Nezákonně sterilizované ženy by mohly o odškodnění žádat další dva roky. Novela leží ve Sněmovně

Oběti nezákonných sterilizací by měly mít možnost opět žádat o finanční kompenzaci 300 tisíc korun. Zákonná lhůta sice vypršela na začátku roku, před závěrečným schvalováním je ale ve Sněmovně novela, která by lhůtu tři roky prodloužila o další dva. Jde o případy, které se děly od sedmdesátých let, kdy často romským ženám lékaři provedli zákrok, po kterém už nemohly mít děti. Ženy ale krok často neodsouhlasily nebo nevěděly, co se s nimi děje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Operace (ilustrační foto)

Od sedmdesátých let často romským ženám lékaři provedli zákrok, po kterém už nemohly mít děti (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Důvodů pro prodloužení lhůty je hned několik. Jedním z nich je fakt, že žen, které o kompenzaci zažádaly, bylo namísto předpokládaných asi 400 nakonec víc než 2000. Zákonodárci zkrátka nepředpokládali, že to byl natolik rozšířený problém.

3:14

Lhůta na odškodnění po nezákonných sterilizacích vypršela. Očekávalo se 400 žádostí, přišlo jich 2266

Číst článek

Teprve díky kampaním a zmínkám v médiích si spousta dotčených žen uvědomila, co se jim stalo. Ministerstvo zdravotnictví si navíc nevyčlenilo dostatečně velké kapacity a žádosti, kterých bylo více, než se předpokládalo, nestíhalo vyřizovat. 

K tomu všemu se ještě vedlo několik soudních řízení, která víc vyjasňovala, jak mají ženy způsobenou újmu dokázat. Třeba před pár týdny Nejvyšší správní soud řekl, že ministerstvo zdravotnictví musí znovu rozhodnout v případě ženy, která před 45 lety sterilizaci podstoupila, ale bez náležitého souhlasu. Ministerstvo původně žádost o odškodnění zamítlo s tím, že lékaři postupovali v souladu s tehdejší právní úpravou.

Od začátku roku ženy o odškodnění žádat nemohou. Politikům se nepodařilo schválit prodloužení lhůty tak, aby tohle prázdné období nenastalo. Rychlým řešením měl být pozměňovací návrh v novele zákoníku práce. Z toho ale sešlo.

„Asi si řekněme upřímně, že zrovna tento pozměňovací návrh je z jisté míry nějakým legislativním přílepkem. Nicméně i po dohodě s legislativci se ukázalo, že zákoník práce není ten správný nosič,“ vysvětluje důvody poslankyně Eva Decroix (ODS).

Prodloužení lhůty je tak součástí novely o zdravotním pojištění. V mezičase se na tomto tématu spojila koalice s opozicí. Svoji úpravu totiž navrhovala i poslankyně Helena Válková (ANO). Nakonec jsou pod pozměňovacím návrhem podepsané jak Eva Decroix, tak Helena Válková.

Rada Evropy naléhá na české ústavní činitele. Chce prodloužit kompenzaci za nucené sterilizace

Číst článek

„U nás to podpoříme a bude záležet na koalici, jestli to podpoří. Nedovedu si představit, že by to nepodpořila, když je tam podepsaná i Eva Decroix. To je naprostá výjimka, do které jsme šly, protože jsme věděly, že jsme časové tísni. Kdyby se ‚šprajcla‘ jedna strana, tak se to nestihne schválit, a to jsme nechtěly,“ popisuje Válková. 

Novela je už před závěrečným schvalováním a poslanci by se k ní mohli dostat v druhé půlce dubna. Pak ji samozřejmě musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Účinná by měla být bezprostředně po vyhlášení.

Podle Anny Indra Štefanides z Ligy lidských práv mohou na ministerstvo přijít ještě desítky žádostí. Je ale potřeba přičíst i ty, které se třeba odvolají v návaznosti na soudní rozsudky. Samotné ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že i teď, kdy se čeká na legislativu, nové žádosti o odškodnění chodí. Dva roky navíc by ale podle všech těchto stran měly stačit na vyřízení všech.

Eva Soukeníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme