Účty za bydlení, za energie a do toho další zvyšující se výdaje. To vše se podepisuje na duševním zdraví především chudých rodin a seniorek, které bydlí samy. Ukazuje to exkluzivní výzkum z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém se podílí společně Český rozhlas se společností PAQ Research.

ŽIVOT K NEZAPLACENÍ Praha 7:00 19. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Duševní zdraví se nejvíc zhoršuje mezi lidmi z domácností pod hranicí chudoby a z rodin, na které výrazně dopadá zdražování bydlení. Vyplývá to z nových dat projektu Českého rozhlasu a společnosti PAQ Research – Česko 2022: Život k nezaplacení.

Výzkumníci se na konci listopadu ptali lidí ze 1600 domácností na symptomy depresí a úzkostí, jako jsou například potíže se spaním, nervozita, únava nebo ztráta zájmu o věci, které dělají.

A výsledek? V posledním čtvrt roce se symptomy depresí a úzkosti projevily u čtrnácti procent dotazovaných. Že jde o vysoké číslo, potvrzují i data z předchozích let. Ty sice částečně ovlivňují i covidové roky, kdy byly podobné symptomy mezi lidmi ještě rozšířenější, v letech před krizemi se ale deprese a úzkosti objevovaly zhruba jen u šesti procent respondentů.

Osamělé seniorky

Zmiňované symptomy navíc podle výzkumníka společnosti PAQ Research Daniela Prokopa aktuálně hlásí téměř každý čtvrtý respondent z domácností pod hranicí chudoby.

„Duševní zdraví, pohoda se může promítat i do dalších rozhodnutí, které ještě zhorší vaši situaci. Sledujeme například, že důchodci mají nabídky nějakých spotřebitelských úvěrů na tepelná čerpadla, zateplení, které jsou ale hrozně nevýhodné. Pod nějakým tlakem obav je ale mohou přijmout,“ popisuje Prokop.

Zhoršování duševního zdraví také pociťují mnohem častěji domácnosti, které mají pouze jeden příjem. Většinou je vedou ženy, jde například o rodiny samoživitelek. A zatímco během pandemie se duševní zdraví zhoršovalo především mezi mladými lidmi, ekonomická krize zase trápí mnohem více starší lidi. Především pak ty, co žijí sami.

Podobný zhoršující trend pozorují už například i organizace, které provozují krizové linky pro seniory. Podobně jako během pandemie volají starší lidé kvůli tomu, že se cítí osaměli, objevují se u nich deprese, poruchy spánku a u některých i myšlenky na sebevraždu.

„Osamělé seniorky mohou být v tomto ohledu daleko více ohroženy, protože mají zpravidla nižší důchody než senioři-muži. Mohou se tak vyskytovat obavy z toho, jak si člověk poradí se všemi účty, které mohou přerůstat až v úzkosti. Nebo naopak se může u seniorek objevit apatie až deprese,“ popisuje vedoucí Senior telefonu a poradny organizace Život 90 Aneta Mundok Nitschová.

Počet hovorů kvůli nadměrnému užívání alkoholu stoupl na Lince seniorů, kterou provozuje organizace Elpida, meziročně na čtyřnásobek – z dlouhodobě stabilních zhruba dvaceti hovorů měsíčně na pětadevadesát jen za letošní září.

Se zvládáním stresu by měli podle vedoucí linky Kateřiny Bohaté seniorům daleko více pomáhat jejich rodiny, ale třeba i praktičtí lékaři.

Kde najít pomoc?

Ty, kteří potřebují s úzkostmi a depresemi pomoci, může nasměrovat ke konkrétním odborníkům třeba jejich praktický lékař.

Mohou se obrátit také na centra duševního zdraví, kterých je aktuálně v Česku přes třicet. Mapu i kontakty lidé najdou na webu reformapsychiatrie.cz. Využít je možné také konzultace na krizových linkách nebo chatech.

Pro děti a mladé lidi do 26 let je tady Linka bezpečí, pro ostatní hlavně Linka první psychické pomoci. Pokud někdo potřebuje krizovou pomoc, tak se podle Markéty Celerové z Asociace klinických psychologů dočká do několika dnů či týdnů. 

V případě krizové situace například při náhlé ztrátě blízkého člověka je podle Celerové snaha najít odborníka do několik dnů nebo týdnů. Čekací doba na pomoc klinických psychologů může ale za běžných okolností dosáhnout i na několik měsíců.

I proto Všeobecná zdravotní pojišťovna a taky Česká průmyslová zdravotní pojišťovna už dva roky nabízí příspěvky i na soukromou psychoterapii. Ta dokáže některé problémy zachytit ještě dříve, než se rozvinou do vážnějších duševních nemocí.

Jana Karasová, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít