Víc škody než užitku. Britové mění názor na brexit, nejvíce je to znatelné v regionech, které byly silně pro
Nejnovější průzkum veřejného mínění ve Velké Británii zkoumal, jak se mění názory lidí na brexit a jaké jsou jejich aktuální postoje vůči Evropské unii. Ukázalo se, že 63 procent všech Britů v tuto chvíli považuje odchod z Unie za něco, co způsobilo víc problémů, než vyřešilo. Pouze 21 procent obyvatel má zcela opačný názor. Nadpoloviční většina také podporuje vytváření pevnějších vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.
Tvorbu užších vazeb mezi Velkou Británií a Evropskou unií si podle průzkumu přeje 53 procent Britů. Pouze 20 procent obyvatel by na současném stavu nic neměnilo. Zbylých 14 procent lidí by se od Unie dále oddalovalo.
Názorový posun je znatelný zvláště v regionech, které hlasovaly pro odchod z Unie. Z průzkumu pak také mimo jiné vyplývá, že Britové jsou otevřenější k vydávání víz pro cizince.
Průzkumu se zúčastnilo zhruba 10 tisíc respondentů, což je na Velkou Británii nadprůměrné číslo. V rámci něj se například realizovala i víceúrovňová regresivní analýza, která zkoumala shromážděná data podle volebních okrsků. Výzkumníci také zjišťovali, jak s výsledky souvisí obecně sociologická data.
Změny nálad ve společnosti mohou znamenat problém pro současného premiéra Rishiho Sunaka. Ten je totiž jako představitel konzervativní strany zastáncem odchodu z Evropské unie a jeho strana se ve správnosti brexitu dál utvrzuje.
Sunak tak teď podle odborníků dá buď na názor lidu a přiblíží zemi zpátky k Unii, z čehož budou nespokojení členové jeho strany, kteří mu mohou zkomplikovat udržení postu premiéra, anebo budou nespokojení voliči, což nakonec nejspíš povede ke stejnému výsledku.
Víza a zeměděství
V případě vydávání víz je politický rozpor ještě znatelnější, protože ministryně vnitra Suella Bravermanová je tvrdým odpůrcem migrace do Velké Británie a chce ji z velké míry zastavit.
Nově například spustila kampaň pro Albánce, jejímž cílem bylo odradit lidi z této balkánské země, aby do Spojeného království cestovali. Jak průzkum veřejného mínění ukázal, v Británii je opravdu velký rozdíl mezi tím, co si lidé přejí a co prosazuje vláda.
Britové se potýkají s nedostatkem zeleniny. Obchody omezují množství, které si mohou zákazníci koupit
Číst článek
Ke změně obecného názoru přiměla Brity nejspíše ekonomika, protože od odchodu z Unie v moc dobré kondici není. Třeba prestižní vědecká instituce London School of Economics spočítala, že domácnosti za dobu od brexitu zaplatily na zvýšených cenách jídla v přepočtu 191 miliard korun.
A nedaří se ani zemědělství. Británie má sice dostatek farmářů i úrody, ale chybí námezdní pracovní síla. Mimo jiné proto, že pro pracovníky nejsou víza. Na polích tak shnilo ovoce a zelenina v přepočtu za 1,6 miliardy korun.
V zemi dále rostou ceny energií a i některé firmy, které byly dávány za vzor, že si s brexitem poradily, teď selhávají. Nedaří se jim totiž exportovat kvůli byrokracii, jíž najednou vývoz do Evropské unie zatěžuje.
Autoři průzkumu, ale také upozorňují, že ne všechny změny nálad musí nezbytně souviset s brexitem. Jedním z faktorů posunu může být například i válka na Ukrajině, která v Britech podporuje připojení k velké bezpečnostní identitě.
