Vláda seškrtala stovky míst úředníků. Změny zatím státní kasu přišly na téměř 20 milionů
Kabinet Andreje Babiše (ANO) zamýšlí v příštím roce zredukovat státní správu o 860 úřednických míst, jen na ministerstvech jich ubyde 582. Většina z nich se přitom řídí podle služebního zákona. Úředníkům stát musí zajistit odpovídající náhradu. Hrozí, že zůstanou až půl roku mimo službu za 80 procent svého platu. Od roku 2015 to státní kasu vyšlo na 20 milionů korun, jak zjistil iROZHLAS.cz. Systemizaci státní správy projednala vláda ve čtvrtek.
Když v roce 2015 začal platit služební zákon, jeho kritici měli obavy, že se tím ve státní správě zabetonují někteří nekvalitní úředníci.
Podobně se v minulosti vyjadřoval i nynější premiér Andrej Babiš (ANO). „Ministr si nemůže vybrat státního tajemníka ani de facto odborné náměstky a jejich odvolání, když nepracují tak, jak mají, nebo neplní úkoly, je téměř nemožné,“ řekl.
Největší redukce od roku 2015. Státní správa od ledna přijde asi o 860 míst, rozhodla vláda
Číst článek
Ve skutečnosti zákon výměny i odchody umožňuje – jednou ročně může vláda schválit takzvanou systemizaci. Díky ní je možné upravovat počty služebních míst, reorganizovat různá oddělení, rušit či dělit sekce a vytvářet nové.
V případě zrušení služebního místa by měl být státní zaměstnanec, který byl na daném místě zařazen nebo jmenován, primárně převeden na jiné vhodné služební místo.
„Teprve pokud takové služební místo není volné, zařadí se mimo výkon služby z organizačních důvodů, a to nejdéle na šest měsíců. Po dobu zařazení mimo výkon služby náleží státnímu zaměstnanci 80 procent jeho měsíčního platu. V této době státní zaměstnanec nekoná službu,“ přiblížila pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Dvacetimilionové náklady
Ministerstva zařadila mimo výkon služby z organizačních důvodů za poslední tři roky celkem 73 zaměstnanců. Mzdové náklady za dobu, kdy tito úředníci byli doma a nepracovali, činily více než 19,5 milionu korun. Vyplývá to z údajů, které server iROZHLAS.cz shromáždil od jednotlivých ministerstev.
Tabulka ukazuje počet zaměstnanců zařazených mimo službu od počátku účinnosti služebního zákona včetně mzdových nákladů:
Kompletní přehled však odmítly poskytnout resorty dopravy a průmyslu a obchodu. Uvedly sice počty daných zaměstnanců, nechtěly ale už sdělit celkové mzdové náklady. Mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková to zdůvodnila tím, že mimo výkon služby byl doposud z organizačních důvodů zařazen jen jeden státní zaměstnanec a mohlo by tak dojít k jeho ztotožnění.
Oproti tomu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Milan Řepka na žádost o upřesnění i přes opakované urgence nereagoval. Z poskytnutých informací nicméně vyplývá, že zařazena mimo službu byla desítka úředníků resortu loni v prosinci, tedy po systemizaci, kterou schválil krátce po svém nástupu jednobarevný kabinet Andreje Babiše. Ten ale tehdy vládl bez důvěry, část opozice tak organizační změny v rámci resortů kritizovala.
Odchod v rozporu se zákonem?
Příkladem vysokého úředníka, který si popsaným postupem prošel, je bývalý náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský. Koncem roku 2017 se na resortu systemizací zrušily dvě z osmi sekcí, a to včetně sekce majetku, kterou vedl. Zrušení označil za účelové a podal kvůli tomu i žalobu k Městskému soudu v Praze.
„Až na to původní rozhodnutí, kterým bylo moje místo zrušeno a které považuji za sporné s právem, byl v podstatě dodržen zákon. Po zrušení mého místa došlo k odvolání, následně jsem byl umístěn na šest měsíců na překážky ve službě,“ popsal redakci iROZHLAS.cz Závodský. „Kupodivu o mě nikdo neprojevil zájem, přestože jsem se snažil ve státní službě zůstat. Po skončení té šestiměsíční lhůty bylo vydáno rozhodnutí o skončení služby.“
Redakce iROZHLAS.cz se zaměřila pouze na ústřední orgány státní správy, tedy na ministerstva, ale neoslovovala další nižší úřady, které pod zákon o státní službě spadají. V celé státní správě bylo nicméně podle informací ministerstva vnitra zařazeno mimo výkon služby z organizačních důvodů celkem 322 státních zaměstnanců. Údaje o nákladech na platy těchto zaměstnanců ale úřad k dispozici neměl.
Ministerstvo mu během šesti měsíců sice nabídlo několik míst, která ale podle jeho názoru nekorespondovala s jeho odborností. „Místa, která korespondovala s mojí odborností, mi naopak podle mého názoru v rozporu se zákonem nabídnuta nebyla,“ dodal.
Redukce o 582 míst
Organizační změny čekají ministerstva a Úřad vlády i v příštím roce. Podle návrhu systemizace, kterou ve čtvrtek projednala vláda, zaniknou stovky služebních a pracovních míst. Jejich celkový počet se má napříč ministerstvy zredukovat o 582 pozic. Jde o neobsazená místa, ale i posty současných odborných náměstků, vedoucích odborů či dalších úředníků.
Největší změny se podle dokumentu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, mají dotknout ministerstva spravedlnosti. V resortu ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) se mají k 1. lednu 2019 zrušit místa všech dosavadních odborných náměstků a přeskupí se i jejich sekce – místo čtyř se nově zřídí jen tři.
„V rámci úřadu dochází k racionalizaci a ke sloučení některých agend. Není to jen přejmenování dosavadních sekcí,“ řekl mluvčí resortu Vladimír Řepka. Posty nových náměstků se tak budou muset přesoutěžit, přihlásit se mohou – v případě zájmu – i stávající náměstci.
Ministerstvo současně zamýšlí zrušit jedno ze dvou míst pro politické náměstky. Podle Řepky jde o dlouhodobě neobsazený post. Jako politický náměstek nyní v resortu působí bývalý poslanec Jeroným Tejc z ČSSD, toho se tak změna nedotkne.
Kritika škrtů
Plánované změny kritizuje iniciativa Rekonstrukce státu. Tvrdí, že nejsou dostatečně zdůvodněné. „V celém dokumentu je často pouze popsáno, jak změny proběhnou, ale už ne proč,“ uvedl právník Petr Bouda z Frank Bold Society. To mluvčí resortu Řepka odmítá, ministerstvo podle něj změny zdůvodnilo v doplňujícím dokumentu.
S kritikou nesouhlasí ani náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, který za systemizaci státní správy zodpovídá. „Návrhy často vyplývají z potřeby redukovat počet systemizovaných míst, takže logicky dochází k úspoře nejen řadových, ale i nadřízených míst. To je případ třeba ministerstva spravedlnosti, kde je celková redukce přes 60 míst, což logicky má dopad i na organizační strukturu,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz.
Podobně je na tom i třeba ministerstvo práce a sociálních věcí, které ruší místa dvou odborných náměstků i jejich sekce. Jejich agenda se tak přesouvá pod dvě nové sekce a místa náměstků se budou muset přesoutěžit.
Následující přehled ukazuje počty zredukovaných pozic na jednotlivých ministerstvech a Úřadu vlády:
Na Úřadu vlády má pro změnu zaniknout odbor kabinetu předsedy vlády, místo něj se zřizuje stejnojmenná sekce. Tu přitom na konci loňského roku vláda v rámci tehdejší systemizace zrušila, jak upozorňuje iniciativa Rekonstrukce státu. Změny tak zpětně označuje za účelové.
„Například změny na Úřadu vlády jsou doprovozeny deklarací o zefektivnění procesů. Je však otázkou, proč v tom případě bylo s organizační strukturou úřadu experimentováno vloni, a jak tyto změny dopadly, když je už po roce potřeba se vrátit k původní organizační struktuře,“ uvedl k tomu Martin Kameník z organizace Oživení.
Podle Postráneckého ale daný odbor zahrnuje pracovní místa, která nepatří pod služební zákon. Je tak na Úřadu vlády, jak to nastaví. „Tato místa spadají pod zákoník práce a tam jsou tyto změny jaksi možné,“ popsal.
