Zlínem se přehnal oblak připomínající vlnu v moři. ‚Podobný mrak jsem v Česku neviděl,‘ řekl meteorolog
Sociální sítě v pondělí večer zaplnily fotografie mraku, který se zformoval nad Zlínem. „Podobný mrak, jako je na fotkách, jsem viděl, ale ne v České republice,“ komentoval jev meteorolog Petr Škop. Obdobný mrak zachytili lidé a meteorologové také v okolí Uherského Hradiště.
Petr Škop z profesionální meteorologické stanice v Holešově uvedl, že se jednalo cumulonimbus. Jeho kolega David Rýva také z Českého hydrometeorologického ústavu napsal, že se jedná o „normální mrak typu arcus, česky se mu občas říká hůlavový límec, anglicky shelf cloud. Tvoří se na čele výtoku chladnějšího vzduchu z cumulonimbu“. Rýva narozdíl od Škopa uvedl, že nejde o nic mimořádného.
Mrak ale rozhodně zaujal řadu pozorovatelů. „Strašidelně to vypadalo možná kvůli tomu, že v mraku nebylo tolik vody a bylo tam naopak hodně prachu, jak se dostal nad město,“ řekl pro iROZHLAS.cz Petr Škop z meteorologické stanice v Holešově, který leží necelých 20 kilometrů od Zlína. Uživatelé na sociálních sítích oblak překřtili na „mrakové tsunami“ nebo na „zlínský Mordor“.
Červen byl v Česku nejdeštivější za posledních 60 let. Podzemní vody jsou i silně nad normálem
Číst článek
Výjimečný podle Škopa nebyl zlínský cumulonimbus jen zájmem, který vyvolal na sociálních sítích. „Překvapilo mě, že nebyl tolik spojený s větrem a nepadalo z něj tolik srážek. Cumulonimbů jsem za dobu, co sloužím na stanici, viděl celou řádku, ale většinou byly spojené s velkými srážkami a silným větrem,“ podotkl.
Podle Škopa jsou tato mračna typická také tím, že se rychle mění v čase. „Deset minut po tom, co vznikly fotky, mohl oblak vypadat už úplně jinak. A stejně tak úplně jinak vypadal, než dorazil k městu. Žádný cumulonimbus není nikdy stejný,“ řekl. „Vliv na to může mít spousta věcí. Jednou vzniká za vysokých teplot, jindy za nízkých. V poslední době navíc nelétá moc letadel, i to může být faktor.“
Holešovský meteorolog podle svých slov obdobně vypadající cumulonimbus na českém území ještě neviděl. Temná mračna s „potrhanými“ okraji nejsou podle něj v našich podmínkách běžná, a proto s nimi ani meteorologové nejsou důkladně seznámeni z praxe.
„U nás se tím vlastně nikdo ani pořádně nezabývá, zatímco třeba v Americe, kde páchají bouřkové mraky mnohem větší škody, na to jistě mají speciální oddělení, které sleduje tornáda a hurikány. Takže možná by k tomu nejvíc řekli právě oni, taková oblaka se tam nejspíš tvoří mnohem častěji,“ dodal.
