Na dohled vysněné hranici 40procentní podpory se v některém z volebních modelů hnutí ANO dostalo poprvé před rokem v měření Kantar CZ, kdy získalo 39 procent. Od té doby se v různých sondážích k této úrovni přiblížilo, její dobytí je pro ANO ale stále zapovězeno.

V posledních měřeních má sice blíž spíše 30 než 40procentní podpoře, avšak důležitější než dělat velké závěry z meziměsíčních posunů v řádu jednotek procentních bodů je podívat se v případě ANO na velikost jeho jádra a potenciálu. To jsou na jedné straně voliči, které má „jisté“, a na druhé straně maximální možný zisk, který by strana získala, kdyby ji volili všichni, kdo ji zvažují.

Březnový STEM tak ANO měří loajální jádrové voliče na 25 procentech a potenciál až na 40, prakticky totožně jako v posledním Medianu, v modelu NMS Market Research pak dosáhlo ANO na jádro o velikosti 19,2 procenta a potenciál 38,6 procenta. A v Ipsosu dokonce na potenciál 46,2 procenta.

Ostatní strany mají řádově daleko slabší jádro voličské podpory, u drtivé většiny stran dokonce ani nepřesahuje pět procent. To je obrovská konkurenční výhoda, kterou ANO jakožto hegemon opozičního voličského tábora má.

Tato převaha je pak jasně vidět u překryvů voličských potenciálů všech opozičních stran (Piráti a Zelení patří voličsky spíše k vládnímu táboru).

Z březnových čísel analytického ústavu STEM vychází, že zhruba dvě třetiny z těch, kteří zvažují volbu SPD, Stačilo! nebo SOCDEM, současně přemýšlí i o ANO. V případě potenciálních voličů Přísahy je to dokonce 70 procent a i u Motoristů je to více než polovina. Že je ANO druhou volbou pro voliče těchto stran, potvrzuje například i agentura Kantar CZ.

Opačným směrem jde o výrazně odlišná čísla, jen každý třetí potenciální volič ANO dle dat STEM zvažuje i SPD a každý čtvrtý pak Stačilo! či Motoristy.

Dle souhrnné analýzy Kantar CZ má hnutí ANO ze všech stran jednoznačně nejpevnější jádrovou podporu.

„U ANO nalezneme tři čtvrtiny jeho voličů, kteří neuvažují o žádné další straně. Mezi váhajícími voliči ANO je na druhém místě SPD, případně Motoristé a Spolu,“ zmiňují výzkumníci Kantaru.

Sen o jednobarevné vládě

Právě výrazné voličské překryvy opozičních subjektů s elektorátem hnutí ANO nahrávají vizi možné jednobarevné vlády ANO. Tento cíl špičky Babišova hnutí deklarují minimálně od loňského podzimu po vydařených krajských volbách.

„K jednobarevné většinové vládě by ANO nejvíce pomohlo, kdyby se jim povedlo vyluxovat opoziční tábor. Zájmem Andreje Babiše je paradoxně mít SPD pryč, Stačilo! pryč, Motoristy pryč, Přísahu pryč, ale mít jejich voliče. Tedy nejen aby se tyto strany nedostaly do Sněmovny, ale aby zároveň jejich voliči přešli k ANO,“ popisuje politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.

Analytička agentury NMS Market Research Tereza Friedrichová ale upozorňuje, že pokud si ANO ukousne tak velké sousto, že menší opoziční subjekty cíleně potopí, mohl by pro něj nastat katastrofický scénář, kdy by nemělo ve Sněmovně partnera, a zároveň ani nedosáhlo samo na většinu: „Andrej Babiš se musí dobře rozhodnout, co bude jeho strategie. Jestli chce, aby tam měl jednoho dva koaliční partnery, anebo jestli se pokusí to celé spolknout sám a uhrát to na jednobarevnou vládu.“

Navenek samozřejmě představitelé ANO žádné polevení a ponechání prostoru pro možné partnery nepřipouštějí. „Dovedete si představit, že bychom dnes nejeli na plný kotel? Nemůžeme nikomu uvolňovat prostor a nechávat žádné dárečky,“ říká druhý muž hnutí Karel Havlíček.

Křehké opoziční vztahy

„Vzhledem k tomu, jak agresivní rétoriku ANO používá, tak k sobě může přitáhnout nejen umírněné opoziční voliče, ale i sympatizanty radikálních opozičních stran. Na místě menších partají bych si nebyl úplně tak jistý a neslavil bych,“ upozorňuje politolog Lukáš Jelínek.

Ostatní opoziční strany si svého křehkého vztahu s hnutím ANO jsou zřejmě vědomy. Jejich hlavním cílem je dostatečně se vůči dominantnímu ANO vymezit, ale zároveň si zachovat jeho přízeň.

Například šéf SPD Tomio Okamura se brání tím, že poukazuje na rozdíly mezi jeho partají a ANO.

„ANO například odmítá široký zákon o referendu, kde bychom mohli hlasovat třeba o EU. ANO dále vždy hlasovalo pro podporu Ukrajinců a Ukrajině. SPD jediné hlasuje proti zasílání peněz a zbraní. Třetí rozdíl, SPD hlasovalo proti možnosti přítomnosti zahraničních vojáků na území České republiky,“ vyjmenoval Okamura v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Mezi těmito dvěma stranami je i největší nominální překryv opozičních voličů. Volbu ANO a SPD zároveň zvažuje zhruba 700 tisíc lidí. Pro představu: v minulých sněmovních volbách získala SPD 9,6 procenta hlasů za 514 tisíc odevzdaných hlasů.

Komunistické Stačilo! či SOCDEM akcentují levicová témata, Motoristé zase pravicovější. Konkrétně jejich předvolební mobilizace bude závislá na tom, zda za ně do voleb půjde jejich nejpopulárnější figura, čestný prezident (a nestraník), europoslanec Filip Turek.

Například SPD a Stačilo! mohou přetahovat sdílené voliče od jiných opozičních subjektů na mezinárodněpolitických otázkách, například členství Česka v EU a NATO. Zatímco tyto dvě strany by chtěly vyvolat referendum a případně i odejít, zbytek opozice chce v obou organizacích zůstat, maximálně je zevnitř reformovat.

„Štěpný moment mezi opozičními stranami je otázka antisystémovosti. ANO pořád není vnímané primárně jako antisystémová strana. Podobně jako SOCDEM, která byla velkou stranou a voliči, kteří jí zbyli, budou většinově spíše uvažovat tímto směrem než k antisystému, který dnes představuje Stačilo! či SPD,“ popisuje politolog Jan Charvát z IPS FSV UK.

Středová Přísaha je nyní možná v nejhorší situaci ze všech opozičních partají. Její preference padly hluboko pod pětiprocentní hranici, chybí jim partner, se kterým by mohli do Sněmovny snáze proniknout, a jak už bylo zmíněno, sedm z deseti jejich potenciálních voličů zvažuje i ANO.

„Když stoupá ANO, my klesáme, máme podobný elektorát. Musíme najít vhodnou cestu. Když je budeme kritizovat, budeme na tom jenom hůř. Musíme to stavět na tom, že jsme odbornější než oni, mladší a nejsme tak unavení,“ tvrdil ještě na podzim Róbert Šlachta.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít