Analytička: AfD je dnes ještě populárnější. Zakázat stranu s čtvrtinovou podporu obyvatel je problém
Friedrich Merz, předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU), se v úterý překvapivě nestal novým německým kancléřem, nezískal totiž potřebnou většinu hlasů. Ještě ráno se přitom zdálo, že koalice je jistá a obratem se ujme vlády. „Nevládní menšina v Bundestagu, kterou tvoří Die Linke a Alternativa pro Německo, bude velmi hlasitá,“ upozornila už ráno pro Český rozhlas Plus analytička Kateřina Vnoučková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Novou německou koalici mají tvořit strany CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Druhou nejsilnější formací ve spolkovém sněmu ale představuje krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která už zažalovala spolkový úřad pro ochranu ústavy, který ji označil za pravicově extremistickou.
Zatímco sociální demokraté označují AfD za hrozbu, CDU kandidáta na kancléře Friedricha Merze před zákazem spíš varovala. Co to znamená pro začínající kabinet?
I tyto názory jsou v jednotlivých stranách rozpolcené. Olaf Scholz, dosavadní kancléř, se vyjádřil tak, že by byl opatrný AfD přímo zakazovat. A dá se očekávat, že tyto neshody se znovu otevřou.
Alternativa pro Německo byla dlouho označována za extremistickou pouze v některých spolkových zemích. A rozhodnutím spolkové úřadu se stala extremistickou na celé spolkové úrovni.
To umožnilo, aby německé zpravodajské kroky činily vůči straně pokročilejší kroky, třeba odposlouchávání nebo jinou větší informační činnost. A to je skutečně významný krok.
Je pravda, že různí politici na to mají různé názory a že konečné rozhodnutí by bylo příkladem kompromisu.
Ale je to skutečně ošemetná situace, protože AfD je teď ještě populárnější než při předčasných volbách. A zakazovat stranu, která má momentálně čtvrtinovou podporu obyvatelstva, by mohlo být velmi problematické.
Debakl pro Merze. Němečtí poslanci ho v prvním kole nezvolili kancléřem, historie to nepamatuje
Číst článek
Zavřít hranice?
Alternativa pro Německo také do jisté míry ovlivňovala tón hlavních německých stran k přístupu v migraci. Může být právě tento bod příčinou sváru v koalici? Nebo se budou vládní strany přít spíš o daně, dávky nebo tempo dekarbonizace?
To je otázka.
V otázce migrační politiky panovaly mezi CDU a SPD v minulosti velké rozpory, ovšem v předvolebním boji se jejich postoje přiblížily a i sociální demokraté převzali do jisté míry radikálnější rétoriku, kterou zase Friedrich Merz přebral od Alternativy pro Německo.
Na nějakém ometení migrace teď vlastně panuje široká shoda. A podle formulací v koaliční smlouvě se zdá, že by to tedy nemuselo být problematické.
Na druhou stranu Merz v minulosti říkal, že jako kancléř by svými prvními kroky ve funkci zavřel hranice a že se bude snažit, aby do Německa nepřicházeli další migranti.
Je otázka, jak skutečně radikální v tom bude. Koaliční smlouva je trochu mírnější a i o avizovaných kontrolách na hranicích se hovoří v tom smyslu, že budou přijaty až po případné dohodě se sousedními státy.
Německé strany CDU/CSU a SPD uzavřely koaliční smlouvu. Podle Merze se země změní k lepšímu
Číst článek
Dá se mluvit o stabilní vládní většině? Vezmeme-li v potaz sílu antisystémových stran, tedy oba krajní póly představované Alternativou pro Německo a Die Linke?
Tato nevládní menšina bude v Bundestagu velmi hlasitá.
Koalice má většinu 328 poslanců, tedy o 12 hlasů víc než opozice, což není mnoho, ale je to relativně stabilní síla. Dá se očekávat, že se jim bude dařit prosazovat svoje dohodnuté požadavky a procesy, které jsou potřeba, aby se Německo modernizovalo a nastartovalo svoje skomírající hospodářství.
Rozhádat koalici?
Ministrem obrany zůstává veřejností oblíbený Boris Pistorius. Jsou ve vládě i jiné silné osobnosti, srovnáme-li to s předchozí vládou?
Ano, například ministr vnitra Alexander Dobrindt, který působil už dříve ve vládě Angely Merkelové jako ministr obrany. Tehdy byl spíše neoblíbeným a dá se říct, že i neúspěšným politikem, a hlavně v migrační otázce měl s Merkelovou velké spory.
Nyní se stává ministrem vnitra, což znamená, že právě v migrační otázce bude mít velké pravomoci a do velké míry bude určovat německou migrační politiku ve spolupráci s Friedrichem Merzem.
Německo chce ukončit ‚ping-pong' migrantů na hranicích. Zpřísní kontroly i odmítání
Číst článek
Dobrindt je navíc z bavorské odnože Křesťanské sociální unie (CSU). A dá se očekávat, že i to je trochu symbol, jakési vymezení se vůči předchozí liberální politice dlouhého období Angely Merkelové.
Shodnou se koaliční strany na formě pomoci napadané Ukrajině? Včetně pomoci vojenské?
V tomto panuje široká shoda. Jak Merz coby budoucí kancléř, tak ministr obrany Pistorius jsou velcí podporovatelé Ukrajiny.
Otázkou je ale stále poskytnutí střel s plochou dráhou doletu Taurus, o kterých Merz v předvolebním boji říkal, že je po svém zvolení okamžitě poskytne Ukrajině. Na druhou stranu Pistorius jako sociální demokrat se k tomu staví trochu rezervovaně.
Merz by to jako kancléř mohl prosadit silou, ale je otázkou, jestli se bude chtít pouštět do sporu v koalici hned na začátku. To se teprve ukáže v prvních dnech a týdnech této vlády.
