Válková: Pokud Ústavní soud rozhodne o změně volebního systému, nová varianta se do voleb nestihne
Ústavní soud rozhoduje o změně volebního zákona, k níž dali podnět senátoři v roce 2017. Prezident Miloš Zeman obeslal soudce s varováním před možnou ústavní krizí. Ta podle něj hrozí, pokud přistoupí ke zrušení systému voleb před nadcházejícím hlasováním. „Prezident by měl vážit své kroky. Uvádí výtky vůči připravovanému rozhodnutí, a to v živé věci,“ říká europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Zemanův apel vnímá jako přímé ovlivňování soudu.
„Prezident může vyjádřit svůj názor pro média, ale aby psal všem ústavním soudcům dopis, to je za hranou. Je to nepřijatelný způsob vybočení z jeho funkce a de facto nátlak výkonné moci vůči nezávislé soudní instanci,“ uvádí Polčák.
Nemůžeme mít legálně dvojí kvalitu voličů, míní Polčák. Revize zákona je potřeba, uznává Válková
Poslankyně a místopředsedkyně Stálé komise pro Ústavu České republiky Helena Válková (ANO) ale s postojem svého kolegy nesouhlasí: „Obava poslance Polčáka je naprosto lichá. Jsem přesvědčená, že Ústavní soud si prezidentovy připomínky vyslechne, ale rozhodne tak, jak bude považovat za nutné z hlediska ústavní konformity.“
Podle výtek senátorů, kteří podali ústavní stížnost, potřebují malé strany pro zisk poslaneckého mandátu více voličských hlasů než velké strany. Senátoři také u Ústavního soudu napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran patnáct procent. Změny vznikly v době takzvané opoziční smlouvy.
„Prezident může vyjádřit svůj názor pro média, ale aby psal všem ústavním soudcům dopis, to je za hranou.“
Stanislav Polčák
Válková ve Speciálu Plusu nechce případný verdikt nařizující zásah do volebního systému nechce hodnotit. S ohledem na hodnotu, jakou je předvídatelnost právního státu, nicméně vládní poslankyně zpochybňuje optimálnost tak významného kroku bezprostředně před volbami. Poslankyně proto připomíná možnost odkladu vykonatelnosti nálezu.
„Jsem téměř přesvědčená – a doufám, že se nemýlím –, že by v takovém případě Ústavní soud odložil vykonatelnost až na období po volbách. Nedovedu si představit, že by teď obě komory zvládly schválit nějakou novou variantu. To by skutečně rozkolísalo současný volební systém, což určitě nikdo nechceme.“
Rovnost hlasu
Europoslanec Polčák má ale za to, že osm měsíců do voleb je možné přijmout kvalitní normu, která by volební zákon narovnala. „Není napaden jako celek, jsou tam klíčové pouze čtyři paragrafy a z nich jen některá ustanovení – nemyslím si, že by se parlament nemohl na nové úpravě shodnout.“
A dodává: „Opravdu nemůžeme mít v České republice legálně dvojí kvalitu voličů – jedněch, kteří mají šanci, že si svým hlasem pomůžou, a druhých, kteří tu šanci nemají.“
Změní se systém voleb do sněmovny? Ústavní soud rozhodl, výsledek jednání zveřejní ve středu ráno
Číst článek
Za naprosto nepřijatelné přitom považuje fakt, že si někteří voliči pro zúročení vlastního hlasu zřizují volební průkazy a k urnám se vydávají raději do větších krajů. Právě v menších volebních obvodech totiž dochází k disproporcionalitě při sčítání a následném přetavení hlasů v mandáty, vysvětluje Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
S tím, že by věc skutečně zasluhovala odborný rozbor a revizi, souhlasí i Válková: „Od počátku tohoto rozhovoru vystupuji jako právník, nikoliv jako politik – snad mi kolegové prominou. A z hlediska právního je to model, ze kterého osobně nejsem nadšená.“
Přesto ale opakuje svou výhradu k okamžité vykonatelnosti případného rozhodnutí. „Pokud by Ústavní soud zrušil obě ty části, dostali bychom se do situace, kdy by mohlo dojít k určité radikální změně v době, kdy už běží předvolební kampaň. Nevím, jestli tohle patří k atributům právního státu,“ zdůrazňuje Válková.
Jako dostatečnou dobu ale vidí osm měsíců pro odhlasování eventuální změny vedle europoslance Polčáka také ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Věřím, že strany v Poslanecké sněmovně a Senátu mají tolik odpovědnosti, že volební zákon doplní.“
Připomíná navíc, že k problémům by nedošlo, pokud by Ústavní soud rozhodl dříve. „Podle mě to mohlo být už před rokem. Je nežádoucí, aby skupina senátorů podala návrh na zrušení části volebního systému po volbách v roce 2017 a celé čtyři roky se nerozhodlo.“
Vít Hloušek uzavírá Speciál Jana Bumby s výzvou k opatrnosti: „Volební inženýrství se dá dělat velmi rychle. Ale musíme si rozmyslet, co to bude ve výsledku znamenat. Volební zákon ostatně není největší problém české politiky.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.
