Zvýšené tresty ve stavu nouze oddalují rozsudky. Podle kritiků pak sankce ztrácejí výchovný efekt
- Kvůli vyhlášenému stavu nouze se v Česku zvýšily tresty za krádež, podvod, lichvu, šíření nakažlivé nemoci nebo poplašné zprávy. Za tyto činy hrozí až osmiletý trest. Tvrdší tresty mají mít výchovný efekt a odradit další potenciální pachatele.
- Jenže vyšší tresty s sebou nesou komplikaci. Nelze je uložit ve zrychleném řízení za pár dní jako před stavem nouze, protože zkrácené řízení lze použít jen v případech, kdy hrozí maximálně pětiletý trest.
- Někteří soudci to kritizují a říkají, že tresty sice budou tvrdší, ale protože jim musí předcházet celé vyšetřování, padnou až za řadu měsíců a tím se podle nich ztrácí odrazující účinek. Jiní namítají, že zrychlená řízení omezují práva občanů, a proto by se jich mělo užívat opatrně, zvlášť, když jde o přísnější tresty.
Pětadvacetiletý Marek F. ukradl v drogerii ve Varnsdorfu na severu Čech dva parfémy za 1598 korun. Ostraha ho při tom chytila a předala policii. Jindy by banální případ řešili policisté na obvodním oddělení, kteří by muže vyslechli a ve zkráceném řízení jeho případ předali žalobci, jenž by vzápětí poslal soudu návrh na jeho potrestání. Za pár dní mohl být zloděj odsouzen. Jenže nebude.
1:38
Za krádež konzerv a oplatek až na osm let za mříže. Nouzový stav zpřísnil tresty za drobnou kriminalitu
Číst článek
„Je to recidivista a byl přistižen při činu, tudíž byly splněny všechny podmínky pro zrychlené řízení, přesto ho nemůžeme použít,“ říká jeden z varnsdorfských policistů. „Musíme případ poslat kriminálce,“ dodává.
Ztráta výchovného efektu
Zloděj z Varnsdorfu dostal obhájce a nyní proběhne standardní vyšetřování. Policie musí všechny vyslechnout, vypracovat návrh na obžalobu, státní zástupce podá obžalobu soudu, ten svolá senát, zasedne a začne hlavní líčení. To, co by ve zkráceném řízení trvalo pár dní, nyní zabere měsíce a zaměstná několik lidí.
Zkrácené řízení se totiž nesmí použít. To trestní řád dovoluje jen v případech, ve kterých hrozí nanejvýš pětiletý trest. A ve stavu nouze, který nyní panuje v Česku kvůli koronavirové nákaze, se horní hranice trestní sazby za krádeže, ale i podvody i další zločiny, zvedla na osm let.
Vyššími tresty chce stát chránit veřejnost, která je zranitelnější, protože policie má spoustu další práce, musí dohlížet v ulicích na dodržování nařízení a zákazů nebo hlídkovat na hranicích.
VIDEO: Muž ukradl motorku zdravotníkům z nemocnice na Bulovce. Ujížděl policii a havaroval
Číst článek
Někteří soudci upozorňují na to, že tresty, které padnou kvůli nemožnosti použít zrychlené řízení až za několik měsíců, podle nich postrádají odrazující účinek a ztrácejí výchovný efekt. Byť budou vyšší.
„Vždycky se říkalo, že kdo rychle trestá, dvakrát trestá. A ve stavu nouze to platí dvojnásob. Tresty mají odradit jiné potenciální pachatele. Jenže jak může někoho odradit od krádeže nebo rabování v krizové době trest, který padne třeba až za půl roku? Odstrašující účinek pro páchání trestné činnosti v době nouze mají jen takové tresty, které v době nouze také bleskově padnou,“ říká Čapek.
S tím souhlasí severočeská policejní psycholožka Martina Javůrková. „Je prokázáno, že když reakce na nějaké naše chování přijde hned, velmi rychle přehodnocujeme to, jestli to příště budeme opakovat, nebo ne,“ říká. A platí to i pro tresty, které potenciální pachatelé vidí padat ve svém okolí. „Obecně platí, že když trest přijde velmi záhy po špatném chování a je to vyšší trest, než na jaký jsme zvyklí, je větší šance, že to bude mít nějaký efekt a že si to rozmyslíme,“ říká.
Zastaralý trestní řád
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra říká, že vyšší tresty v době nouze jsou potřeba, zároveň je ale podle něj nutné rozdávat je rychle. Vávra, jenž býval prezidentem Soudcovské unie a nyní je jejím čestným prezidentem, je přesvědčený, že šedesát let starý trestní řád, který stanoví pravidla používání zrychleného řízení, je potřeba změnit.
„Já chválím politiku za to, že v trestním zákoníku správně ustanovila, že pokud někdo spáchá vybrané trestné činy za stavu nouze, tak bude přísněji potrestán. To je správně. A kritizuji politiku za to, že za třicet let nedokázala sestavit nový a pružnější trestní řád,“ říká Vávra.
Podle něj by se zrychlené řízení mohlo používat i v případech, kdy se kvůli krizové situaci zvýší trestní sazba. „Zrychlené řízení se mimořádně osvědčilo a skvěle to funguje. Určitě to jde použít i na některé typy trestné činnosti s vyššími sazbami,“ dodává. „K tomu ale žádná vláda zatím nesebrala dostatek odvahy nebo politické síly,“ poznamenal.
3:00
‚Je lepší člověka rychle dostat před soud.‘ Ministr Kněžínek chce zrušit stížnost na zahájení stíhání
Číst článek
Jiní soudci jsou zdrženlivější. „Vyšší hrozba vyžaduje preciznější soudní postupy a nežli takto tvrdý trest vydáte, musí tomu odpovídat procedura, která je tím pádem delší,“ říká současná prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Racionalitu má obojí: buď rychlá ochrana a nižší trest, anebo velká hrozba, ale tím pádem pomalejší ochrana, protože když je vyšší sazba, nepůjde to tak rychle. Je to politické rozhodnutí, buď, anebo. Politici si vybrali a my jako soudci to respektujeme,“ dodává.
A co vyšší trest, který padne rychle? „To je složitá otázka, ke které má stát přistoupit až po konzultaci s odborníky. Rozhodně to není tak snadné, že by se řeklo: když jste zavedli vyšší sazbu, tak aby to k něčemu bylo, osekáme trošku to řízení, aby bylo zkrácené. Protože je to další významné omezení práv občanů a já bych byla velmi opatrná, aby se preventivně narušovaly jistoty soudního řízení,“ vysvětluje Zemanová.
Zrychlené řízení pro přísnější tresty zatím nechystá ani ministerstvo spravedlnosti. Odradit pachatele od zločin má podle resortu už samotná hrozba vysokého trestu, a je lhostejno, kdy padne.
„Není rozhodující, jestli bude rozsudek vydán během trvání nouzového stavu, nebo až po jeho ukončení. Efektem je stále to, že pachatel krádeže bude odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let na místo na dvě léta,“ sdělila mluvčí resortu Lucie Machálková. „Ministerstvo spravedlnosti žádnou novelu v tomto směru nepřipravuje,“ dodala.
Krádeží přitom za letošní březen, kdy byl vyhlášený nouzový stav, neubylo. Třeba krádeží vloupáním do obchodů bylo v březnu 443, zatímco v únoru 309 a loni v březnu 352. Stav nouze potrvá zatím do 17. května.
Rozhovor s předsedou Městského soudu v Praze a čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou
Mají vyšší tresty mít i odrazující efekt pro další potenciální pachatele?
Pochopitelně, že jo. I když my víme podle statistik, že ten odrazující efekt není až tak významný, protože obecně většinou ten člověk doufá, že nebude chycený a nepřemýšlí nad výší trestu. Ale nepochybně to má výchovný účinek na společnost.
Ptám se proto, že kvůli vyšší trestní sazbě nyní policisté, žalobci a soudci nemohou banální krádeže řešit a rozhodovat ve zkráceném řízení jako dřív, ale že musí absolvovat celé trestní řízení. To, co dříve trvalo dva dny, teď bude trvat půl roku. Policistům, žalobcům i soudcům to přidělává práci a někteří z nich namítají, že pokud trest nepadne hned, ale až za několik měsíců po karanténě, výchovný efekt mizí, byť by trest byl vyšší. Souhlasíte s nimi?
To je cena za tu trestní sazbu. Na druhé straně je to cesta k tomu, že trestní řád, který je mimochodem z roku 1960, by měl být odformalizován i u těch závažnějších trestných činů. Já myslím, že to ustanovení o vyšší sazbě v době nouze je správné, ale máme komunistický trestní řád půl století starý. Takže chválím politiku za to, že v trestním zákoníku správně ustanovila, že pokud někdo spáchá vybrané trestné činy za dobu podobnou jako je současný stav nouze, tak bude přísněji potrestán. To je správně. A kritizuji politiku za to, že za třicet let nedokázala sestavit nový a pružnější trestní řád.
V čem má podle vás být pružnější?
Aby to, jak funguje zrychlené zkrácené řízení, což se mimořádně osvědčilo a skvěle to funguje, tak aby se ty zkušenosti přenesly i na další typy vyšetřování. Ale to se může udělat jedině novým trestním předpisem a k tomu žádná vláda zatím nesebrala dostatek odvahy nebo politické síly.
Myslíte to tak, aby se zrychlené řízení mohlo aplikovat i v případech, kdy se trestní sazba zvýší kvůli nouzovému stavu?
Ano, trestní řád se může upravit. Protože jsme si ověřili i před Ústavním soudem, že spousta těchto zrychlených systémů je akceptovatelných, tak určitě to jde použít i na některé typy trestné činnosti s vyššími sazbami.
Proč myslíte, že dosud k úpravě trestního řádu z roku 1960 nedošlo?
Já myslím, že vždycky to skončilo na tom, že je to práce, kterou nejde stihnout během jednoho volebního období a podívejte se na průměrnou životnost ministrů spravedlnosti. Čili on nikdo neměl čas zadat to téma a neměl politickou sílu dotáhnout tu práci do konce, protože už tam prostě nebyl.
Můžete vy jako soudce a čestný prezident soudcovské unie navrhovat změny?
Legislativní práce má být v rukách vlády. Soudci se k tomu samozřejmě vyjadřují, to je v pořádku, protože jsou praktici, stejně jako se k tomu vyjadřují advokáti a státní zástupci, ale to musí udělat výkonná moc. Spousta soudců byla v řadě různých komisí, ale ty komise vždycky skončily tak, že prostě byl ministr odvolán nebo přišel nový a sestavil novou komisi.
