Gangy si v brazilské věznici vyřizovaly účty, přes padesát lidí zemřelo, 16 vězňům uřízli hlavu
Nepokoje v brazilské věznici ve městě Altamira, kterou nepřežilo nejméně 57 trestanců, trvaly pět hodin. Vězni nejdřív zajali dva rukojmí z řad dozorců, které později propustili. Podle místních médií byly příčinou nepokojů ve státě Pará střety mezi dvěma konkurenčními gangy.
Vězni z gangu Comando Classe A podle oficiálního prohlášení založili požár v cele s trestanci, kteří se hlásí k rivalům z Rudého komanda. Oheň se rychle šířil a největší počet mrtvých tak uhořel nebo se otrávil zplodinami. Podle ředitele věznice si gangy vyřizovaly účty.
Server O Globo s odvoláním na úřady státu Pará uvedl, že 16 vězňům vzbouřenci uřízli hlavu. Oheň a dým měl také přilákat zvědavce, kteří si ho zvenčí věznice natáčeli a videa zveřejnili na internetu.
Brazilské ministerstvo spravedlnosti v prohlášení uvedlo, že spolupracuje se správou státu Pará v hledání těch, kdo jsou za násilí odpovědní. Ředitel státní věznice Jarbas Vasconcelos podle Reuters prohlásil, že vedení káznice nemělo žádné informace o tom, že by se útok připravoval.
Vzpoury nejsou ojedinělé
Vzpoury v brazilských věznicích nejsou výjimečné – jen ve věznici Altamira je to za poslední rok už druhá. Podle dostupných údajů jde však o jednu z nejtragičtějších vězeňských vzpour v novodobé historii země.
V lednu 2017 zemřelo ve věznici Anísio Jobim ve městě Manaus na severozápadě Brazílie 56 vězňů rovněž po střetech dvou znepřátelených gangů, které měly zřejmě spor o kontrolu nad obchodem s drogami ve věznici.
Tehdy místní média psala, že jde o druhou nejhorší vzpouru vězňů v dějinách Brazílie co do počtu mrtvých. Nejvíce obětí si vyžádaly nepokoje ve věznici Carandiru v Sao Paulu v roce 1992, při jejichž potlačování vojenskou policií zemřelo 111 vězňů.
Vládnutí Bolsonara v Amazonii: pralesa rekordně ubývá, stejně jako pokut za jeho kácení
Číst článek
Přeplněné věznice
Příčinami podobných událostí je často právě soupeření gangů, jako tomu nejspíš bylo i s pondělní vzpourou. Brazilské věznice navíc bývají podfinancované a přeplněné. Věznice v Altamiře má kapacitu 200 lidí, ale bylo v ní přes 300 vězňů. Úřady odmítají, že by byla přeplněná.
Brazílie má třetí největší počet trestanců na světě – za mřížemi je v zemi na 727 tisíc lidí, přitom kapacita věznic je asi 372 tisíc. Vězeňské gangy původně podle agentury Reuters vznikly mimo jiné proto, aby bojovaly za lepší podmínky. Nyní ale jejich vliv sahá daleko za vězeňské zdi. Podílejí se na bankovních loupežích, obchodu s drogami nebo se zbraněmi.
Stávající prezident Jair Bolsonoro vyhrál volby mimo jiné slibem tvrdého boje s kriminalitou. Jeho vláda například nabídla, že vůdce gangů zodpovědné za masakr přesune do federálních věznic, pokud se je podaří identifikovat. O izolaci lídrů mluví dlouhodobě. Vláda taky plánuje postavit nové káznice.
