Vnitro chce kamery s detekcí tváří nasadit na další mezinárodní letiště. Senát schválil nutnou úpravu
Senátoři ve středu schválili reformu zákona o policii, která mimo jiné umožní využívání kamer s technologií poznávání tváří v reálném čase. Na mezinárodních letištích budou moct vyhledávat namátkou oběti únosů, osoby podezřelé z terorismu, nebo z vraždy. Ustanovení o individuálním povolení každého použití soudem, jaké požadovaly například nezisková organizace Iuridicum Remedium nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, ve schváleném textu není.
Sněmovní návrh zákona prošel vyšší komorou parlamentu beze změn poměrem 57 hlasů pro ku dvěma proti – „ne“ mu vyslovily pouze nezařazené senátorky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Pokud ho podepíše prezident Petr Pavel, tak policii umožní systém používat i ve veřejné části letišť, tedy před bezpečnostní kontrolou.
Kamery s funkcí rozpoznávání tváří sledují cestující na Letišti Václava Havla od poloviny roku 2018, loni přijaté evropské nařízení o AI (AI Akt) ale takové technologie na veřejných prostranstvích od letošního února zakazuje.
Pro jaké účely může stát systém na živé rozpoznávání obličejů využívat?
I) cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob
II) prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku
III) lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II*, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
*například terorismus, obchodování s lidmi, sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie, nedovolený obchod s omamnými nebo psychotropními látkami, únos nebo vražda
Zdroj: Evropské nařízení o AI (str. 126)
Jedinou výjimku umožňuje při hledání některých kategorií osob, především zločinců nebo lidí ohrožených na životě – vše se schválením soudu a podle speciálních pravidel, kterým ve středu Senát dal zelenou.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při představování změn řekl, že ačkoliv kamery zatím fungovaly pouze v terminálech Ruzyně, resort počítá s jejich postupným rozšířením na ostatní mezinárodní letiště.
„Nemusím připomínat varování polského premiéra z poloviny ledna o plánovaných ruských útocích na leteckou dopravu,“ jmenoval Rakušan jednu z hrozeb, se kterou by mohl systém podle něj policistům pomoct. „Náš systém na letišti Václava Havla už ve zpětném dohledávání pohybu velmi nebezpečných osob napojených na terorismus reálně pomohl,“ zdůraznil šéf vnitra.
Nepřijatelné paušální povolení
S provedením některých paragrafů ale vyjádřily nesouhlas například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nebo nezisková organizace zaměřující se na digitální svobody a soukromí Iuridicum Remedium (IuRe).
Na pražské letiště se mají vrátit kamery s detekcí tváří. Novelu musí posvětit Senát
Číst článek
K zařazení osoby do referenční databáze, tedy seznamu, se kterým systém v reálném čase porovná nasnímané obličeje, bude stačit kategorické schválení soudu.
„Jedná se o nepřijatelné paušální povolení. Podle článku AI Aktu soud musí povolit každé užití. Neobstojí přitom argument, že jedná pouze o podezřelé ze závažných trestných činů. Soud má posuzovat konkrétní účel nasazení na konkrétního člověka, na konkrétním místě a v konkrétním čase,“ komentoval ve vládním připomínkovém řízení minulé léto změnu ÚOOÚ.
Sporná část textu vydržela všechna čtení ve Sněmovně i Senátu. „Předpokládám, že individuální posuzování soudem pro každý případ zařazení do databáze má připomínat otázku nasazování odposlechů. Avšak v tomto případě by to natolik zatížilo soudní systém, že bychom mohli dosáhnout nikoli zvýšení bezpečnosti, ale paralyzovali systém justice,“ uvedl pro iROZHLAS.cz minulý týden po jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jeho předseda Pavel Fischer (bezpp.).
„Obavami jsme se podrobně zabývali na výboru. Ale ministerstvo vnitra nám argumentovalo, výborem to prošlo jednohlasně a obava byla rozptýlená,“ popsal u řečnického pultíku zpravodaj návrhu Róbert Šlachta (zvolen za Přísahu, sen. klub ANO).
Větší dopad
Jan Vobořil, advokát neziskové organizace IuRe, pro iROZHLAS.cz popsal, v čem může živá identifikace na základě tváří představovat problém: „Umožňuje velmi efektivně vyhledávat zájmové osoby. Biometrické údaje zároveň nejste schopen změnit, třeba při nějakém úniku – pokud vám uniknou hesla spojená s e-mailem, tak je poté můžete změnit a zase zvýšit bezpečnost. Pokud vám uniknou biometrické údaje, tak je to v podstatě nevratné a je to pro vás problém.“
Bez adres a jmen. Poslanci navrhují z plánovaného eTuristy vyškrtnout sledování ubytovaných lidí
Číst článek
Ani on nemá za to, že by schválená legislativa byla v souladu s evropským AI Aktem. „Jedním ze základních nástrojů na kontrolu používání je povolení soudu s tím, že se má povolovat každé použití systému,“ popsal Vobořil.
„To znamená, že každé zařazení osoby, kterou hledáme, by měl posuzovat soud, což návrh ministerstva vnitra popírá,“ řekl redakci před jednáním výboru minulý týden.
Ačkoliv má provizorně schválená legislativa zatím pouze omezený dopad, s rozšiřováním technologií pro rozpoznávání tváří podle právníka IuRe nabyde na důležitosti: „Je potřeba si uvědomit, že nastavujeme pravidla, která jsou stanovená pro mezinárodní letiště, ale původně v návrhu tohle omezení vůbec nebylo.“
„Ministerstvo vnitra se netají tím, že bude chtít systémy rozšiřovat na další místa. Ostatně je to i v řadě strategických dokumentů, například Praha má 10 let starou koncepci rozvoje kamerových systémů a tam se počítá se zařazením rozpoznávání tváří. Pokud nám to unikne, tak to bude mít mnohem větší dopad, než jenom nějaká mezinárodní letiště,“ doplnil Vobořil.
