Iráčan, kterého zadržela cizinecká policie jako nelegálního migranta a který byl vyhoštěn zpět do vlasti, neuspěl s Ústavní stížností proti tomuto rozhodnutí. Poukazoval na to, že úřady jeho žádost o azyl věcně neprojednaly.

12:18 7. prosince 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vyhoštěný Iráčan tvrdí, že mu ve vlasti hrozí pronásledování kvůli spolupráci s americkou ambasádou. Jeho žádost o azyl podle něj nebyla řádně věcně projednána.

Ústavní soud s ním ale nesouhlasil. Muž měl podle jeho vyjádření přiděleného advokáta, a mohl se tedy účinně bránit.

Metrostav neuspěl se stížností proti postupu policie a žalobců. Byla předčasná, rozhodl Ústavní soud

Číst článek

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ale poukázala na systémové nedostatky v azylovém řízení i praxi vyhošťování. „Tento případ jasně poukázal na to, že správní orgány vůbec nerozhodují individuálně v těch jednotlivých případech. Čili že mají připravené jakési jedno rozhodnutí, které používají pro všechny osoby stejně. Takovým způsobem prostě nemohou postupovat,“ řekla.

Lhůty pro podání žádosti o azyl i pro odvolání proti správnímu vyhoštění jsou podle Ústavního soudu velmi krátké. Trvají sedm, respektive pět dnů. Stát tak podle nálezu soudu musí zajistit, aby měl cizinec přístup k právní moci.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít