„Ústavní soud to vyřešil za mě.“ Trans lidé našli zastání, další na řadě je vláda

Praha 21. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nedávno jsi natáčela s trans mužem, budeme mu říkat třeba David. Jaký je jeho příběh? Kdy si uvědomil, že mu není dobře v ženském těle? 
David prošel tranzicí v rané dospělosti. Jeho příběh je typický v tom, že už jako dítěti mu v jeho těle nebylo dobře, tedy jako dívce, protože se narodil v holčičím těle. Chtěl mít nakrátko ostříhané vlasy, s tím během dospívání a puberty válčil a reakce okolí nebyly úplně příznivé. Potýkal se s šikanou a nepřijetím. 

Začal to řešit až v době, kdy měl rok volna mezi střední a vysokou školou. Měl nějaký čas sám na sebe, mohl se víc opečovat, dostal se do skupiny lidí, která byla více přijímající, a v té době začal brát hormony. Odstěhoval se pak do Velké Británie, kde chodil na vysokou školu, která také podporovala lidi, jako je on, to znamená, že tam měl bezpečné prostředí, aby si tranzicí prošel, a tak jeho tranzice začala. Když ho dnes vidíte, tak je to muž, má vousy, mužský hlas a vůbec by vás nenapadlo, že nikdy muž nebyl. 

Říkala jsi, že se potýkal s reakcemi okolí, které byly, předpokládám, často možná nechápající. Bylo to tak i v úzkém rodinném kruhu? Kdy to řekl mámě a tátovi? 
Nejprve to řekl babičce, pak mamince. Obě ho přijaly, ale velký problém měl s tatínkem, který mu dokonce vyhrožoval sebevraždou a nechtěl ho přijmout. Trvalo to docela dlouho a David říkal, že se rok až dva spolu nebavili. 

Až pak ho tatínek přijal a začal mu říkat novým mužským jménem. Zajímavé je, že David má pocit, že ho teď otec respektuje víc jako syna, než ho respektoval dříve jako dceru. 

Jak to bylo s kamarády ve škole a podobně? 
Řadu lidí musel úplně odříznout a přestat se s nimi bavit, protože měl kolem sebe mnoho lidí, kteří neměli pozitivní názory na LGBT komunitu a kteří měli různé předsudky týkající se trans lidí. David se s takovými lidmi přestal bavit. Řadě nových lidí, se kterými se dnes potká, to už ani neříká, protože k tomu není důvod. 

Jaké to pro něj je žít s doklady, ve kterých má stále uvedeno F jako žena? 
David si požádal o soudní znalecký posudek svého mužského jména, které je typicky mužské a toto jméno si nechal schválit jako ženské, protože je tady jedna osvícená lingvistka, která to zvládla odargumentovat. Ale v České republice je pouze jedna a ti, kteří se k ní dostanou, můžou mít v občance napsané jméno, které tam chtějí. Ale písmenko F, se kterým se narodili, tam mají pořád. Výhoda pro ně je, že většina lidí se na občance nekouká na to, jestli tam má napsané F nebo M, ale dívá se na jméno. V tom David má větší výhodu než většina trans lidí, ale zároveň mu to brání v tom, aby cestoval do zemí, do kterých by chtěl. S partnerkou by rádi cestovali do rozvojových zemí a dělali rozvojovou práci, ale to David v tuto chvíli nemůže, protože by to pro něj bylo velmi nebezpečné. 

Jsou to čistě administrativní bariéry, které řeší, nebo ho to prostě štve? 
Samozřejmě, že ho to štve, protože je to nějaké neuznání a překážka a nikdy neví, kde to na něj vykoukne. Ve chvíli, kdy jdete na poštu, na policii nebo když vyplňujete nějaký úřední dokument a někdo by se rozhodl zaměřit na vaší občanku, tak nikdy nevíte, kdy to na vás vykoukne, kdy se vám ozve úředník a budete to muset vysvětlovat. Je to nepříjemné a často se s tím můžete někde setkat. 

Zvažoval David chirurgický zákrok kastrace, který je v České republice po léta nutný k tomu, aby si člověk mohl úředně změnit pohlaví?
Zvažoval a rozhodl se proti tomu. Stejně tak se podle různých neziskových organizací rozhodne většina trans osob. David postupoval podobně jako většina lidí v tom, že si prošel hormonální léčbou, ale pak už se rozhodl neprojit chirurgickým zákrokem. Spousta lidí si mylně myslí, že to znamená, že vám plastici vymodelují penis, nebo vaginu, ale tak to není. Chirurgický zákrok spočívá v tom, že vám vezmou část břišní dutiny, dělohu, vejcovody a to může být strašně nebezpečné. David sám popisoval řadu zdravotních problémů, které se s tím vážou a které vás pak můžou doprovázet po zbytek života. Zvažoval to, rozhodl se proti tomu, ale říkal, že nebýt rozhodnutí Ústavního soudu, tak by do toho nakonec možná šel. 

Teď do toho tedy nepůjde, protože Ústavní soud vydal přelomový nález, ve kterém rozhodl, že podmínka kastrace pro úřední změnu pohlaví má být zrušena. To je pro Davida skvělá zpráva. 
Říkal, že jak pro něj, tak pro celou komunitu trans lidí je to takový pád železné opony a že bude mnohem svobodnější. 

Vysvobození jedněch, strach druhých

Jaké jsou na to ohlasy mezi trans lidmi? Říkala jsi, že obvykle kastraci zvažují, ale pak se pro ni většina nerozhodne. Je to pro ně osvobození po dlouholetém martyriu, kdy museli jít na kastraci, pokud chtěli mít jiné písmenko v občance?

Pro trans komunitu je to důležitý milník, stejně tak pro obhájce lidských práv, kteří dlouhodobě poukazovali na to, že podmínka kastrace, kterou zákon v České republice vyžadoval, není v souladu s lidskými právy a s lidskou důstojností. Nevíme přesně, kolika lidí se to týká, ale víme, že v roce 2022 žilo v Česku podle zdravotnických evidencí přes 2 000 osob, které se vnímaly jako jiné pohlaví než to, co měli státem evidované, tedy napsané v občance. Lidé, se kterými jsem mluvila, popisovali, že často třeba nechtěli jít nahlásit něco na policii, protože měli v občance napsané jiné pohlaví než to, jak vypadali. Můj kolega Jan Cibulka popsal případ ženy, kterou průvodčí vyhodil z vlaku, protože si myslel, že má falešnou občanku. Někteří se báli přihlásit o práci, protože by se museli prokazovat občankou, další měli problémy na poště a tak dále. Seznam bariér a překážek, kterým trans lidé čelí, je nekonečný. Když to řeknu laicky, představ si, že jsi Matěj. Lidé ti říkají, že jsi Matěj, zníš jako Matěj, ale v občance máš napsané, že se jmenuješ například Tereza. To si pak asi dvakrát rozmyslíš, než tu občanku někomu ukážeš. 

Ohlasy tu samozřejmě jsou i z druhé strany.

Typický strach je, že když ženy půjdou do šatny, tak tam potkají osobu s penisem, která o sobě sice říká, že je žena, ale biologicky je muž.

Jak už jsem říkala, už dlouho nic nebrání tomu, aby v České republice žili lidé, kteří mají udělanou plastiku genitálií, takže s tímto ten zákon nemá nic společného. Je o tom, jestli se necháte znemožnit reprodukční funkce. U trans žen, které se narodily jako muži, jde o znemožnění funkce varlat, u trans mužů jde o vyndání dělohy a vejcovodů, což je poměrně velká zásah do břišní dutiny a může to být nebezpečné, má to řadu zdravotních rizik. 

Ústavní soud rozhodl, že pro úřední změnu pohlaví nebude nutné takovou operaci podstoupit. Ústavní soudci neřešili Davidův případ, ale nějaký jiný a na základě toho došli ke svému nálezu.

Ústavní soud se věcí zabýval v souvislosti s případem jiného trans muže, který se narodil jako žena, ale identifikuje se a vypadá jako muž. Stejně jako David podstoupil hormonální léčbu a měl pocit, že to stačí, že už nepotřebuje jít na operaci, kastraci. Jenže matriční úřad zamítl jeho žádost na úřední změnu pohlaví z ženského na mužské, protože nepodstoupil tento nebezpečný chirurgický zákrok, který je spojený se sterilizací, jak požaduje současný zákon. Jeho případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který rozhodoval o zrušení podmínky kastrace. Plénum muži vyhovělo výraznou většinou, pro bylo 13 z 15 soudců a soudkyň. Soud rozhodl, že operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví, a rozhodl na základě toho, jaká je praxe v zahraničí. Česko je jednou z posledních zemí Evropy, která tento zákon stále vyžaduje. Zároveň soud uvedl, že vyžadovat tuto podmínku je diskriminační a v rozporu s lidskou důstojností. Je ale zajímavé, je, že soud nenařídil, jak konkrétně by novelizace zákona měla vypadat. To bude předmětem politických jednání, ale zákonodárci to budou muset vyřešit do konce tohoto volebního období, soud jim dal čas do poloviny roku 2025.

Já si říkám, že to může být i vysvobození pro rodiče dětí, které se identifikují s jiným pohlavím, než se kterým se narodily. Na Českém rozhlase Plus jsme totiž nedávno měli matku dítěte, které je trans a gay.

Vyprávěla nám svůj rodinný příběh velmi otevřeně a pod svým jménem, což není úplně typické. Mluvila o tom, že to bere tak, jak to je, že s tím nemá problém, ať je to dítě klidně jednorožec, hlavně ať nemá žádné velké duševní potíže, protože její dítě zvažovalo i sebevraždu. To je poměrně krutá realita trans lidí v České republice?
Netýká se to jen Česka. Podle jedné nedávné americké studie zvažovalo sebevraždu 81 % transgender osob ve Spojených státech a téměř polovina z nich se o to pokusila. V Británii jsou čísla podobná. Trans lidé se často stávají oběťmi posměchů a násilí, a to včetně sexuálního i policejního násilí. Nejhůře na tom jsou možná nepřekvapivě trans lidé, kteří mají jinou než bílou barvu kůže, protože tam se bohužel schází jak rasismus, tak transfobie. Minulý rok otřásl Británií případ jedné trans dívky, Brianny Ghey, kterou brutálně zavraždili dva patnáctiletí teenageři. To zvedlo vlnu protestů za lepší ochranu trans osob a trans dětí. Sama jsem byla v té době ve Skotsku, na jednom z protestů jsem se byla podívat a opravdu tam byl cítit strach ze strany trans lidí a trans rodičů, kteří měli vážné obavy o své bezpečí i bezpečí svých dětí.

Novela zákona na cestě, už zase

Už jsi zmiňovala, že Česko je jednou z mála evropských zemí, kde lidé kvůli změně pohlaví musí podstupovat kastraci. Do budoucna to nebude nutné, ale proč nám trvalo tak dlouho dojít ke změně, o které rozhodl Ústavní soud?
To je dobrá otázka. V Česku se o změnu dlouhodobě snaží například spolek Transparent, který bojuje za práva trans osob, a také se o to pokouší někteří politici. Už Sobotkova vláda řešila rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v roce 2017 vydal rozhodnutí. Týkalo se tehdy Francie, ale rozsudky Evropského soudu pro lidská práva platí pro všechny země Evropské unie, a soud tehdy řekl, že kastrace nejsou v souladu s lidskými právy. To znamená, že i my jsme měli povinnost tento zákon změnit. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán za ANO připravil legislativní změnu, která kastrace měla zrušit a celý systém podstoupení tranzice zjednodušit. Politicky se však tuto změnu nikdy nepodařilo prosadit. Novelu pak znovu připravilo ministerstvo spravedlnosti v roce 2023, ale je to už déle než rok a novela se neposunula ani do připomínkového řízení. Nějaká snaha tedy byla, ale nikdy na tom nebyla dostatečná politická shoda. Napsala jsem už dvakrát všem stranám vládní koalice, poprvé v prosinci a po druhé minulý týden, abych zjistila, kde je problém. Zjistila jsem, že všechny strany kromě ODS se změnou zákona v nějaké podobě souhlasí. 

Protože nějaká změna zákona stejně bude muset nastat, když o tom rozhodl Ústavní soud, podle kterého se zákonodárci budou muset nějakým způsobem řídit. ODS je jediná, která s tím má problém, anebo se nevyjádřila, jak to chce řešit? 
Když jsem se v prosinci snažila spojit s poslanci z výboru pro sociální politiku a poslanci z výboru zdravotnictví, tak jsem od členů ODS nedostala žádnou odpověď. Buď mi na e-maily a hovory nereagovali, nebo mi řekli, že se k tomu nebudou vyjadřovat. Jediný z ODS, kdo mi dal kladné stanovisko, byl Miloš Vystrčil, který mi sám na základě SMS-ky zavolal a popsal, že se změnou zákona souhlasí a že současný stav je pro něj osobně nepřijatelný. Když jsem to zjišťovala teď, tak mi tiskový mluvčí řekl, že je nejdříve potřeba, aby na tom vznikla vnitrostranická shoda a pak se o tom může bavit vláda.

Došla by Česká republika změny v této otázce v tomto volebním období, kdyby nebylo Ústavního soudu? 
Když jsem se na to ptala Martina Dvořáka, ministra pro evropské záležitosti z hnutí STAN, tak mi řekl, že je skeptický, jestli se to povede vyřešit v tomto volebním období. Tím, že je to už déle než rok, co ministerstvo spravedlnosti zákon předložilo, ale nikam se neposunul a nevznikla kolem toho žádná debata, tak je otázka, jestli by se to podařilo změnit, nebo by to dopadlo jako tenkrát, když návrh předkládal Robert Pelikán za ANO. 

V novém zákoně má být čistě formálně jenom napsáno, že úřední změna pohlaví je možná i bez kastrace?
Hodně se řešila věková hranice, kdy bude lidem umožněno změnu pohlaví podstoupit, kdy si to budou moc úředně změnit. Bylo tam několik variant. Například KDU-ČSL se přikláněla k tomu, aby to bylo až od 18 let, jiné strany byly za to, aby to bylo už od 15 nebo 16 let. Ale na tom, že je potřeba vymazat podmínku kastrace, toho nebezpečného chirurgického zákroku, byla shoda napříč všemi stranami kromě ODS. 

Ale i ODS to bude muset řešit. Do kdy je tedy čas na změnu?
Vláda má čas do konce června roku 2025.