Nejdřív čtyři hodiny němčiny, pak šest práce. Bývalý afghánský ministr rozváží v Lipsku jídlo
Sajíd Sadát vystudoval dva obory na prestižní Oxfordské univerzitě a zastával post ministra informatiky v afghánské vládě. Ačkoliv má dvojí občanství, afghánské a britské, rozhodl se - s vidinou lepší budoucnosti - odstěhovat z Afghánistánu nikoliv do Spojeného království, ale do Německa. V Lipsku momentálně pracuje jako poslíček a na kole rozváží jídlo.
Doma v Afghánistánu Sadáta podle jeho slov někteří kritizovali. Nelíbilo se jim, že se po dvou letech, kdy pracoval pro afghánskou vládu, stal kurýrem. On sám ale tvrdí, že pro něj je „práce jako práce“.
Nebezpečná cesta za svobodou. Afghánci musí zdolat tisíce kilometrů, před Tálibánem jich prchá stále víc
Číst článek
„Nevidím nic, kvůli čemu bych se měl cítit provinile,“ říká pro agenturu Reuters. „Doufám, že se i další politici vydají stejnou cestou a budou pracovat s lidmi, namísto toho aby se jen schovávali.“
Nyní 49letý Sadát odešel z vlády v roce 2018 kvůli neshodám s lidmi z okolí tehdejšího afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního.
Jeho nezvyklý příběh si získal pozornost poté, co se moci v Afghánistánu opět chopilo radikální hnutí Tálibán a západní země se urychleně snaží evakuovat nejen své občany, ale i afghánské spolupracovníky.
V Německu nárůst afghánských žadatelů o azyl - v souvislosti s avizovaným odchodem americké armády - zaznamenali už od začátku roku, a to o více než 130 procent.
Ostatně i Sadátova rodina a přátelé doufají, že se jim podaří ze země kontrolované islamisty odejít.
Přesun do Německa
Ačkoliv má Sajíd Sadát dvojí občanství, afghánské a britské, rozhodl se koncem roku 2020 přesunout do Německa.
Dvě svědectví z Afghánistánu: dramatický útěk před Tálibánem a obavy těch, co uprchnout nestihli
Číst článek
Ve Spojeném království sice prožil značnou část života, Německo ale viděl jako zemi s lepší ekonomickou budoucností a z dlouhodobého hlediska také jako lídra v oblasti IT.
Se dvěma diplomy z Oxfordské univerzity - z informačních technologií a telekomunikací - doufal, že v zemi snadno najde práci.
Bez němčiny ale byly jeho šance mizivé. „Jazyk je nejdůležitější částí,“ vysvětluje.
Momentálně tak čtyři hodiny denně stráví v jazykové škole, kde piluje němčinu. Pak ho čeká šestihodinová směna. Po večerech rozváží v Lipsku jídlo.
„Čím více chodíte ven a čím více lidí vídáte, tím více se naučíte,“ konstatuje bývalý afghánský ministr.