K etickému myšlení je třeba dobohatnout, soudí ekonom Tomáš Sedláček
Jsme bohatší a zdravější, přesto máme pocit, že nás drtí krize. Nejen o tom, proč nejsme spokojeni s tím, jak si dnes žijeme, hovořil host Leonarda Plus ekonom Tomáš Sedláček.
„Stalo se cosi spravedlivého, na čem nevydělávají bohatí, ale zejména chudí. Tedy bohatne svět jako celek a prudce mizí počet těch, kteří žijí ve velké chudobě,“ uvedl expert.
A přitom ještě v roce 1820 byl poměr přesně opačný. „Asi 96 % populace planety žilo v drásající chudobě, jen asi 6 % se nemuselo strachovat o věci, jako je jídlo. Dnes je na planetě pod 9 % lidí, kteří takto trpí,“ popsal Sedláček.
Svět bohatne a chudých globálně ubývá. Proč mají přesto Evropané pocit, že jsou v krizi?
Rychlost snižování globální chudoby se neustále zvyšuje. „Pokud to takhle půjde dál, tak do dvaceti let můžeme dosáhnout situace, kdy na Zemi bude pouze zanedbatelná forma chudoby a drtivá většina standardně se chovající populace nebude hladovět,“ dodal.
Zvláště významné změny k lepšímu jsou vidět v Číně a v Indii, ale i v mnoha dalších zemích. Zásadně odlišná je situace v Rusku, kde polovina obyvatel za 30 let zchudla.
„V Rusku je dlouho nebetyčný rozdíl mezi Moskvou a velkými městy a periferiemi. Došlo k velice prudkému bohatnutí oligarchie na úkor zbytku obyvatel.“
Jinde na světě moc nestává, aby bohatí bohatli a chudí chudli, jako se to dělo v Rusku. „Ty nůžky se rozevírají v Americe i v Číně. V Evropě se to ale neděje: pouze ti extrémně bohatí si polepšili o 120 %. Evropa se tedy těší sice menšímu růstu, ale o bohatství se dělíme nejrovněji a nejvíce se tak děje v České republice.“
„V Rusku si lidé vydělávající pod 50 % průměrné mzdy, tedy ti skutečně nejchudší, pohoršili si za posledních 30 let o 26 %. Oproti tomu extrémně bohatí Rusové si vydělali o 25 tisíc % víc, než měli před 30 lety. Co s tím budou Rusové dělat, nevím, protože ruský režim je tak totalitní a demonstracím se nefandí... Takhle dlouho není možné držet populaci o hladu,“ řekl Sedláček.
Nepřátelé Evropy
I když Evropa zažívá zlaté časy hospodářského růstu a velké sociální rovnosti, roste doba dožití a dětská úmrtnost klesá na minimum, přesto mají Evropané pocit krize.
Česko si polepšilo na žebříčku průměrné kupní síly, obsadilo 23. místo a poprvé přeskočilo Řecko
Číst článek
„Tu sebekritiku máme zabudovánu do DNA. Na rozdíl od USA nebo Číny se Evropy nikdo nebojí, jen Evropané. Největší počet nepřátel Evropy není v Americe, v Rusku nebo v Číně, ale uvnitř Evropy samotné.“
To je podle Sedláčka zároveň dobrá zpráva. „Znamená to, že jsme opakem narcismu. Ostatní svět nás vnímá lépe, než my vnímáme sami sebe.“
‚Růst HDP nás kultivuje‘
„Jádrem jedné z ekonomických teorií je to, že se lidé stanou lepšími, pokud zbohatnou... Je také vidět, že bohatší společnost nemusí tolik krást, nemusí se starat jenom o sebe. Takže myslím, že ledacos na tom je.“
Vláda schválila další růst minimální mzdy, od ledna se zvýší na 13 350 korun
Číst článek
Zatímco staré hebrejské myšlení odvozovalo bohatství od ctnosti, dnes je tomu naopak. „My věříme, že i hloupý a sobecký člověk začne najednou kupovat kulturu a charitu.“
Bohatství ale není důležité jen z materialistických důvodů. „K etickému myšlení je třeba dobohatnout. To vidíte i v ekonomické argumentaci, proto je také ten fetiš růstu HDP až nábožensky důležitý: protože nás kultivuje a dělá z nás lepší lidi, kteří si mohou dovolit štědřejší důchody, lepší zdravotnictví a podobně,“ uvedl.
Věčným problémem, o kterém mluvil už Aristoteles, je péče o společný majetek, ke kterému se většinou chovají všichni macešsky. „Člověk má tendenci se starat jen o to, co je výslovně jeho.“
To je například vidět v domě. „Dveře i rohožka přede dveřmi patří také vám, ale málokdy vidíte, že by byl ten byt hezký i zvenku, protože existuje pomyslná čára, kde končí má pomyslná zodpovědnost.“
„V momentě kdy vlastnické vztahy nejsou jasné, tak se také často záměrně rozmlžují. I proto je mantrou ekonomie, ať jsou vyjasněny vlastnické vztahy. Vždy je lepší vědět, kdo je za co zodpovědný,“ vysvětlil Tomáš Sedláček.
