Ústavní právník Kysela: To, co bylo zrušeno, se v podstatě týká jen softwaru statistického úřadu
Zrušení části volebního zákona, na kterém se usnesl Ústavní soud, vyvolalo bouřlivé reakce. Vedle souhlasného přikyvování se ozývají i obavy z možné ústavní krize v případě, že se poslanci a senátoři nedohodnou, jak zrušené části zákona nahradit. „Z hlediska občana se nezměnilo nic,“ shrnuje Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „A vymyslet nějaké minimalistické řešení není nekonečně obtížné.“
Tuzemského voliče se podle Kysely změny v zákoně víceméně nedotknou.
„To, co bylo zrušeno, se popravdě řečeno týká jen a pouze softwaru Českého statistického úřadu, který přichází na řadu teprve ve chvíli, kdy ukončí svou činnost okrskové volební komise.“
Jan Kysela: To, co bylo zrušeno, se v podstatě týká jen a pouze softwaru českého statistického úřadu
Z toho, že by se na drobné úpravě ve sčítání hlasů poslanci a senátoři nedohodli, obavy nemá. „Určitě to nebude úprava příliš velkolepá nebo velkorysá, protože na to není čas. Nicméně ve chvíli, kdy se budou komory přidržovat pouze nálezu Ústavního soudu a hledat řešení, které mu vyhoví, pak to není obtížné vymyslet.“
Přestože může být obtěžující se na systému přepočtu na mandáty shodnout, je potřeba mít na paměti, že shoda nevyžaduje hlas všech poslanců a senátorů – nutná je nadpoloviční většina.
Převzal by iniciativu Senát?
Poslanci Jan Volný (ANO) a Jakub Michálek (Piráti) se shodují na tom, že najít společnou řeč bude obtížné. Oba přitom víceméně vylučují, že by se na stůl dostala varianta rušení volebních obvodů. V takovém případě by existoval jeden obvod a strany by chystaly jedinou kandidátku.
Hosty byli:
Jan Volný, ANO, místopředseda Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny
Jakub Michálek, Piráti, místopředseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny
Jan Kysela, ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Josef Mlejnek, politolog
„Je to sice jedna z variant, ale i pokud by se na tom dohodla sněmovna, tak je to určitě neprůchodné v horní komoře. A my se musíme dohodnout jednomyslně,“ připomíná Volný, který se cítí být rozhodnutím soudu zatlačen do kouta.
Jakub Michálek ale nepřipouští, že by se poslanci a senátoři nedomluvili. „To si vůbec nemůžeme dovolit,“ naráží na hrozbu ústavní krize.
„Pokud se strany nedohodnou a poslancům uplyne mandát, nebudou k dispozici náhradní zákonodárci, ani žádný právní nástroj, jak to vyřešit.“
Jan Kysela
S o něco menšími obavami se na případný pat dívá Jan Volný. „Zase taková tragédie by to nebyla, kdybychom se nedohodli a zákony by schvaloval Senát,“ vykládá Volný Ústavu tak, že bez zvolení nové sněmovny by se zákonodárcem stala horní komora parlamentu. „Senátoři nemohou vymyslet nějaké převratné řešení, které by jednu nebo druhou stranu zásadním způsobem znevýhodnilo.“
Na výklad Volného ale reaguje ústavní právník Kysela, který upozorňuje na mylný dojem poslance, že bez dohody, podle které by se zvolila nová sněmovna, by iniciativu převzal Senát:
„Aktivace zákonných opatření Senátu připadá v úvahu jen v případě článku 33 Ústavy a ten je aktivován v reakci na článek 35 Ústavy – tedy rozpuštění sněmovny.“
Pokud ale poslancům mandát jednoduše vyprší, Senát nebude moci přijímat zákonná opatření, shrnuje Kysela a vysvětluje, že kdyby nakonec nedošlo na dohodu obou komor na změně volebního zákona, dalo by se skutečně mluvit o ústavní krizi.
„V tu chvíli totiž nemáte pravidla, podle kterých se mohou konat volby, a nemáte jak ustavit novou Poslaneckou sněmovnu. Dosavadním poslancům uplyne mandát a nemáte k dispozici náhradního zákonodárce ani žádný právní nástroj, jak to vyřešit.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
