Soudy se budou muset opět zabývat žalobami tří restituentů, kteří si chtěli sami vybrat náhradní pozemek. Rozhodl o tom Ústavní soud, který tak zrušil předchozí verdikty obecných soudů. Restituenti také žádali zrušit část zákonu o půdě. Ten ale podle soudu není diskriminační, jak stěžovatelé tvrdili.

20:30 13. ledna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Soud zároveň řekl, že pokud stát není dlouhodobě schopen nabídnout náhradní pozemek, může si ho restituent vybrat sám. Trojice stěžovatelů se od roku 1991 domáhá náhrady za parcelu v Praze-Břevnově. Pozemkový fond jim nárok sice už v roce 1998 přiznal, neposkytl jim ale adekvátní náhradu. Pražské soudy jim pak upřely právo najít si náhradní pozemek sami.

Podle soudce-zpravodaje Vojena Güttlera nelze soudně chránit dlouhodobou nečinnost pozemkových úřadů. Stát je tak totiž v postavení dlužníka a nesmí restituční pohledávky mařit.

V tomto případě to přitom bylo evidentní, vysvětluje advokát restituentů Jan Pavlok:

"V roce 1998 získali pravomocné rozhodnutí, že původní pozemek nelze vydat, jelikož je zastavěný. V rozsudku bylo uvedeno, že mají právo na náhradní pozemek. Od roku 1998 do roku 2005 se neúspěšně pokoušeli v různých výběrových řízeních pozemky získat. Potom tedy podali žalobu."

Ivan Holas, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít