Žaloba, peníze, omluva. ‚Stát by mohl být vůči Rusku důraznější, Vrbětice byly akt agrese,‘ říká expert
Vrbětice. Aféra, která zamávala Českem. A nejen to. Kvůli možnému zapojení ruských špionů do výbuchů muničního skladu vypukl mezinárodní skandál. Vyhoštění ruských zpravodajců s diplomatickým krytím by však měl být jenom začátek. „Stát by mohl postupovat mnohem razantněji,“ říká pro iROZHLAS.cz expert na mezinárodní právo Martin Faix. Podle něj mohou politické špičky hnát spor třeba k Mezinárodnímu soudnímu dvoru a požadovat odškodné i omluvu.
Jak hodnotíte reakci české vlády na informace o tom, že za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 zřejmě stáli ruští agenti? Jak myslíte, že to celé skončí?
Stát by mohl postupovat mnohem razantněji, podobně jako Velká Británie v případě kauzy Salisbury (pokus o otravu Sergeje Skripala a jeho dcery - pozn. red.). Britská premiérka tehdy označila v parlamentu tento incident jako nedovolené užití síly vůči Velké Británii. Vláda pak adresovala dopis Radě bezpečnosti OSN a v následné debatě explicitně uvedla, že se jednalo o porušení zákazu užití síly, jak ho zakotvuje Charta OSN. Postup Velké Británie byl tedy důraznější a jasnější.
11 perných dní vicepremiéra Hamáčka: jak jednal s vědomím, že vrbětické výbuchy spáchali ruští agenti
Číst článek
U nás politická reprezentace používala po zveřejnění případu různé pojmy. Chvíli se mluvilo o státním terorismu, potom zase o tom, že to terorismus není. Nakonec se incident ze strany států Visegrádské skupiny označil za agresi. To jsou všechno právní pojmy, se kterými se musí zacházet velmi opatrně, protože mají závažné právní důsledky. Například pojem agrese je z pohledu mezinárodního práva tou nejzávažnější podobou porušení zákazu užití síly, který je jednou ze základních zásad vzájemných vztahů mezi státy. Takové porušení chápe mezinárodní právo jako zločin, za které nese následky daný stát, ale i ti, kteří o tom rozhodli.
V momentě, kdy Rusko pošle dva agenty, kteří vyhodí do vzduchu muniční sklad, který patřil armádě – a je jedno, že byl pronajímám soukromé společnosti – tak je to porušení této základní normy. A o tom nikdo příliš nemluví.
Správně by se tedy podle vás měl útok na Vrbětice označit za akt agrese, což je tedy nejzávažnější mezinárodní zločin?
Věřím, že většina kolegů by se se mnou shodla minimálně na tom, že jde o akt užití síly vůči České republice. Zároveň součástí pravidel fungujících mezi státy jsou pravidla týkající se odpovědnosti za činy, které jsou v rozporu s mezinárodními pravidly.
V případě Vrbětic by šlo třeba právě o porušení zákazu užití síly a porušení suverenity České republiky. Tyto činy by musely být Rusku rovněž přičitatelné. V momentě, kdy výbuch ve Vrběticích zosnovali a realizovali agenti ruské tajné služby, je to celkem jasné. Vyvolává to tak odpovědnost Ruska, od kterého má možnost Česká republika na základě mezinárodních pravidel požadovat náhradu škody.
Takže peníze?
Nejen peníze. Škoda nemusí být jen materiální. Důležitou úlohu hraje v mezinárodním právu také satisfakce, například formou omluvy.
Omluva pro Česko
Mohli bychom tedy od Ruska požadovat za Vrbětice omluvu?
Obsah odpovědnostní povinnosti je na jednotlivých státech, to znamená, že je na Česku a Rusku, aby se dohodli, jakým způsobem bude Česko odškodněno. Rusko by také mohlo říct: „omlouváme se.“ A Česko by to ale nemuselo akceptovat a mohlo by požadovat také finanční plnění. Existuje také možnost uhradit škodu takzvaně ex gratia, to znamená ve formě dobrovolné úhrady, aniž by se uznala odpovědnost.
Rusové toho využili například na konci 70. let, když jejich družice Kosmos 954 spadla na území Kanady a zamořila část území, protože v sobě nesla radioaktivní materiál. Rusové tehdy sice neuznali svoji zodpovědnost, Kanadě ale zaplatili škodu, kterou požadovala. Je to tedy skutečně na těch dvou státech, aby si řekly, co má být podle nich dostatečná náhrada škody daného protiprávního činu.
Z mého pohledu je podle informací, které vláda prezentovala, porušení mezinárodního práva nezpochybnitelné. Jestli a případně jakým způsobem bude Česko odpovědnost Ruska uplatňovat, je otázkou.
Scénáře Vrbětic
- Odložení případu – Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman od začátku upozorňuje, že šetření vrbětické kauzy může nakonec skončit odložením, tedy bez konkrétního výsledku. „Pokud se nám nepodaří oba podezřelé vyslechnout nebo zajistit jejich přítomnost. Takový je zákonný postup,“ doplnil Zeman. A v podobném duchu mluvil už dříve pro iROZHLAS.cz také dozorující státní zástupce Martin Malůš, který chce případ uzavřít do konce roku. A od chystané žádosti o pomoc ze strany Ruska si moc neslibuje. Odložení se tak nyní zdá jako nejpravděpodobnější varianta.
- Stíhání v nepřítomnosti – Varianta, kterou by preferoval například Radek Ondruš, právní zástupce firmy Imex Group, která měla vybuchlé sklady ve Vrběticích pronajaty. „Stejně tak to udělali v Bulharsku. Pokud by se případ odložil, bral bych to jako důkaz neprofesionality,“ řekl redakci. Stíhání ruských agentů v jejich nepřítomnosti a případné odsouzení, by podle Ondruše také otevřelo cestu k náhradě škody. Tu advokát za svého klienta vyčíslil na 100 milionů korun.
- Zatčení Brity – Na příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU, kteří jsou současně podezřelí z útoku na dvojitého agenta Sergeje Skripala, vydala mezinárodní zatykač už před třemi lety. A to je i důvod, proč o něj kvůli dvojici agentů nepožádali čeští vyšetřovatelé. Ti plánují alespoň zaslat do Ruska žádost o mezinárodní pomoc. Zda tomu vyhoví, je na jejich dobré vůli.
- Mezinárodní pře – Česko by také mohlo spor rozehrát více na zahraniční úrovni. Expert na mezinárodní právo Martin Faix z Univerzity Karlovy mluví v rozhovoru pro iROZHLAS.cz například o žalobě k Mezinárodnímu soudnímu dvoru či mimo soudním vyrovnání. České může žádat omluvu i finanční kompenzaci, požadavek však musí podložit důkazy. Jaké budou další kroky tuzemských politických špiček, se zatím neví. Čeká se na konec května, kdy uplyne lhůta pro vyhoštění dalších ruských diplomatů.
Česká republika by si tedy na základě důkazů, které má k dispozici, mohla nadiktovat podmínky odškodného? Nejenom tedy vyhostit zpravodajce, kteří u nás působili pod diplomatickým krytím?
Vyhoštění diplomatů bylo logickým prvním krokem. Okamžitou reakcí, která je standardní a která je v souladu s mezinárodními pravidly. Teď je ale otázka, jakou strategii Česká republika dále zvolí. Podle dnešních informací (rozhovor probíhal v pátek - pozn. red.) bude premiér žádat na Evropské radě o solidaritu ostatních členských států Evropské unie a spojenců v NATO. Bude tedy záležet, jak se k tomu postaví naši spojenci. Jestli tomu dají vážnost a vyhostí diplomaty nebo rozšíří se sankce, které EU již vůči Rusku uplatňuje nebo se zvolí jiný postup.
Není to navíc poprvé, co se odehrál podobný incident. Existoval případ lodě Greenpeace Rainbow Warrior, která kotvila na Novém Zélandu a kterou potopili agenti francouzské tajné služby. A také tam zemřel člověk. Agenti byli na Novém Zélandu odsouzeni za neúmyslné zabití a poškození cizího majetku na 10 let vězení. Zároveň Francie přiznala vinu a Greenpeace v mezinárodní arbitráži získala přes 8 milionů dolarů.
Možností je tedy více a jde o to, aby Česká republika zvolila vhodnou strategii, jak dále postupovat. Zásadní ale je, aby Česká republika komunikovala celou věc svým spojencům i mezinárodnímu společenství jasně a přesvědčivě, a to nejen po právní stránce. Zatím tomu tak není. A teď myslím vyjádření prezidenta, ministryně spravedlnosti, předtím premiéra.
Že nejsme jednotní v komunikaci.
Přesně tak. Základem, aby vám někdo pomohl, vyjádřil solidaritu, hlasoval pro sankce nebo přijal opatření, je to, že ho musíte přesvědčit o tom, že to tak skutečně bylo. A ve chvíli, kdy každý státní představitel říká něco jiného, je důvěryhodnost tvrzení Česka u zahraničních partnerů narušená a logicky to vymáhání vůči Rusku nepomůže.
Akt agrese
Premiér Andrej Babiš (ANO) záhy po zveřejní případu mluvil o tom, že Česko po Rusku bude chtít náhradu škody. Jaké má tedy možnosti?
Možností je celá řada. S Ruskem může vést diplomatická jednání, může požádat jiný stát o jejich zprostředkování, přijmout další sankce nebo zvážit žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Musel by tam ale existovat právní základ, aby k tomu soudu mohlo vůbec jít. Jurisdikce mezinárodních soudu není obligatorní, takže obě strany musí souhlasit, že se tam spor bude řešit.
Právním základem myslíte nějakou smlouvu?
Ano. Státy uzavírají mezinárodní smlouvy a mnohé ze smluv obsahují ustanovení, jak řešit spory z nich vyplývající. Často tyto ustanovení pak odkazují na řešení před Mezinárodním soudním dvorem. Kdyby existovala taková smlouva, na základě které lze tento spor předložit mezinárodnímu soudnímu orgánu, tak by Česká republika mohla podat žalobu.
Pak jsou tu další možnosti. Například že by Rusko souhlasilo s předložením tohoto konkrétního sporu soudu, účastnilo se jednání, nebo existovalo prohlášení, podle kterého by akceptovalo příslušnost soudu řešit takový spor.
A pokud by se Česko nakonec nechtělo soudit?
Pokud by nechtělo jít cestou vymáhaní náhrady škody soudní cestou či cestou mezinárodní arbitráže, pak muselo hledat jiná řešení jako diplomatické jednání, požádat jiný stát o zprostředkování a podobně. Současně by ale mohlo vyvíjet na Rusko tlak například formou uplatňování sankcí.
Jsou to ale možnosti, které jsou nyní na stole? Když se celý případ zatím prověřuje a nikdo nebyl dosud ani obviněn.
Vzpomeňte na kauzu letadla MH17, které bylo sestřeleno nad Ukrajinou. Také v tomto případě Rusko tvrdí, že do toho nebylo nijak zapojeno. Ale Nizozemsku a různým organizacím se podařilo sesbírat důkazy a vést vyšetřování. Byť vede spíše do ztracena, protože Rusko žádné informace neposkytne.
Stejně tak může celou věc šetřit Česká republika, která může podezřelé obvinit i v nepřítomnosti anebo může vydat mezinárodní zatýkací rozkaz. Spolupráci Ruska nebo vydání agentů do Česka k trestnímu stíhání ale nelze očekávat. (Rusko s odkazem na Ústavu nevydává své občany do zahraničí - pozn. red.)
A to je důvod, proč by Česko mělo celou kauzu rozjet více na mezinárodní úrovni? Protože to bude mít větší zásah?
Samozřejmě by ale muselo přinést důkazy a předložit je mezinárodnímu společenství, spojencům, případně v rámci soudního řízení. Všechno, co zjistí během vyšetřování, a třeba i ve spolupráci s Bulharskem. Všechny tyto nástroje, které Česká republika v tuto chvíli má, mohou navíc fungovat paralelně. Současně tak může žádat sankce, vykázání diplomatů i podávat žalobu.
Vy jste mluvil o tom, že lze tedy Vrbětice považovat za akt agrese? Co přesně to tedy znamená?
Agrese je považována za nejvážnější formu užití síly, což je zakázané chartou OSN. Je to norma, od které se státy nesmí odchýlit. Zachování mezinárodního míru a bezpečnosti je základní hodnota mezinárodního společenství. Například i mezinárodní smlouva o přátelství mezi Českem a Ruskem hned v prvním článku uvádí, že oba státy se budou důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou. Proto je útočný čin považovaný za nejvážnější formu.
Martin Faix
Martin Faix přednáší mezinárodní právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a rovněž na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na užití síly v mezinárodním právu, právo mezinárodních organizací či na lidskoprávní problematiku. Je zároveň vedoucím Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které vzniklo ve spolupráci s Armádou ČR.
Myslím, že s kolegy bychom se shodli, že se v tomto případě jedná o porušení zákazu použití síly, o agresi by pravděpodobně vznikla diskuze. Z mého pohledu to ale agrese byla. Jednalo se o použití ozbrojené síly vůči vojenskému objektu na území České republiky, na který měli být nasazeni agenti ruské tajné služby. Došlo ke ztrátě na životech a škodě, která byla vyčíslena i s náklady na odstranění následků výbuchu na jednu miliardu korun.
Co byste ještě označil za akt ruské agrese?
Jasným příkladem nedovoleného užití síly v podobě agrese bylo obsazení Krymu. K užití ozbrojené síly se ale bohužel neuchyluje jen Rusko, ale i jiné státy.
A pokus o otravu Sergeje Skripala a jeho dcery?
To je trochu jiný případ. Nejednalo se o agresi. A zda došlo k užití ozbrojené síly, a tedy porušení Charty OSN, je diskutováno. Důvodem pro tuto diskusi byl malý rozsah užité síly, i když novičok bojovým prostředkem je. Použití síly nemusí být jenom o tom, že tam přijede tank. Nemusí také jít o vojenský objekt, ten čin může být namířený proti obyvatelstvu, státním institucím a podobně.
Čeští vyšetřovatelé plánují do Ruska kvůli Vrběticím odeslat žádost o mezinárodní pomoc. Je vůbec nějaká šance, že Rusko vyhoví žádosti o výslech?
Osobně se domnívám, že nikoliv. Pokud Česko Rusko o pomoc požádá, bude záležet na ochotě ruské strany.
