V roce 2010 vyrostla jižně od Brna fotovoltaická elektrárna Wladimírov, jenže soudy po čase rozhodly, že získala energetickou licenci podvodem. Za zfalšování dokumentů potvrzující dokončení stavby dostali jednatelé sedmapůlletý trest vězení, letos v červenci pak Vrchní soud v Olomouci pravomocně potrestal i právnickou osobu Papeno 2, pod kterou elektrárna spadala.

Společnost by nyní mohla o licenci přijít úplně. „Na základě rozsudků, které Energetický regulační úřad obdržel, bylo před dvěma týdny zahájeno řízení o zrušení licence společnosti Papeno 2,“ potvrdil mluvčí úřadu Michal Kebort serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.

„V průběhu správního řízení je úřad vázán povinností mlčenlivosti při správních úkonech, podrobnější vyjádření tak bude možné poskytnout až po vydání rozhodnutí v dané věci,“ uvedl.

Úřad tak přímo reaguje na pravomocný rozsudek, podle kterého již společnost není bezúhonná, jak vyžaduje zákon. Čistý trestní rejstřík navíc musí mít i jednatelé a další zástupci firmy.

Již v roce 2022 se přitom úřad touto fotovoltaickou elektrárnou zabýval právě kvůli odsouzeným podnikatelům. Tehdy jí zrušil licenci z roku 2010 a znovuobnovil ji od roku 2022, takže přišli o garantovanou zvýhodněnou cenu, kterou, jak konstatovaly soudy, získali podvodem.

Odsouzeným majitelům by se tak například nabízelo fotovoltaické panely prodat, ale jak upozorňuje Jan Krčmář ze Solární asociace, to může narazit.

„Neustálá nejistota ve fotovoltaickém sektoru ohrožuje dneska i financování výstavby nových elektráren, protože elektrárny se nekupují s hotovostí na bankovním účtu, ale přes bankovní financování nebo nějaké investice. A dneska často banky nepůjčují ani na výstavbu nových elektráren,“ řekl.

43 milionů ministerstvu

Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál před dvěma týdny popsaly pravomocné rozhodnutí soudu, že společnost má státu zaplatit jako náhradu škody 43 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale od července neudělalo nic pro to, aby částku ze společnosti vymohlo.

Podle jedné z odpovědí, kterou zveřejnilo na webových stránkách, dosud ani neodeslalo výzvu k úhradě, ani nepodalo návrh na zahájení exekučního řízení.

Právníci zastupující společnost totiž ministerstvu napsali, že podali ústavní stížnost.

„O žádném konkrétním procesním postupu nebylo dosud rozhodnuto. Případ je velmi složitý. Je nyní třeba posoudit právní důsledky podané ústavní stížnosti,“ uvedli ve zmíněné odpovědi úředníci resortu na začátku listopadu.

Podání ústavní stížnosti ale nemá odkladný účinek. Jinými slovy to, že se zástupci společnosti obrátili na Ústavní soud, nic nemění na tom, že náhradu škody má firma zaplatit.

Jednatelé společnosti spolu s revizním technikem zfalšovali v roce 2010 podle rozsudků soudů několik dokumentů. Tvrdili v nich, že je elektrárna již provozuschopná a kompletní. Firma a její společníci se v následujících letech na výhodných garantovaných výkupních cenách neprávem obohatili o 370 milionů korun. Kdyby policie nezasáhla, za dobu 20 let, po kterou měli schválenou licenci, by šlo o 909 milionů.

Soudy následně poslaly jednatele do vězení na 7,5 roku, technika, který zprávy sepsal, na pět let. Propadl jim také majetek, což spolu se zabavenou hotovostí činilo 327 milionů korun. Zastání nenašli odsouzení ani u Nejvyššího soudu, soudy ze stolu shodily také žádosti o obnovu řízení.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít