Vondráček: Zákaz uvádět jména stíhaných by nebránil informovat o případu. Ctil by víc presumpci neviny
V Česku by mohlo být zakázané zveřejňovat jména podezřelých a stíhaných v trestních kauzách. Úprava by se týkala i médií. Navrhuje to poslanec opozičního hnutí ANO Radek Vondráček. Tvrdí, že tím chce zabránit únikům ze spisů. Návrh, který je ve sněmovně před druhým čtením, podporuje ministerstvo spravedlnosti a taky někteří koaliční politici. „Jestliže je zde veřejný zájem, tak je možná i identifikace těch osob,“ říká Vondráček pro Radiožurnál.
Vy jste odpoledne pro ČTK řekl, že zákaz zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí by se ani po navrhovaném zpřísnění netýkal jmen politiků a dalších veřejně známých osob. Koho by se tedy týkal?
Odpověď je taková, že my politici, což je judikováno, musíme snést větší zásah do svého soukromí, protože jsme veřejné osoby a veřejný zájem převažuje v tomhle případě. Jestliže je zde veřejný zájem, tak potom je možná samozřejmě i identifikace těch osob. Veřejný zájem a veřejně známé osoby tam je důvod pro to, aby ta informace byla veřejně dostupná.
Piráti tvrdí, že změna by zabránila médiím třeba na několik let referovat o korupčních kauzách. To tedy odmítáte?
To je úplná pitomost. Já se omlouvám, že to tak řeknu. Nikdo nebrání médiím, aby informovala o okolnostech probíhajícího trestního řízení, jen bude omezena možnost identifikace osoby. To znamená, nebude tam, že to byl František Novák, kdo srazil někoho autem, ale bude tam třeba jenom JN, jenom identifikace osob.
Nikdo nebrání v tom, aby se probíraly okolnosti případu. Jen se trochu bude ctít presumpce neviny ve vyšší míře. Jak to říkám, tak samozřejmě chápete, když se jedná o veřejně známou osobnost, tak ani není důvod tu identitu skrývat. To znamená, to se netýká žádných korupčních kauz. Pan poslanec Michálek mě dost překvapil svojí reakcí a opravdu vytlouká už volební téma, kde může.
Když Váš návrh vezmeme prakticky na nedávném případu, kdy policie zasáhla ve Fakultní nemocnici Motol a obvinila následně 18 lidí. Pokud ta změna projde, co by to prakticky znamenalo, co by média mohla zveřejnit a co už ne? To, že Národní centrála boje proti organizovanému zločinu zasáhla v budově ředitelství Fakultní nemocnice Motol, to by šlo zveřejnit?
Samozřejmě. Vezměte si, že to jsou miliony z veřejných prostředků, tady je veřejný zájem o tom, aby opravdu veřejnost měla informace.
Snižme tresty u hospodářské kriminality, říká advokát. ‚Ty ale věznice neplní,‘ oponuje akademik
Číst článek
To znamená v této kauze to, že byl zadržen a následně obviněn bývalý politik Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice, to by šlo říct, jestli dobře rozumím tomu, co říkáte. Šlo by stejně tak říci, že byl obviněn náměstek Pavel Budinský?
Já si myslím, že pan Budinský je taky veřejná osoba a jednalo se o veřejné prostředky, že zrovna na této kauze asi nebude většího sporu. Je rozdíl mezi právem na informace a zveřejnění a nějakou senzacechtivostí a skandalizací.
Já tomu rozumím, ale přece jenom ještě zůstanu u toho případu Fakultní nemocnice Motol. Jak by to bylo se zveřejněním třeba konkrétních představitelů firem, které měly dávat nějaké provize nebo nějaké další úplatky? I tam by bylo možné ta jména zveřejnit?
Tady už je to opravdu na posouzení každého konkrétního případu, jaké to může mít důsledky. Jestli to je ve veřejném zájmu s veřejnými penězi, nebo jestli by stačil napsat jenom jednatel společnosti JS. Je to věc, která není úplně tvrdě daná. Důležité je, aby si každý dal aspoň tu práci a individuálně posoudil, aby si uvědomil, jestli tam je nebo není veřejný zájem a jestli tam je nebo není důvod ke zveřejnění.
Kdo by posuzoval, jestli už je to za hranicí nebo ne?
Existuje judikatura, která nám dokáže definovat hranici mezi presumpcí neviny a právem veřejnosti na informace. Samozřejmě bylo by to případně v rámci nějaké soudní praxe, rozhodnutí soudu. Teoreticky by se totiž ta osoba mohla bránit, že k jeho plné identifikaci opravdu nebyl důvod a cítí se tím poškozena.
Jaké tresty by za porušení toho zákazu hrozily?
Já si umím představit výlučně občanskoprávní spory, kdy by někdo mohl požadovat nějakou náhradu škody, tady se nebavím o sankcích a trestech.
Míří tato změna přímo na média?
Ne, míří na úniky jako takové. V současné době je informační embargo na orgánech činných v trestním stíhání. To znamená, že orgán činný v trestním stíhání nemůže zveřejňovat informace o osobách, ale evidentně je to nedostatečné, evidentně to nefunguje a přitom do toho samotného spisu má přístup jenom opravdu velice málo lidí, je to velice úzce specifikovaný okruh lidí.
Přeplněným českým věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Resort ji chce stihnout do voleb
Číst článek
Ale nakonec vždycky nějakým způsobem k těm únikům dojde a já myslím, že to je právem kritizováno dlouhodobě. Nemá cenu, co nikdo nechce, dělat náhubkový zákon a nějakým způsobem omezovat media. Tady jde jenom o to, aby se citlivěji nakládalo s identifikačními údaji osob.
Očekáváte, že tuhle změnu podpoří většina sněmovny?
Jsem překvapený tou debatou. Ta debata, zatímco na začátku byla věcná, tak teď už se budeme přetahovat s Piráty, kdo co chce ukrýt a budeme používat termíny náhubkový zákon. Už jsem v Poslanecké sněmovně 12 let, tak jsem zvyklý na to, že se někdy věci dějí jinak, než si člověk představoval, takže uvidím. Já jsem připraven se s kýmkoliv věcně pobavit tak jako teď s vámi. Myslím si, že tohle je velice korektní a konstruktivní rozhovor a uvidíme, jak to dopadne v Poslanecké sněmovně.