Letos končí sedm ústavních soudců. ‚Jmenováním předsedy chce Zeman přežít svou smrt,‘ říká Kysela
Ústavní soud čekají v letošním roce změny – mandát končí sedmi soudcům z patnáctičlenné sestavy. Talár chce po dvaceti letech nadobro odložit také předseda Pavel Rychetský. Jejich nástupce by měla vybrat nová hlava státu, podle ústavních právníků by to měla udělat co nejdříve.
„Hned po nástupu do funkce prezidenta republiky bude moci rozjet proces. Předpokládám, že každý ze silných kandidátů už si vytváří seznam, ze kterého bude vybírat,“ říká ústavní právník David Kosař z Masarykovy univerzity.
Jaké změny čekají Ústavní soud České republiky v letošním roce? A jak by do nich mohl zasáhnout prezident Miloš Zeman?
Hlava státu bude muset kromě řadových soudců vybrat i nové vedení Ústavního soudu. V srpnu totiž končí Pavel Rychetský, následně i oba místopředsedové.
Ústavní soudci mají desetileté funkční období a jejich mandát se může opakovat.
Předseda Pavel Rychetský ale chce v létě odejít. Nepřesvědčilo by ho ani to, kdyby ho nový prezident znovu do funkce šéfa Ústavního soudu nominoval.
„Já tady končím dvacátý rok svého působení a jsem pevně rozhodnut, pokud bych vůbec takovou nabídku dostal, ji odmítnout,“ říká Rychetský.
Do změn se možná zapojí i dosluhující prezident Miloš Zeman. Nepřímo potvrdil, že uvažuje o jmenování nového předsedy instituce ještě před svým březnovým odchodem z funkce.
Rychetskému přitom končí mandát až v létě, kdy Zeman už pět měsíců prezidentem nebude. To ale prezident jako problém nevidí. Jediná omezující podmínka podle něj spočívá v tom, že se musí jednat o člena Ústavního soudu.
Nový šéf Ústavního soudu? Zeman chce vyvolat chaos a prodloužit si mandát, míní novinářka
Číst článek
Postup Zemana by ale byl podle právníků oslovených Radiožurnálem protiústavní. Myslí si to i expert na ústavní právo Jan Kysela z Univerzity Karlovy.
„Podle mého je to určitá snaha, nelegální i nelegitimní, přežít svou smrt v ústavním slova smyslu. Svým způsobem vytunelovává kompetence příštího prezidenta republiky. Pokud demokracii chápeme jako vládu na čas, tak čas prezidenta republiky Miloše Zemana uplyne 8. března.“
První mezi rovnými
Kdo by mohl Rychetského nahradit, zatím není jasné. Ústavní právník Jan Wintr z Univerzity Karlovy připomíná, že předseda Ústavního soudu je důležitá funkce.
„Předseda ztělesňuje Ústavní soud před veřejností a před médii. Z hlediska rozhodovací činnosti je však jedním z patnácti soudců. Ústavní soud není ministerstvo nebo armáda, kde by byl šéfem.“
Že předseda soudu nepřikazuje ostatním, jak mají rozhodovat, potvrzuje i Jan Kysela. „Je prvním mezi rovnými, chcete-li. Je tam velký důraz na rovnost.“
Ústavní soudce nominuje hlava státu, schválit je musí senátoři. Výjimku má předseda a místopředsedové, u nich není souhlas horní komory potřeba.
„Předseda ztělesňuje Ústavní soud před veřejností a před médii. Z hlediska rozhodovací činnosti je však jedním z patnácti soudců.“
Jan Wintr (ústavní právník)
Každý rok projednává Ústavní soud asi čtyři tisíce věcí. Rozhoduje o rušení zákonů, na základě ústavní žaloby může také odvolat prezidenta.
Jan Wintr dodává, že je důležité, aby byly všechny posty na Ústavním soudu obsazené a instituce mohla naplno fungovat.
„Ústavní soud hraje významnou roli toho, kdo rozhoduje o osudech jednotlivých lidí, kteří podávají ústavní stížnosti, protože mají za to, že nějaká soudní rozhodnutí zasáhla do jejich lidských práv. A je rozdíl, jestli odpověď uslyší za rok nebo za tři roky.“
Ústavní soud funguje už víc než rok v oslabení, neobsazené místo zůstalo po odchodu Kateřiny Šimáčkové. Nahradit by ji mohl bývalý děkan brněnské právnické fakulty Jan Svatoň. V prosinci ho nominoval ho prezident, Zemanova kandidáta ještě musí schválit Senát.
