Pandemie zastínila brexit, jednání ale stále drhnou. Británie s EU se řítí k odchodu bez dohody, říká expert
Poslední čtyři roky plnil brexit titulní stránky médií po celém světě, téma odchodu Británie z Evropské unie ale v uplynulých měsících zastínila koronavirová krize. I přes neúprosný čas přitom rozhovory nadále drhnou, scénář brexitu bez dohody, před kterým ekonomové dlouhodobě varují, se tak stává stále pravděpodobnějším, míní odborník na EU Vladimír Bartovic. „Pokud bych si měl tipnout, obě strany se řítí k tomu, že se v červnu nedohodnou.“
Dokáže Evropská unie s Velkou Británií dosáhnout dohody, a zabránit tak neřízenému brexitu? Tato otázka se stává opět jedním z klíčových témat evropské politiky, víra v dosažení obchodní dohody se ale na obou stranách vytrácí.
Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné
Číst článek
Kvůli pandemii covidu-19, která jednání mezi Londýnem a Bruselem významně zpomalila, mají za sebou unijní a britští zástupci teprve třetí kolo rozhovorů. Složitá jednání zahájená březnu probíhají prostřednictvím videokonferencí, během kterých se rozhoduje mimo jiné o tom, za jakých podmínek bude proudit zboží a služby přes Lamanšský průliv, ale také o obranné a bezpečnostní spolupráci.
Postoje obou stran jsou stále velmi vzdálené. „Podle informací z britské i evropské strany se jednání nijak zvlášť neposunula. Body, na kterých se obě strany zasekávají, stále zůstávají a není vidět vůle ani z jedné strany,“ popisuje aktuální stav rozhovorů odborník na EU a ředitel Institutu EUROPEUM Vladimír Bartovic.
Napětí na obou stranách roste a projevuje se to i na jazyku vyjednavačů, který se stále vyostřuje. Posledním důkazem se stala přestřelka mezi Michelem Barnierem a Davidem Frostem – vyjednavači za EU a ve druhém případě za Velkou Británii –, která se odehrála minulý týden. V dopise určeném Barnierovi Frost obvinil Brusel, že nabízí Londýnu nekvalitní obchodní dohody, které by jeho zemi nutily „ohýbat se podle unijních norem“. Tyto výtky si unijní vyjednavač nenechal líbit.
„Michel Barnier v podstatě obvinil Británii, že si udělala přehled všech obchodních dohod, které EU s některými zeměmi uzavřela a povytahovala si z nich to, co jí vyhovuje a teď to požaduje po unii. Říká, že tohle určitě není přístup, jakým s Evropskou unií uzavřít smlouvu,“ osvětluje Barnierovu reakci na dopis z Londýna Bartovic.
Barnier přitom Spojené království upozorňuje, že by obě strany měly dosáhnout „hmatatelného pokroku“ do června, do kdy by Británie ještě mohla změnit názor. Na konci června totiž vyprší termín, do kterého může Londýn požádat o prodloužení přechodné doby, která slouží k vyjednání dohody. Čas se tedy nebezpečně tenčí, britská vláda ale prodlužování odmítá.
„Rovné hrací pole“
Hlavním sporným bodem rozhovorů zůstává sjednocení pravidel pro hospodářskou soutěž, které Brusel požaduje, Londýn ale dává najevo, že na něco takového nikdy nepřistoupí.
Konec práce v Británii ‚bez přípravy‘? Londýn uzavírá dveře nekvalifikovaným lidem bez znalosti angličtiny
Číst článek
„Británie se chce odstřihnout od regulativního prostředí v Evropské unii, zatímco EU chce, aby Spojené království následovalo unii v regulacích a vytvořilo se tak férové prostředí v oblasti obchodu pro obě strany. To je z ideologického hlediska pro Británii absolutně nepřijatelné – tvrdí, že odchází z unie právě proto, aby si mohla regulovat věci po vlastní ose. To je ten nejzásadnější problém, od kterého se odvíjí všechno další,“ vysvětluje Bartovic.
Evropská unie se tak při vyjednávání snaží pro případ plného britského přístupu na unijní trh zjistit takzvané „rovné hrací pole“, tedy dodržování společných klimatických, sociálních či daňových standardů.
„Británie by nemusela doslova implementovat směrnice unie, jak je tomu v současnosti, své zákony by ale museli přizpůsobit tak, aby konečný efekt na spotřebitele, obchod a distribuci byl stejný jako v EU,“ říká ředitel Institutu EUROPEUM a dodává, že například Norsko musí unijní směrnice v podstatě přebírat, v případě Británie by to bylo o něco volnější, Britové by ale museli vlastní zákony nastavit tak, aby byl jejich efekt v podstatě stejný.
Británie proto oponuje tím, že už není součástí evropského bloku, zároveň ale požaduje obchodní partnerství, které zajistí, aby při výměně výrobků a zemědělského zboží nebyly žádná cla, poplatky, sazby a množstevní omezení. To zase odmítá Brusel, podle kterého se tak Londýn snaží jen „vyzobávat“ to nejlepší z předchozích obchodních dohod.
„Spojené království nemůže očekávat vysoce kvalitní přístup na jednotný trh Evropské unie, pokud není ochotno přijmout záruky a zajistit tak, že soutěž zůstane otevřená a spravedlivá,“ vzkázal do Londýna Barnier podle britské BBC.
Rybolov není největší zádrhel
Vedle otázky regulací rozhovory mezi Londýnem a Bruselem drhnou i na dalších, podle Bartovice „partikulárních“ problémech – tím je především spor o právo na rybolov v britských vodách.
Lukeš: Krize změní USA k nepoznání. Je šokující, jak málo lidí věří realitě a kolik jich Trumpovi tleská
Číst článek
Zatímco unie požaduje, aby rybáři z unijních zemí měli stále možnost lovit v moři v blízkosti Británie bez zásadních omezení, Británie s tímto uspořádáním není spokojena a po uplynutí přechodného období na konci roku 2020 hodlá vystupovat jako samostatný přímořský stát, který bude mít nad svými vodami a rybolovem kontrolu.
Evropská unie sice tento týden vysílala signály, že by při dalším kole vyjednávání příští týden mohla slevit ze svých požadavků na rybolov, otázkou zůstává, jak se k takovým ústupkům postaví Francie, pro kterou je téma rybolovu obzvlášť citlivé. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová tento týden uvedla, že není důvod, aby unie svůj postoj k otázkám rybolovu měnila.
„Kdyby dohoda padala jen na rybolovu, myslím, že by pro Francii bylo vážným důvodem k jejímu ústupku, aby nebyla jedinou zemí, která by dokument blokovala, i když trochu tišeji postoj Francie podporuje taky Španělsko. Případně se dají vyjednat ještě nějaké menší ústupky, aby si Francie mohla zachovat tvář. Ale nemyslím si, že rybolov byl největší problém,“ říká odborník na EU s tím, že k nalezení shody zůstává tím nejdůležitějším právě otázka regulace.
Brexit bez dohody stále reálnější
Signály, které do médií vysílají unijní diplomaté, naznačují, že příkop mezi Velkou Británií a Evropskou unií je stále příliš hluboký a sladit protichůdné postoje bude velmi složitý úkol. Kvůli zadrhnutým rozhovorům má do Bruselu v červnu dorazit také britský premiér Boris Johnson, který se tak poprvé osobně zúčastní pobrexitových jednání s vedoucími představiteli Evropské unie.
Poradce britského premiéra brání svůj výlet. ‚Jako z příručky o osvětimanské zabijačce,‘ říká komentátor Hošek
Číst článek
V sázce je přitom hodně. Pokud se do konce roku 2020 nepodaří dohodu vyjednat, bude se mezi unií a Spojeným královstvím obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace. To by v praxi znamenalo návrat cel, neplatnost licencí a další regulatorní překážky, které by obchod na obou stranách zásadně zkomplikovaly. Ekonomové proto upozorňují, že takový scénář by ještě zhoršil stav obou ekonomik, které už tak čeká recese kvůli dopadům pandemie.
Vzhledem k neochotě ustoupit z požadavků nicméně odborníci na evropské i britské straně varují, že scénář odchodu bez dohody je stále reálnější.
„Je to stále více a více reálnější varianta. Pandemie covidu-19 tomu hraje ještě víc do karet, protože vytváří pro britskou vládu lepší prostředí pro takovýto odchod z Evropské unie. Zatímco dříve víceméně všichni ekonomové varovali, že odchod bez dohody bude na konci prosince znamenat omezení obchodu, toto omezení už nyní kvůli pandemii probíhá na celosvětové úrovni. V příštím roce proto bude velmi těžké odhadnout, co se pokazilo kvůli covidu-19 a co kvůli odchodu Británie z EU,“ míní Bartovic.
Michel Barnier sice dává najevo, že Brusel je otevřený jednáním o prodloužení přechodného období až na dva roky, pokud bude Británie nadále přispívat do evropského rozpočtu. Pro voliče Borise Johnsona je ale případné prodloužení přechodného období, o které by Londýn musel požádat do konce června, něco nepřijatelného.
Češka žijící v Baskicku: Opatření jsou ve Španělsku uvolňována zmatečně, na příjezd turistů je zatím brzy
Číst článek
Podle ředitele Institutu EUROPEUM by nicméně prodloužení přechodného období situaci nijak nepomohlo a nedávalo by velký smysl, protože problém je především ideologický. „Ostatně ani pro unii by to nebylo velké vítězství, protože od nového roku má platit nový rozpočet, který se teď vyjednává a který vůbec nepočítá s tím, že by tam Británie stále byla,“ podotýká Bartovic s tím, že do prodlužování už zřejmě nebude Johnsona tlačit ani opozice – labouristé totiž nechtějí být viděni jako ti, co za každou cenu prodlužují brexit.
„Ze strany EU a Michela Barniera vyplývá naprosté přesvědčení, že Británie nemůže dostat to, co chce – to znamená obchodní dohodu v kanadském stylu plus dalších pár vychytávek z jiných obchodních dohod –, protože by to narušilo jednotný vnitřní trh a ohrozilo vnitřní kohezi EU. Změna by mohla přijít, jen kdyby se EU na nejvyšší úrovni dohodla, že se posunou vyjednávací limity, které v tomto momentě Michel Barnier má, a bylo by to oficiálně schváleno Evropskou radou,“ říká Bartovic.
Ani tento scénář se ale podle něj nejeví jako pravděpodobné řešení. „Pokud bych si měl tipnout, obě strany se opravdu řítí k tomu, že se v červnu nedohodnou a příští půlrok budou věnovat tomu, aby zvládly převrátit jejich vzájemné vztahy na podmínky Světové obchodní organizace,“ uzavírá odborník.
