po 10 letech se nám situace relativně opakuje.

Letošní vyšší počet dnů, kdy půda neměla dostatek vláhy, může mít podle vašeho projektu vliv taky na růst a vývoj rostlin. Znamená to, že vegetace bylo míň a projevilo se to třeba na úrodě?
Naši reportéři, kteří s námi spolupracují, tak ti hlásili už od března očekávanou ztrátu výnosu kolem 10 až 30 procent, byť momentálně očekávají ztrátu výnosů na 34 až 40 procentech. Nejhůře zasaženými okresy dá se říct, že Břeclavsko, Hodonínsko, Prostějovsko, Lounsku, Karlovarsko, tam se čekají ztráty výnosu o 30 až 40 procent. Na tomto to určitě zásadním způsobem projevilo.

Druhý ten projev bylo to, co jsem zmínil, to jsou bohužel lesní požáry, které letos nečekaně byly poprvé už dosti hojné míře zaznamenány v březnu, což nebývá vůbec obvyklé, že po zimě měla být půda velice vlhká. Naopak byla letos velice suchá. A palivo, které bylo v lesích, tedy to napadané dřevo bylo velice suché. A v březnu jsme zaznamenali, dá se říct, rekordní vlnu požárů. A o Hřensku se nemusíme ani bavit. To, je už takový jenom důsledek půlročního sucha, které zaznamenáváme.

Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít