Vnitro chce obnovit povinnost hlásit přechodné bydliště. Za neoznámení by hrozila pokuta
S rostoucí oblibou nájemního bydlení pozbývá na významu institut trvalého pobytu. Lidé se častěji stěhují, zejména za studiem a za prací do velkých měst. Místo svého skutečného pobytu úřadům nehlásí. Ministerstvo vnitra chce pravidla evidence obyvatel výrazně zpřísnit.
Poslední sčítání lidu v roce 2011 přineslo zásadní změnu: všechny statistiky se počítaly podle místa "obvyklého", tedy skutečného pobytu, a ne podle trvalého bydliště, jak bylo do té doby zvykem. Ukázalo se, že stovky tisíc lidí bydlí někde jinde, než kde je evidují úřady. To přináší komplikace zejména místním samosprávám, kterým se hůř plánuje například svoz odpadu. Zvětšuje se také disproporce při rozdělování daňových výnosů mezi obce.
Český rozhlas připravil interaktivní mapu, na které je vidět, kde jsou rozdíly mezi úředně hlášeným a skutečným počtem obyvatel největší – signalizuje je (v sestupném pořadí) červená, oranžová, případně žlutá barva. Najetím myši nad mapu zobrazíte přesná čísla pro každou obec, pomocí vyhledávacího pole vlevo dole najdete snadno tu svou.
Zdroj dat: Český statistický úřad
Největší přebytek obyvatel oproti trvale přihlášeným je v obcích, kde stojí věznice či léčebna. Pokud ponecháme stranou podobné anomálie, zjistíme, že například v oblíbeném horském středisku Špindlerově Mlýně připadá 124 osob na 100 trvale bydlících.
V absolutních číslech "přebývá" nejvíc lidí ve velkých prosperujících městech, zejména v Praze (32,8 tisíc lidí), Brně (6,5 tisíce lidí) a Plzni (2,7 tisíce lidí).
Obyvatelé naopak při porovnání s úředními záznamy "chybějí" v Ostravě (5,2 tisíce lidí), Havířově (2,7 tisíce lidí), Karviné (2,6 tisíce lidí) či v Karlových Varech (2,2 tisíce lidí).
Jak plyne ze studie Českého statistického úřadu, jde nejčastěji o obyvatele ve věku od 20 do 29 let, tedy o studenty a také o mladé lidi, kteří se odstěhují od rodičů a žijí na nové adrese, aniž by o tom svou novou obec informovali.
Změna adresy je totiž spojená s množstvím papírování: od žádosti o vydání nového občanského průkazu po povinné nahlášení změny zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení a mnoha dalším institucím. Problém by měly časem zmírnit centrální registry obyvatel a adres, zdaleka ne všechny úřady, kterým se změna adresy musí hlásit, jsou na ně však napojené a umějí s nimi pracovat.
Pokuta až 15 tisíc korun
Ministerstvo vnitra chce s neochotou občanů hlásit stěhování bojovat výrazným zpřísněním zákona o evidenci obyvatel, který předložilo vládě. Současná úprava neobsahuje za neohlášení trvalého pobytu žádné sankce, podle nových pravidel by měli občané povinnost hlásit změnu adresy do patnácti dnů, jinak jim hrozí pokuta 15 tisíc korun.
V novele se také vrací na scénu dříve zrušený přechodný pobyt. Jeho adresu by měli občané povinnost evidovat, pokud v něm pobývají více než 90 dnů. Dotklo by se to například lidí, kteří tráví letní měsíce na rekreačních chatách či studentů na vysokoškolských kolejích.
Stát plánuje zavést povinnost hlásit se k přechodnému pobytu, informuje Martin Karlík
Ministerstvo si od novely slibuje také snížení počtu lidí, kteří oficiálně žádnou adresu nemají a trvalý pobyt si přihlásili na obecním úřadě. Nejedná se jen o bezdomovce, ale také například o dlužníky skrývající se před exekutory. Počet obyvatel hlášených na obecních úřadech stoupl jen za posledních šest let ze 165 tisíc na 375 tisíc. Nejvíc, přesně 58 412 jich je podle údajů ministerstva vnitra v Jihomoravském kraji.
Trvalý pobyt na radnici se stává únikem před exekucí
Číst článek
Připravovanou novelu zákona v její současné podobě kritizují ochránci soukromí a také někteří starostové. „My si myslíme, že by to přineslo navýšení administrativy i pro naše úředníky,“ řekl Českému rozhlasu starosta Kolína Vít Rakušan. Pokud by ale zákon přece jen vznikl, doufá, že by díky přesnější evidenci mohla jeho obec získat víc peněz na výkon státní správy.
Navíc by to mohlo aspoň částečně vyřešit problém, který ve městě vznikl před několika lety, kdy obec nabízela občanům za přihlášení bydliště finanční odměnu. Chtěla tak přesáhnout hranici 30 tisíc obyvatel, aby dosáhla na více peněz z veřejných rozpočtů. Na radnici je ovšem jen z té doby zapsáno přes tisíc osob, které ve skutečnosti žijí neznámo kde.
Povinné hlášení pobytu kritizuje i obhájce soukromí Jan Vobořil z občanského sdružení Iuridicum Remedium. Podle něj jde o krok zpět do dob Rakouska-Uherska a výše zmíněné problémy by vyřešila prostá evidence doručovacích adres, jak je tomu například v anglosaských zemích.
„Správně zavedená elektronizace státní správy by umožnila institut trvalého pobytu zrušit úplně,“ domnívá se IT expert Michal Valášek, který se sám trvalého bydliště před časem úplně zřekl a s úřady komunikuje výhradně skrze datovou schránku.
V Rusku a ve Velké Británii
V Rusku povinnost hlásit se platí pro cizince. Zákony pro občany federace jsou velmi liberální, v podstatě má člověk povinnost se přihlásit až po 90 dnech, které uplynou od doby, kdy změnil místo pobytu trvalého bydliště na přechodné.
Výrazně liberální systém ale nachází mnoho kritiků. V tak obrovské zemi, jak říkají kritici, je vhodná určitá míra kontroly nad pohybem lidí už třeba vzhledem k teroristickým hrozbám.
Dřív se lidé museli nahlásit na příslušných úřadech migrační služby, dnes to lze udělat poštou anebo nejnověji od roku 2010 přes internet přes zvláštní státní portál.
Otázku trvalého a přechodného bydliště ve Spojeném království vlastně neřeší. Britské úřady zajímá jen to, kde momentálně žijete, protože tam máte povinnost platit místní daň.
Jakmile člověk změní bydliště, musí se co nejrychleji přihlásit k placení místní daně. To je celkem jednoduchá operace, která se dá snadno vyřešit online, vyplnění formuláře zabere tak 5 minut. Místní nebo městská daň je částka za svoz odpadu, policii a další místní služby.
I když nějaký šťastlivec vlastní víc nemovitostí nebo třeba „pendluje“ mezi dvěma městy, místní daň platí jen jednou. Částky se přitom po Británii dost podstatně liší a je velký rozdíl, jestli člověk bydlí u londýnského Dartmouth Parku nebo v severní Anglii.
Zrušení trvalého bydliště se lidem zřejmě prodraží. Stejně tak ztráta a zničení občanského průkazu
Číst článek
Přesnější statistiky o skutečných počtech obyvatel by pomohly obcím lépe plánovat služby i výdaje. Žádná evidence obyvatel ovšem nemůže být stoprocentní, vždy se bude k přesnému zachycení skutečnosti jen přibližovat.
Studie Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy například naznačuje, že přesnější čísla o pohybu obyvatel by mohl stát v blízké budoucnosti získávat například analýzou dat o pohybu mobilních telefonů či o zatížení čističek odpadních vod.
