Burčák je pro vinaře snadnou cestou k zisku. Odpadají jim totiž náklady na další zpracování, jak je tomu u vína. Pěstitelé mohou na jedné lahvi vydělat až několik desítek korun.

„Jsou to relativně rychle návratné peníze pro investici, kterou vinař dělal v průběhu celého roku. Průměrný kilogram moravské suroviny se pohybuje někde kolem 17 korun. Na ten litr burčáku jsou potřeba dvě kila. Počítejme s tím, že nějaké další náklady,“ vysvětluje předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Většina vinařů se však soustředí výhradně na výrobu vína, protože burčák je jen sezónní komodita. Podle vinařského zákona se totiž může burčák prodávat jen od začátku srpna do konce listopadu.

Pozor na nekvalitní výrobky

Burčák je v České republice velmi oblíbený. Neexistuje přesná statistika, kolik burčáku se u nás ročně prodá, ale třeba na loňském Pálavském vinobraní lidé vypili skoro sto hektolitrů burčáku.

Někde ale ještě s výrobou burčáku nezačali. Pro výrobu burčáku musí mít vinná réva správnou cukernatost, vysvětluje Pavel Hrabkovský z Velkých Žernosek na Litoměřicku. „Na to, abychom zjistili, kolik ta šťáva má cukru, tak si jdeme pro kontrolní vzorek. Ukazuje nám to 13,5, což je ještě málo. Samozřejmě lepší jsou ty první burčáky, kde ten cukr tak nepřevládá a je tam ještě ta kyselinka,“ popisuje vinař.

Při koupi burčáku si však musíme dát pozor, abychom kupovali pravý burčák. Někteří odborníci ho totiž ředí vodou nebo nastavují jablky. V takovém případě mívá nápoj podezřelou hnědou barvu. Pravý burčák má mít žlutou až medovou barvu.

Pravý burčák také musí být vyrobený z hroznů, které vyrostly a byly zpracovány v České republice. Často jsou ale hrozny dovážené z Maďarska a Moldavska. V takovém případě jde podle zákona o částečně zkvašený hroznový mošt, na což vás musí obchodník upozornit.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít