Žena darovala ledvinu cizímu chlapci, aby její manžel mohl žít
Osudy čtyř lidí dala dohromady velmi náročná operace. Dva páry - manželský a matka se synem - si mezi sebou vyměnily ledviny. Taková unikátní transplantace se podaří jen několikrát do roka.
Nikdy by se pravděpodobně nepotkali. Čtyři dospělé lidi ale dala dohromady šťastná náhoda. Lékaři je vybrali v registru pacientů jako vhodné dárce pro transplantaci ledvin.
Náročná operace jim doslova zachránila život. Lékaři ale museli dbát na to, aby se oba páry nikdy nesetkaly. Z etického hlediska jsou zkřížené transplantace velmi citlivé.
„Bylo to takové zvláštní, zvláštní pocit, že vlastně tu ledvinu nemůžu dát manželovi přímo, ale úplně někomu jinému,“ popisuje drobná žena. Pro jejího manžela byla operace jedinou možností jak žít naplno.
Unikátní výměnu ledvin, která spojila osudy čtyř lidí, sledovala reportérka Radiožurnálu Petra Benešová
„Manžel jezdil osm roků na dialýzu, dvě transplantace prodělal v Olomouci. Ta druhá mu vyšla. Manžel měl dialýzu třikrát do týdne, takže my jsme nemohli na dovolené,“ vysvětluje, co pro jejich rodinu manželovy nemocné ledviny znamenaly.
Na vybranou neměl ani druhý pár - matka a syn, který přišel na svět s vrozenou vadou. Měl mnohem větší močový měchýř. Moč se vracela do ledvin, a ty mu postupně selhávaly. První transplantace přišla už v deseti letech.
Rozvoj malého kluka, nadšence do fotbalu a hokeje, najednou zbrzdila hrozná diagnóza. S darovaným orgánem žil celých šestnáct let. Pak opět přišly komplikace. Matka mu už tehdy chtěla darovat ledvinu, syn ale nesouhlasil.
„Třeba potom, když máma bude starší, tak jsem si říkal: odejde jí ta zdravá ledvina a co potom? Bude prožívat to, co já v mládí?“ vysvětluje svůj nesouhlas syn.
Testy ale nakonec ukázaly, že by matčin orgán synovo tělo nepřijalo. Nezbývala už jiná šance než čekat na dárce.
Transplantační registr pražského IKEMu
V tu chvíli osudy čtyř zmiňovaných lidí svedli dohromady lékaři v pražském IKEMu, kteří oba páry zapsali do transplantačního registru. Přišly dlouhé měsíce čekání. Jednoho dne pak lékaři obě rodiny - manželský pár a matku se synem - spojili dohromady, aby zapadly do genetické skládačky.
Matka darovala ledvinu nemocnému muži. Syn pak dostal ledvinu od jeho manželky. Podle Jiřího Froňka, přednosty Kliniky transplantační chirurgie pražského IKEMu, to byla šťastná náhoda.
„Tato dvojice byla o to složitější, že v jednom případě se jednalo o druhou a ve druhém případě o třetí v pořadí transplantaci ledviny,“ dodává Jiří Froněk.
Nemocní muži tak podstupovali riziko, že se ledviny nemusejí ujmout. Jejich dárkyně, obě ženy, musely kromě lékařských testů projít pohovory u etické komise.
„Já jsem řekla: ‚Dělám to pro svoje dítě‘, což jim stačilo,“ říká matka a dodává, že z dalšího hovoru vyplynulo, že etická komise rozhoduje i proto, že existují případy, kdy manžel daroval orgán manželce a při rozvodu se o něj pak přeli.
Souhlas s transplantací podepisovala i druhá žena. Etická komise, ve které zpravidla sedí lékaři, klinický psycholog a právník, hodnotí zákrok vždy, když jde o darování orgánů mezi nepříbuznými lidmi. Lékaři se chtějí vyhnout riziku, že by někdo podstupoval operaci nedobrovolně nebo dokonce prodával svoje orgány.
Páry by se něměly potkat
Platí také jasné pravidlo, že se nepříbuzenské páry nemají nikdy vzájemně poznat. I proto jména obou rodin zůstávají skryta.
„Ne každá ledvina funguje okamžitě. A ve chvíli, kdy jedna z ledvin nefunguje okamžitě, by se páry mohly navzájem obviňovat. Druhý důvod je ten, že kdysi dávno ve Spojených státech někdo řekl, že nechce ledvinu od černocha, tedy od jiného etnika. Což z medicínského hlediska je nesmysl,“ vysvětluje důvody zachování anonymity párů Jiří Froněk.
Ani jedna z rodin by příliš o vzájemný kontakt nestála. Po operaci se ale někteří zúčastnění na krátkou chvíli zahlédli.
Všem čtyřem lidem se změnil před dvěma měsíci život. Obě ženy se cítí dobře, stejně jako muži.
Poprvé čeští lékaři operovali párovou výměnu ledvin před devíti lety v IKEMu. Na operačním sále tehdy ležely dva manželské páry. Dárkyněmi byly také ženy. Dodnes se tyto rodiny přátelí. A to doslova na život a na smrt.
