Poté, co ji spolkový úřad pro ochranu ústavy označil za extremistickou, podala proti němu krajně pravicová AfD žalobu. „Je to ošemetná situace,“ říká analytička pro Český rozhlas Plus.
Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Výsledek volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý.
Vzniku nové německé vlády už nestojí nic v cestě. Poslední překážku představoval vnitrostranický plebiscit SPD. Ti nakonec velkou většinou rozhodli, že půjdou do koalice s křesťanskými demokraty.
Jak stabilní se jeví vládní koalice Friedricha Merze? A jaké budou politiky nové vlády? „Německo chce být aktivnější a rozhodnější na evropské půdě,“ popisuje pro Radiožurnál Zuzana Lizcová z FSV UK.
Zhruba 385 000 členů sociální demokracie mohlo o vyjednaném kompromisu hlasovat od 15. dubna do úterý. Podle zdrojů DPA se nakonec pro schválení dohody vyslovilo 84,6 procenta hlasujících straníků.
„My se nadále musíme soustředit na zvýšení průmyslové kapacity a dotažení náskoku, který má Rusko ve vývoji a v produkci vojenského materiálu,“ říká v rozhovoru pro ČRo Plus Jörg Nürnberger (SPD).
Německé strany CDU/CSU a SPD uzavřeli dohodu o vzniku vlády. „Ukázalo to, že stále je možné postavit vládu na půdorysu politického středu,“ říká politolog Lukáš Novotný.
Konzervativci předáka Friedricha Merze, který se stane příštím německým kancléřem, vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty, kteří skončili třetí.
„Voliči nám dali mandát od roku 2021 do konce našeho volebního období. To skončí s konstituováním nového parlamentu, a to je až příští týden,“ říká poslanec Jörg Nürnberger (SPD) k rozhodnutí.
Oba potenciální koaliční partneři chtějí například snížit daň z elektřiny, a ulevit tak firmám a domácnostem. Vyplývá to ze společného dokumentu, který byl zveřejněn po skončení sondážních rozhovorů.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Kancléř Scholz ze svého dlouholetého soupeře teď nejspíš udělá člověka, který bude zasvěcený do podrobností, aby Německo mohlo jednat už teď, i když ještě nemá řádnou vládu s většinou v parlamentu.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz chce vládu představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Scholz podle hodnocení agentury DPA v debatě vystupoval agresivněji, často Merzovy výroky označoval za směšné. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz reagoval na Scholzovy útoky klidně.
„V tuhle chvíli je velice narušená důvěra mezi představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout. To se bude překonávat velmi těžko,“ říká před volbami v Německu analytik.
Návrh, který není pro vládu závazný, zřejmě prošel i pomocí hlasů AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu.
Poprvé se stává z AfD podle Vladimíra Handla z Univerzity Karlovy pro německé voliče opravdová alternativa. „Vidíme, že minimálně polovina voličů, ji volí právě pro její principy,“ říká.
„Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz.
„Scholzův telefonát Putinovi lze hodnotit jako jistý začátek volební kampaně, v níž bude velkým tématem právě ruská válka proti Ukrajině,“ říká německý novinář Daniel Brössler.
V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. SPD má v průzkumech kolem 15 procent, skončila by tak třetí.