Pisatel stížnosti je otcem tří dětí. Po rozpadu manželství svěřil Okresní soud v Třebíči děti matce. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že komunikace mezi rodiči nebyla na potřebné úrovni, střídavou péči nedoporučila znalkyně a proti hovořilo i přání dětí a jejich záporný vztah k otcově přítelkyni.

Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Brně, který se po zásahu Ústavního soudu musí sporem zabývat znovu. Musí opětovně zodpovědět otázku, zda střídavá péče je, anebo není v nejlepším zájmu dětí.

Ústavní soud připomněl, že střídavá péče o děti je sice preferovaným, ale nikoliv automatickým řešením po rozchodu rodičů. I v případě, že oba rodiče splňují zhruba stejnou měrou kritéria pro svěření do péče, může se vyskytnout závažný důvod, proč není střídavá péče v nejlepším zájmu dítěte – například velká vzdálenost bydlišť rodičů, která by narušila školní docházku.

V projednávané kauze měl Ústavní soud výhrady ke všem nosným důvodům rozhodnutí. Například poznatky k výchovným schopnostem otce a matky justice čerpala ze znaleckého posudku. Otec ale v odvolacím řízení předložil řadu podrobně popsaných námitek, se kterými se krajský soud nevypořádal, což by měl nyní napravit.

Zprostředkované názory dětí

Justice rovněž chybovala, když bez dostatečného zdůvodnění neumožnila projevit před soudem vlastní názor přinejmenším dvěma starším dětem. V době rozhodování jim bylo více než 12 let. Justice názory dětí zjišťovala jen prostřednictvím znalkyně a opatrovníka, a to s ohledem na situaci v rodině a související psychickou zátěž.

„Pro to, aby soud i u dětí starších 12 let upustil od přímého zjišťování jejich názoru, musí existovat zvlášť významná okolnost, která se vymyká běžné úrovni stresu, jež obvykle pro děti přináší podobná řízení,“ stojí v nálezu. Podle Ústavního soudu také ze spisu neplyne, že by komunikace mezi rodiči byla natolik špatná, aby znemožňovala střídavou péči.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít